Je na Venuši život? Vědci v její atmosféře objevili fosfan, pomůže to při dalším zkoumání vesmíru
Mezinárodní tým astronomů udělal významný objev. Vědci našli v atmosféře Venuše stopy plynu zvaného fosfan, což by podle nich mohlo naznačovat, že v oblacích Venuše existuje život. Mohl by tento objev pomoct v dalším pátrání po mimozemském životě ve vesmíru?
„Existují náznaky toho, že v oblacích Venuše je prostředí, kde bychom mohli najít jednoduché formy života.“ Těmito slovy profesorka Jane Greavesová z univerzity ve velšském Cardiffu v rozhovoru pro Královskou astronomickou společnosti popisuje, že fosfan platí za takzvaný biomarker, tedy, zjednodušeně, za možnou známku života.
Byla to právě Jane Greavesová, která se se svým týmem podepsala pod přelomovou studii uveřejněnou v časopise Nature Astronomy. Jejich objev hydridu fosforu, tedy fosfanu, v atmosféře Venuše, teď může být odrazovým můstkem pro projekty řady dalších vědců.
„Venuši máme kousek, takže to může fungovat jako testovací objekt. Pokud se přijde na to, co je zdrojem produkce fosfanu, tak to můžeme přenést na exoplanety. Potom samozřejmě namíříme velký dalekohled, jako je třeba dalekohled Jamese Webba, na nějakou z slibných exoplanet, na které bychom mohli předpokládat nějaký život,“ říká Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Čtěte také
„Potenciálně obyvatelné“ exoplanety
Exoplanety jsou planety mimo naši Sluneční soustavu. Tu nejbližší možná znáte podle názvu hvězdy, kterou obíhá – jmenuje se Proxima Centauri b a je od Země skoro čtyři a čtvrt světelného roku daleko. Vědci mají už nějakou dobu vytipované exoplanety, na kterých by mohl být primitivní život, říkají jim „potenciálně obyvatelné“. A právě objev fosfanu na Venuši by mohl při zkoumání takovýchto planet pomoct.
„Protože víme, že fosfan je produkovaný ději, které souvisejí s lidskou činností jako třeba průmysl, případně ději, které produkují bakterie, tak bychom z toho mohli usuzovat, že pokud bychom ho objevili v atmosféře exoplanety, tak by to byl jakýsi nepřímý důkaz toho, že by tam mohl existovat život.“
Hledání biomarkerů v atmosférách exoplanet
O tom, že „rozlousknout záhadu fosfanu v atmosféře Venuše je velmi důležité pro průzkum exoplanet“, napsal nedávno článek Petr Kubala ze serveru Exoplanety.cz. Přiblížil, že vědci dnes atmosféry těchto planet zkoumají pomocí takzvané transmisní spektroskopie a v případě fosfanu je prý „dobrou zprávou, že je spektrálně aktivní ve stejných oblastech vlnových délek jako třeba metan, voda“ a další molekuly nutné k existenci života. Takže na hledání fosfanu nebudou vědci potřebovat čas navíc.
Čtěte také
Jak transmisní spektroskopie funguje? „Planeta přechází přes hvězdný disk a zakryje ho,“ popisuje astronom Petr Kabáth. „My využíváme toho, že pokud má planeta atmosféru, tvoří atmosféra tenoučký prstýnek kolem hvězdy. A když v té atmosféře na nějaké vlnové délce třeba sodíku ten sodík opravdu je, tak disk planety je o něco větší a neprůhlednější. Z toho můžeme usuzovat, že atom, který nám zablokuje světlo z hvězdy, je právě sodík.“
Jak dodává Petr Kabáth, hledání biomarkerů v atmosférách exoplanet je velká výzva, při níž hraje zásadní roli přesnost měření. I proto s očekáváními vyhlíží už zmíněný dalekohled Jamese Webba. Ten je po několika odkladech startu zatím pořád na planetě Zemi. Už příští rok by se ale mohl konečně vydat do vesmíru.
Související
-
Život na Venuši? Vědci našli v atmosféře plyn, který na Zemi dokážou produkovat mikroorganismy
„Když jsme uviděli náznak přítomnosti fosfanu ve spektru Venuše, byl to pro nás šok,“ uvedla Jane Greavesová z britské univerzity v Cardiffu.
-
Proč vědci nazývají černou díru branou do pekla?
Svět obletěla první fotografie černé díry. Vědcům se tak mimo jiné podařilo poprvé pozorováním doložit Einsteinovu obecnou teorii relativity.
