Josef Formánek: Říkal jsem si, jestli nejsem jako těžební společnosti nebo misionáři
Rituální tetování, život přírodních národů na ostrově Siberut a šamani – také o tom mluvil ve vysílání Radiožurnálu cestovatel a spisovatel Josef Formánek. Moderátorka Lucie Výborná se ho ptala, proč se chtěl stát šamanem, ale také na osamělost při psaní knih.
Cestovatel Josef Formánek se pustil do objevování pomalu zanikající kultury na indonéském ostrově Siberut. Stále častěji si však podle svých slov uvědomuje, že se nemění jen věci, ale také lidé. A to pod vlivem turistů přijíždějících objevovat téměř nedotčenou přírodu.
„Říkal jsem si, jestli nejsem jako těžební společnosti nebo misionáři,“ uvažuje Josef Formánek s tím, že kmen na ostrově Siberut nějakým způsobem ovlivnil i on sám. A tak zavzpomínal na svou první návštěvu. „Byl jsem za kouzelníka. Měl jsem totiž nahrávací skříňku,“ popisuje.
„Každá antilopa nebo jiné zvíře má svou rezervaci, ale poslední původní skupiny nemají místo, kam by se mohly uchýlit,“ tvrdí a současně přidává radu pro cestovatele: „Buďte hodní na děti, ale nesahejte na ně. Jakmile si je získáte, máte i dospělé.“
Moderátorka Lucie Výborná se ptala také na jeho knihu Mluviti pravdu, podle které vznikne film. Proč Josef Formánek někdy při psaní musí trochu bojovat se samotou? A co je omamného na šamanském tanci? To jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
