Jedna z nejvýraznějších žen první republiky zemřela za oceánem a v zapomnění. Osudové ženy: Anděla Kozáková-Jírová

29. únor 2020

Stala se první českou doktorkou práv a za protektorátu první notářkou v Evropě. Svůj život v Československu zasvětila boji za práva žen. Její léta v emigraci halí tajemství. V dokudramatu účinkují Lucie Žáčková, Dita Kaplanová nebo Ondřej Brousek. Hovoří autorka momografie o Anděle Kozákové Eva Uhrová.

Host: Eva Uhrová
Účinkují: Lucie Žáčková, Dita Kaplanová, Ondřej Brousek, Jana Zenáhlíková, Lenka Novotná, Petr Buchta
Připravili: Kateřina Tesařová a Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 29. 2. 2020

Narodila se 14. května 1897 do rodiny četníka, kvůli čemuž se často stěhovali. V Rokycanech ji maminka přihlásila na chlapecké gymnázium, což bylo na počátku 20. století velmi pokrokové rozhodnutí. Studium bylo pro dívky náročné.

„Ve škole byly jen dvě dívky. Nesměly se hlásit, nesměly být vyvolávány. Jen během hodiny sledovaly, co se děje u tabule a co vykládá profesor,“ popisuje Eva Uhrová, autorka monografie o Anděle Kozákové-Jírové.

Čelit samotě a nedůvěře

„O přestávce učitel odváděl dívky do kabinetu, aby se snad volně nebavily se spolužáky. Ti se jich zase ostýchali, takže se vlastně nedal navázat vzájemný přátelský kontakt. A právě tato cizota a dělení Anděle velmi vadily.“

I maturita byla pro dívky těžší než pro chlapce, protože musely skládat tzv. předzkoušky z pěti nematuritních předmětů. Čelily nedůvěře a musely dokazovat, že snesou i mnohem větší zátěž a objem vědomostí.

V hledáčku TGM i médií

Po válce se Anděla přihlásila na Karlovu univerzitu. Na univerzitní půdě už tehdy žena nebudila takový rozruch. I když stále nebylo zcela běžné, aby byla řádně zapsanou studentkou se všemi povinnostmi. Většina žen docházela na přednášky práva dobrovolně.

Čtěte také

Před Vánocemi 1922 odpromovala coby první česká doktorka práv. K závěrečné zkoušce jí blahopřál prezident Masaryk. Jejího absolutoria si všimla i tehdejší média. Označovala ji za jeden z posledních kroků k dovršení emancipace žen.

V ženské otázce se ostatně Anděla angažovala už na studiích. V posledním semestru se stala místopředsedkyní Sdružení vysokoškolaček, které vedla Albína Honzáková. V praxi ale ženy stále narážely na předsudky. Muži je brali jako vetřelkyně a konkurentky na trhu práce.

Protektorátní notářka

Na konci 20. let složila zkoušky na zástupkyni notáře a v roce 1930 byla do této funkce jmenována. „Mohla díky tomu jednat samostatně. Získala vyšší plat i prestiž,“ vysvětluje Uhrová.

Anděla Kozáková-Jírová (1897–1986). Na snímku v roce 1938

Její žádost o jmenování notářkou ale státní správa roky ignorovala. Musela si počkat až do roku 1938. Rozjitřená doba ale měla tehdy už jiné starosti, a tak si jejího jmenování tehdejší média téměř nevšimla.

Za protektorátu byly ženy propouštěny ze státních i jiných úřadů. Vydobyté pozice se tak zdály ztracené. Doba nepřála hlavně ženám v intelektuálně zaměřených profesích. Anděly se to ale nedotklo. Hromadné převody majetku v době okupace pro ni paradoxně znamenaly více práce.

Láska na zbytek života

„Právě v těchto letech ve věku 46 let konečně potkala toho pravého. V roce 1943 se provdala za právníka Jaroslava Jíru. Manželé si dobře rozuměli, ale stejné povolání jim vydrželo jen do února 1948,“ popisuje Eva Uhrová.

Po osvobození se oba manželé postavili proti Košickému vládnímu programu, protože jej považovali za protiprávní. Po komunistickém převratu proto byla Anděla zbavena funkce notářky a nastupující režim jí zabavil kancelář. Proti manželům bylo zahájeno i trestní řízení.

Rozhodli se emigrovat. Nejdříve žili v Paříži, pak krátce v Kanadě a nakonec v USA. Skoro čtyřicet let, které Anděla Kozáková-Jírová strávila za hranicemi, je zahaleno tajemstvím. Zemřela v kalifornské Santa Barbaře 1. června 1986 ve věku 89 let.

autoři: Kateřina Tesařová , and
Spustit audio

Související