Jan Přáda: Prosincový protest lékařů zatím neodvoláme. Vláda řeší přesčasy a směny, ostatní požadavky smetla ze stolu

Odvolají lékaři svůj prosincový protest proti nadměrnému počtu přesčasů? Stačí snížit jejich přesčasovou práci na úroveň před letošním říjnem? Nemělo by ministerstvo zdravotnictví také snížit byrokratickou zátěž lékařů? Vladimír Kroc se ptal předsedy Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jana Přády.

Jednali jste s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem za TOP 09 a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL. V jakém duchu se jednání vedlo?

Celkem to bylo rozumné. Jsme rádi, že se nad věcmi začalo konstruktivně debatovat. Bohužel to mělo nastat daleko dříve, ne po šesti až osmi týdnech. K úplné shodě nicméně nedošlo kromě jediného bodu, a to, že přesčasové hodiny, které nám byly předloženy navíc oproti dalším pracovníkům v České republice, jsou pro nás neakceptovatelné, a že je potřeba nějakým způsobem uchopit i čtyřiadvacetihodinové služby pro pracovníky ve zdravotnictví. Nic dalšího se ale na schůzce nevyřešilo.

Čtěte také

Dosud to bylo tak, že každý rok jste mohli mít 416 přesčasových hodin. Teď podle novely zákoníku práce to mělo být dvakrát tolik. Čili rozumím tomu správně, že se vracíme do stavu před říjnem?

Částečně ano. My bychom se legislativně v tomto bodě k tomu vrátili, nicméně tam to vzniklo na nátlak poskytovatelů zdravotní péče, protože opravdu v některých nemocnicích objem přesčasové práce dosahuje až 900 hodin za rok, což je sám o sobě jev nežádoucí z mnoha důvodů. Naši legislativci se to rozhodli vyřešit tím způsobem, že to posvětí zákonem. Jedna věc tedy je začít měnit zákony na původní mez a druhá věc je začít pracovat s realitou tak, abychom se tomu blížili a dostali se do zákonných mezí fungování.

K čemu jste tedy dospěli a na čem byste se rádi dohodli?

Zatím jsme se dohodli na tom, že bychom rádi viděli konkrétní příklady nových paragrafů, protože zatím nám nebylo předloženo konkrétní znění toho, co by mělo být již příští týden navrženo v Poslanecké sněmovně. Zatím jsme dostali jen nějaké přísliby a návrhy toho, jak bychom mohli pracovat, ale nebylo z toho vůbec jasné, jakým způsobem by to mělo být realizováno.

Znamená to, že odvoláte avizovaný prosincový protest?

V tento moment není důvod protest odvolávat, protože argumenty, které byly předloženy, byly jenom verbální. První bod, který byl částečně řešen, a rozhodně nebyl vyřešen, jsme neviděli na papíře. Nevíme, jak by to mělo být implementováno. Další body byly absolutně smeteny ze stolu.

Čtěte také

Jak tedy budete pokračovat, aby prosincový protest nebyl třeba?

To je spíše otázka na pana ministra Válka a pana ministra Jurečku. Nicméně budeme dál jednat, ale momentálně jediné, co nám navrhli, je to, že příští týden nám budou předloženy konkrétní paragrafy, které by měly být navrženy v Poslanecké sněmovně. Nic dalšího k projednání nám nabídnuto nebylo.

České zdravotnictví stojí na práci přesčas. Navíc je podstatným zdrojem příjmů lékařů. Obojí je špatně

Když se vrátím k prosincovému protestu, v čem má spočívat?

Má spočívat v tom, že práci přesčas, na které české zdravotnictví bohužel do velké míry stojí a která zároveň je významným ekonomickým aspektem příjmu lékařů v českém zdravotnictví – oba tyto faktory jsou samozřejmě špatně – vypovíme. Vzhledem k 6000 lékařů, kteří se k nám již připojili, by to vedlo k významnému omezení plánované péče.

Pokud více než 6000 lékařů vypoví v prosinci dobrovolnou přesčasovou práci, co to bude znamenat pro běžný provoz nemocnic?

Nemocnice už to řeší. Budou utlumena veškerá plánovaná vyšetření, plánované operační výkony a pojede se pouze v akutním režimu.

Proč jste se proti novele zákoníku práce, která zaváděla možnost legálně sloužit až 832 hodin přesčasů ročně, tak rázně ohradili? Vláda naznačuje, že chtěla pouze legalizovat už faktický stav, kdy ředitelé nemocnic různě obcházejí zákon a přesčasů je stejně více, než je povoleno. Není to pravda?

Čtěte také

Právě, že to pravda je. Oni se ale ptali pouze poskytovatelů zdravotní péče, nikoli lékařů. Žádný lékař ale nechce strávit v práci dalších 800 nebo ještě více hodin navíc za rok. Tento stav je fakticky nevyhovující a my se musíme přibližovat tomu, jak to funguje v ekonomicky a medicínsky vyspělých zemích, tedy, že jsme schopni medicínu dělat v základní pracovní době plus v nějakém mírném množství přesčasů jako každý jiný pracovník v České republice.

Pokud lékař udělá chybu v době, kdy podle zákona neměl být v práci, půjde to za ním

Po vypuštění sporného paragrafu o přesčasech by nově lékaři měli mít možnost pracovat stejné množství přesčasů jako každý jiný občan České republiky. Bude nadále legální sloužit čtyřiadvacetihodinové služby, jako to bylo dosud?

Do konce září byly 24hodinové služby v jakési šedé zóně, od 1. října jsou českou legislativou striktně zakázány. My jsme ale upozorňovali, že když vstoupí tato novela v platnost, buďto budeme muset významně omezit péči, anebo – a to se děje teď – že budou všechny nemocnice fungovat protizákonně dále. Pokud ale lékař v této době, kdy neměl být v práci, udělá chybu, půjde to za ním.

A proč se vůbec bavíme o čtyřiadvacetihodinových službách u lékařů? Není to nezodpovědné?

Režim vychází z jistého kompromisu mezi poskytovateli zdravotní péče a lékaři, protože za současného stavu by bylo velmi obtížné, ne-li nemožné se současným počtem zdravotníků poskládat směnný dvanáctihodinový provoz. Vyžadovalo by to o 20 až 30 % lékařů více. Realita ale taková není. Navíc vzhledem k avizovanému naplánovanému navyšování přesčasů by to bylo pět dvanáctihodinových služeb za týden. Čtyřiadvacetihodinové služby jsou oproti tomu akceptovatelné pro zdravotníky a bezpečné pro pacienty. Nesmí jich ale být ale extrémní množství, ideálně dvě až tři za měsíc.

Jak by měly vypadat důstojné pracovní podmínky pro lékaře a zdravotníky? A kolik mladých lékařů odchází do zahraničí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související