Korintský průplav. Snili o něm tři císaři. Otevřít se ho podařilo až v druhé polovině 19. století
Korintský průplav byl slavnostně otevřen 25. července 1893. Vodní kanál dlouhý 6346 metrů spojuje Korintský a Saronský záliv v Egejském moři. V porovnání s ostatními světovými průplavy jsou jeho parametry celkem skromné – je široký maximálně 24 metrů a hluboký jen 8 metrů. První plány na vybudování Korintského průplavu jsou doloženy už v 7. století před naším letopočtem, kdy chtěl prokopat pevninskou šíji oddělující od zbytku Řecka poloostrov Peloponés vládce Periandros.
Plán to byl velmi smělý, ale také drahý. Nakonec vznikla jen „suchá“ verze průplavu, tedy silnice s dřevěnými kolejnicemi, po kterých otroci přetahovali lodě z jednoho zálivu do druhého.
Sen se nepodařilo splnit ani třem císařům
O vybudování průplavu neúspěšně usilovali i tři římští císaři – Julius Caesar, Caligula a Nero. Neodradila je ani nepříznivá věštba, která se však u všech tří naplnila – zemřeli předčasně násilnou smrtí.
Sen mnoha generací Řeků se splnil až v druhé polovině 19. století. Zákon umožňující stavbu průplavu schválila řecká vláda v roce 1869, o 13 let později práce začaly a 25. července 1893 bylo hotovo. Vápencové stěny kanálu však byly nestabilní a už od jeho otevření docházelo k soustavným sesuvům půdy, bylo tedy potřeba vybudovat opěrné zdi téměř na polovině délky průplavu.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
