Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Největší ručně vyrobený model Prahy pochází z 19. století a na svědomí ho má Antonín Langweil
O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.
-
Mám rád opravdové sci-fi, ne fantasy – to ani nedovedu číst, natož abych ho psal, říká Ondřej Neff
Český spisovatel sci-fi a novinář vypráví nejen o počátcích internetu, mluví o tom, co obnáší literární práce a že nemá smysl zaobírat se malichernostmi a osobními spory.
-
Nejvýchodnější bod České republiky je Bukovec. Najdete ho ještě o kousek dál než známé Trojmezí
Při cestě k nejvýchodnějšímu bodu republiky logicky zamíříme do Moravskoslezského kraje. Dojdeme do Západních Beskyd, konkrétně do Jablunkovského průsmyku.
-
Bazilika Sacré-Cœur na Montmartru. Příběh pokání a architektonické krásy
Bazilika Sacré-Cœur shlíží na Paříž z vrcholku Montmartre, na jehož úpatí kdysi býval lom. Základní kámen byl položen 16. června roku 1875.
-
Které je největší náměstí v republice? Není to ani Staroměstské, ani Václavské
I když dějinné zvraty naší historie se nejčastěji dějí na Staroměstském nebo Václavském náměstí v Praze, ani jedno z nich není největší.
-
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. První točna byla dřevěná a otáčeli s ní lidé
Otáčivé hlediště v Českém Krumlově přivítalo diváky 9. června 1958. První točna byla dřevěná a vešlo se na ni 60 diváků. Její otáčení navíc musela zajišťovat lidská síla.
-
Největší jezdeckou sochu najdete na pražském Vítkově. Živým modelem pro koně se stal ryzák Theseus
Součástí národního památníku na Vítkově v Praze je i monumentální socha Jana Žižky na koni. Je vysoká přes 9,5 metru a váží 16,5 tuny.
-
Za první písemnou zmínku o Čechách je považován text z roku 791 o tažení císaře Karla Velikého
Při pátrání po první písemné zmínce o Čechách se musíme vrátit hodně hluboko do historie. Víme, že první slovanské kmeny přišly na naše území z východu.
-
Soška Oscar je nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Kdo ho u nás získal jako první?
Od roku 1929 Oscara různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.
-
Nejsevernější bod České republiky leží necelých 13 kilometrů západně v katastru obce Lobendava
Každý, kdo chce navštívit nejsevernější bod České republiky, by se měl pořádně podívat na mapu. Bude váhat, jestli má vyrazit do Frýdlantského nebo Šluknovského výběžku.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »