Jak žil Howard Carter, objevitel Tutanchamónovy hrobky? Jeho domeček se sto let nezměnil

8 fotografií

Kolem Carterova domu je příjemná zahrada plná stromů, je to taková oáza uprostřed okolní pouště. Je tady i pár stolečků, kam vám hlídač přinese čaj a kde se dá příjemně odpočinout před absolvováním třeba návštěvy nedalekého údolí Králů nebo chrámu královny Hatšepsut.

Skrýš na víno, nebo pro pejska?

„Tady je taková skrýš. Vidíte? Carter si tam dával dřevěný stojan a do něj víno. Je tam teplota asi jako v lednici,“ hlídač a průvodce v jedné osobě Ibráhím. Ještě před chvílí mi ale říkal, že skrýš byla pro pejska.

Skrýš na víno, nebo pro pejska?|foto:Štěpán Macháček,Český rozhlas

„Ale vždyť by tam nepřežil! Pravda, turistům vždycky říkám, že to byl domeček pro pejska, který se jmenoval Suzi. A to víte, turisti maj příběhy o zvířátkách rádi a dají pak větší bakšiš.“ Tak teď nevím, čemu věřit víc. Fakt je, že prohlídka památek s místním hlídačem, takzvaným ghafírem, bývá někdy víc pro zábavu než pro poučení.

Pejsek Suzi skutečně existoval. Patřil Lordu Carnavornovi, který Carterovo hledání Tutanchamónovy hrobky financoval. A fenka Suzi zemřela okamžitě po skonání páníčka Lorda Carnavorna, kterého údajně skolila faraonova kletba. Aspoň tak to tradují místní průvodci a hlídači památek.

Londýnské vybavení

„A tady je fotka Cartera s králem Fu'ádem. Ten v té době vládl, ještě než nastoupil na trůn Fárúk,“ pokračuje výklad. No aspoň od egyptského krále Fu'áda se Carterovi dostalo vyznamenání, dostal hned Řád řeky Nilu třetí třídy. Doma v Anglii se totiž moc uznání nedočkal.

„Tady měl boty, nádobu na pěnu na holení, štípátko na nehty, pantofle… to si všechno přivezl z Londýna, v Egyptě to před sto lety nebylo. Když se pak vracel do Anglie, měl s sebou v kufru důležitější věci, tak to tu nechal,“ přidává Ibráhím vysvětlení k vystaveným předmětům.

No a tady jsme v Carterově pracovně, na stole je krásná stolní smaltovaná lampička, kalamáře, děrovačka, sto let stará sešívačka, a také je tu sejf, ve kterém Carter uchovával peníze na výplatu dělníků, placení nájmu a podobně.

Dodnes funkční krásné stroje

„Tady kolem v té době nic nebylo, ani ta vesnice. Byla tu jenom poušť. Stejná poušť a skály, jako v údolí Králů. Byly tu vlci a pouštní lišky, tak tady nechal Carter udělat ten plot, aby nelezly dovnitř,“ dozvídám se.

Jsou tu krásné původní přístroje, třeba pro tuto oblast nepostradatelný pokojový větrák značky Singer|foto:Štěpán Macháček,Český rozhlas

Tady jsou krásné původní, sto let staré přístroje, jako třeba britský keramický přímotop do zásuvky, nebo nádherný, a v této oblasti nepostradatelný pokojový větrák značky Singer, všechno to jsou sto let staré kousky, ale klidně by mohly fungovat i dneska. Už za dva roky to bude sté výročí objevení Tutanchamónova pokladu.