Jak to vidí Ondřej Neff - 3.2.

Jak to vidí PhDr. Ondřej Neff...

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech vám všem přeje Zuzana Burešová i můj host, tedy spisovatel a publicista Ondřej Neff. Vítám vás tady, pěkný den, pěkné ráno.

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsme slyšeli ve zprávách, vítr a sníh komplikuje opět dopravu, trápí nás sněhové závěje, několik silnic je zcela uzavřeno, železničáři také naříkají, problémy jsou tedy i na železnici. Jak prožíváte vy letošní zimu?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
S lopatou v ruce. No, my bydlíme ve Zvoli, to je kousek od Prahy, 20 kilometrů odsud, co tady sedíme. No, a už máme cestičky dobře tak téměř metrovými závějemi vroubené, takže to vypadá velmi divoce tam.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou třímetrové závěje vždycky vedle silnice a člověk se bojí, že druhý den už neprojede. Cestujete teď autem, anebo spíš městskou hromadnou dopravou radši?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Autem, autem, ale, jak vám říkám, není to tam zas tak dramatické. Nejhorší je se dostat z toho baráku na silnici a tam už je to dobré.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zase možná jedna výhoda tady toho počasí je ta, že jsou nízké teploty a tím se moc mezi lidmi nerozšířila chřipka. Necháváte se třeba každý rok očkovat proti sezónní chřipce?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Ne, ne, ne, my máme takovou rodinnou zásadu, že lépe žíti, nekouřiti, žíti teda na zdravém vzduchu, pokud možno, nejíst hlouposti, jako jsou uzeniny a podobné věci, takže mě se chřipky vyhýbají samy, takže nepotřebujeme.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je nejčastěji skloňován v souvislosti s chřipkou, nejčastěji skloňováno jméno hlavního hygienika Michaela Víta, který onemocněl chřipkou, prasečí chřipkou. A tím důvodem je to, že nestihl očkování, což působí pro nás, kteří jsme byli nabádáni k tomu, abychom se skutečně dostavili a nechali se očkovat, dost zvláštně. Co si o tom myslíte?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, tak já především panu Vítovi přeji brzké uzdravení a rozhodně mu nepřeji ty žertíky, které nevyhnutelně se kolem toho šíří. Pokud jsem četl, tak za a) není jisté, že ochořel prasečí chřipkou. Prostě je nastydlej, a to je běžný jev tedy v tomto počasí. No, a že nestihl očkování, no, to je vskutku pozoruhodné, když to každému doporučuje, že, ale zase přeji mu vše nejlepší.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To bude přání určitě všech posluchačů. Nicméně co vy si myslíte právě o tom povinném očkování?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Já se domnívám, že toto konkrétní je skutečně absurdita, která se snad může stát jenom v tomhle tom státě, že se prostě na základě opravdu bubliny a pravděpodobně, opakuji pravděpodobně, tlaku těch výrobců těch vakcín nakoupili za šílené peníze a teď se neví co s těmi vakcínami, protože ta epidemie, pokud se o tom vůbec dá mluvit jako o epidemii, pominula a teďka budou nějaké lidi chytat a opichovat injekcemi. To mi připadá naprosto šílené úplně. To je prostě do očí bijící, jo, protože já jsem teda poslouchal pana hlavního hygienika onehdy v rozhlase a on tam vytvářel takovou vizi, že prostě přijde prasečí chřipka a ochromí se stát a ochoří prostě armáda, policie a tady budou lítat nějací gangsteři v obrněných vozech, nebo co. Já nevím prostě, jak si to představuje. Je to prostě absurdní, je to nepřesvědčivé. To, co říkají, je nepřesvědčivé a myslím si, že to je hloupost.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to podle vás velký zásah do soukromí, do práva člověka, aby mu někdo nařizoval očkování, že musí povinně si nechat tedy píchnout injekci?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, víte v obecné rovině je to složitější, že třeba bezpečnostní pásy také máte povinně, že jo, a platíte pokutu, když vás ti policajti chytnou bez těch pásů. A taky je to vlastně ochrana a taky by se dalo říct, že to je zásah do soukromí. Takže kdyby hrozil nějaký mor, co já vím, prostě nějaká skutečně, já si pod pojmem pandemie představuji španělskou chřipku, která byla po první světové válce a která zahubila víc lidí než ta válka. To se dodnes neví, jestli zemřelo 20 milionů lidí, nebo 50 milionů lidí, to nikdo nespočítal. Tak, prosím, ano, tak to bych naprosto chápal, že bude povinné očkování. Od rodičů vím, že bylo nějaké povinné očkování, tuším, tuším, proti obrně, že to jsme podstoupili my, moje generace, to jsme byli všichni očkováni a obrna vlastně tenkrát byla obrovskou hrozbou ještě před válkou, tak ta prakticky zmizela, že. Nebo byla taková povinná opatření, pokud vím, proti syfilidě a syfilida zase zmizela. Já vím od přátel lékařů, že se učili syfilidu z obrázků na fakultě, protože nebyl jediný případ, aby jim ho ukázali prostě, těm medikům, rozumíte. Takže prostě to není jaksi v obecné rovině nic proti ničemu, něco povinně takovéhoto, ale musí to být přesvědčivé a musíme věřit tomu, že to má smysl. Já tomuhle prostě nevěřím.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha náš dnešní host, spisovatel a publicista Ondřej Neff.
Na naše otázky odpovídá spisovatel a publicista Ondřej Neff. I přestože je už dlouhá zima někomu nepříjemná, tak přece jenom plánujeme letní dovolené. Už máte vybráno, kam poletíte? Říkám poletíte, myslím si, že vy spíš asi cestujete dál než tady doma.

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, my máme takový jaksi jiný, trošku jiný plán, protože já jsem v Institutu digitální fotografie, my pořádáme takové fotografické výpravy, takové foto expedice, takže my se chystáme teďka na květen, na expedici do Spojených států, do Arizony a do Utahu. A se ženou přemýšlíme o tom, že bychom udělali v srpnu takovou pidi expedici jenom pro nás dva do Tibetu. My jsme tam byli minulý rok a je to úžasná země, tak bychom se tam rádi vrátili, ale bude to spíš taková pracovní fotografická výprava, než někde ležet u moře. No, v Tibetu moře není, takže tak bychom si toho moc neužili.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváte do minulosti, cestovali jste vždycky takzvaně na vlastní pěst, anebo jste využívali služeb cestovních kanceláří?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Víte, konkrétně já mám zkušenost takovou mixovanou. Samozřejmě že jsem též používal služeb cestovních kanceláří i třeba k podpoře soukromé cesty, že jsem si nechal objednat letenky, prostě hotel, auto, půjčení auta a tak dále. Takže i to lze. Takže jaksi vlastně od toho roku 90, kdy se může svobodně cestovat, tak jaksi že bych s cestovkou někam vyjel takovým tím klasickým způsobem, Michal Viewegh Účastníci zájezdu, tento styl, tak to ne. Ale jak vám říkám, naopak spolupořádám takové výpravy, ale to jsou vysloveně tématické věci a rozhodně to není nic válecího, aniž bych proti tomu válení něco měl, to každému jeho nebe, někoho to baví a zajímá. Takže prostě takto. A myslím si, že ty cestovní kanceláře, to je prostě velice seriózní věc. Důležité je, že vlastně získáte v podstatě lepší ceny, že, než když jedete na vlastní pěst, jo, protože to je pochopitelné, že ty hotely prostě dají jinou cenu někomu, kdo si objedná těch pokojů 25, než když tam přijdete a chcete dneska večer spát, že, takže to vás natáhnout. Pěkně si vás vychutnají.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My si o cestování povídáme v souvislosti s tím, že před, tuším, 14 dny přišla zpráva, že cestovní kancelář Sunny days už nedostala od pojišťovny pojištění proti úpadku. Nemůže tedy už provozovat tyto služby a stává se cestovní agenturou, to znamená, že zájezdy může "jen" prodávat. Co si myslíte o krachu takových cestovek a vlastně i o ztrátě důvěry těch klientů?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, je to vždycky bolestná věc pro všechny, že. Jako nejhorší je pro ty, co zůstanou viset někde na destinaci. Můj kamarád s malým dítětem cestoval stopem z Jugoslávie do Prahy, protože ta cestovka prostě zkrachovala a lehla si a byli tam absolutně bez peněz, bez ničeho. To prostě muselo být šílené. Tomu chlapečkovi tenkrát byly asi tři roky. Jak mi to vyprávěl, to bylo hrozné, jo, a pochopitelně já teda nevím, co se stalo s tou Sunny days a proč pojišťovna Generali odmítla to pojištění poskytnout. Neznám ty okolnosti. Nebylo to, pokud vím, zveřejněno a jsem na to zvědavý, protože každopádně ten krok té pojišťovny znamenal de facto přinejmenším zásadní změnu činnosti té cestovky. Taky být zákazníkem toho Sunny days, tak to určitě je velmi nepříjemné.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co si myslíte, že by si lidé při vybírání zájezdu právě v těchto dnech, kdy jsou určité slevy, na co by si měli dávat pozor?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, víte, ono je, já mám vždycky zásadu, jakmile je něco moc levné, tak je to nějaké divné, jo, protože jako kvůli kráse vašim očím vám nikdo slevu nedá. To prostě jako, ta sleva někdy je draze zaplacená, že jo. Obvykle teda vyšším rizikem. Takže já teda když jsem dřív cestoval, tak jsem cestoval prostě s velkou cestovkou, kde je minimální, nebo téměř žádná pravděpodobnost toho krachu, ale zase na druhé straně jsou malé cestovky, specializované třeba na určitou věc, třeba, já nevím, jak jsem mluvil o tom Tibetu, tak třeba je cestovka, která dělá jenom Čínu, jo. No, tak pochopitelně oni tam mají kontakty, oni tam mají své lidi a tak dále, vědí, jak na to, vědí, na koho se obrátit, jo. Takže přestože to je třeba menší cestovka, tak tam bych jako viděl, viděl minimální riziko, nebo prostě mám kamarády a ti mají tedy agenturu, ne cestovku, ale agenturu zase na Afriku, jo. Takže tam prostě to riziko je minimální. Ale já bych se velmi zdráhal takovým těm, když jdu okolo výlohy a tam jsou plakáty a prostě jeďte, co já vím, na Madagaskar za 3500 korun, tak si říkám: "Ajta, ajta, tady je to nějaké divné a do toho bych nelezl," jo, jako myš, když jde okolo toho sýra, tak proč mi tady dávají ten sýr, že, není tam nějaká pastička? Víte, takhle bych asi uvažoval.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně cestujete. Na svých cestách potkáváte hodně Čechů, anebo vás spíš překvapí, že v těch zapomenutých končinách je potkáte?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Spoustu Čechů, spoustu Čechů. Je to úžasné. My jsme třeba s mou paní byli loni v Holandsku. Tam jsme si najali takovou tu loď, co plave po těch kanálech. A já měl pocit, že Holandsko je plné Čechů. Tam prostě jste neslyšela téměř jiný jazyk než čeština. Když čtu, že ročně vycestuje milion našich spoluobčanů, to je, prosím pěkně, 10 procent obyvatelstva, jo. Jako nevěřím, že 25 milionů Američanů opustí jejich zemi, jo, nebo prostě... To je obrovské procento. A já jsem strašně rád, že to je, protože co je to platné, člověk když ten svět vidí na vlastní oči, jak se říká, není zkušenosti kromě zkušenosti, tak máte úplně jiný pohled. Víte, třeba teďka s tím Haiti, jak se poslaly peníze, že jo. To člověk když vidí tu opravdovou bídu, jo, my jsme to viděli třeba v Africe, jo, nebo i v tom Tibetu, že jo, jak ti lidé žijí, a teďka do toho přijde takováhle příšerná věc, tak máte úplně jiný vjem toho, jiný vjem. Čili já si myslím, že cestování není přepych, že..., že jo, to víte, za Rakouska, za takového toho pořádného Rakouska třeba takové to vandrování bylo povinné. To bylo strašně dobře, že ten tovaryš musel vytáhnout paty a jet, ba co jet, jít pěšky do Itálie, nebo třeba do Francie a tam ševcovat, nebo hoblovat prkna, že. To byly obrovské věci. Takže já si myslím, že cestování jaksi není luxus, že to, myslím, patří jaksi k životu člověka, který chce nějak v tom světě se orientovat.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná to souvisí i s tím, že jsme dlouho nemohli cestovat, a ještě Češi stále nejsou nabaženi tím cestováním a spoustu koutů světa by ještě chtěli vidět.

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
To jistě, ale to spíš, tak to si říkáme my, co jsme, teda to se netýká vás, ale mě, staršího ročníku, ale ti mladí lidé. Dneska už lidi, kterým je 35, tak to už taky není to první mládí a ti o tom prakticky nevědí, chválabohu, že. Takže ty jsou prostě zvyklí na ten život přes hranice.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha publicista a spisovatel Ondřej Neff.
Se spisovatelem Ondřejem Neffem probereme další téma. Naším celodenním tématem, tématem ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha je situace na Haiti a hlavně humanitární pomoc nejenom ze strany České republiky, ale i celého světa. Jak na vás působí všechny ty konta, čísla, která jsou nejenom vidět z televizní obrazovky, ale i z těch novin. Inspiruje vás to k tomu, přinutí vás to, jak pomoct těm lidem?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, tak určitě. My jsme teda pomohli. My jaksi máme velkou důvěru v Člověka v tísni, pro tu humanitární organizaci, která se osvědčila už v mnoha podobných případech, takže jsme přispěli právě na tuto, na toto konto. A já si myslím, že to je hodně dobře a že to je správné, že prostě lidé přispívají. No, samozřejmě to je strašná věc, to Haiti. Já jsem viděl Šibíkovy fotky, teď, myslím, minulý týden to bylo v Reflexu, a to je skutečně srdcervoucí. To víte, ale zase na druhé straně, na druhé straně, jak by se to řeklo, no, prostě Haiti je zrovna příklad velmi špatně spravované země, že. O tom se hovoří v souvislosti s tímhle tím šíleným zemětřesením, které tam bylo. Takže já třeba, my jsme dali ty peníze na Člověka v tísni, protože vím, že to nepřijde do nepravých rukou. A dovedu si představit, že v zemi, jako je Haiti, která je v rukou skutečně, tam se už dá mluvit o gangsterismu, tak že bůhví, co se s tím stane, že, s těmi penězi. Takže to je ta druhá stránka té bídy. Víte, my jsme se o tom už teď zmínili, že, před chvilkou, že cestujeme, tak té bídy člověk vidí hodně, ale ono je to v podstatě zpravidla ne, že by ta země byla chudá. Ona vlastně dneska neexistuje žádná chudá země, jo. To jsou prostě špatně spravované země, jo. To když jedete z Keni do Tanzanie, to je stejný půda, stejné podnebí, jo, ale prostě ten rozdíl je obrovskej mezi těmi dvěma zeměmi, protože v jedné se víc krade, teda v té Keni se víc krade a v té Tanzanii míň, tečka, rozumíte. A takže tam je větší bída pochopitelně. Takže, víte, ono s těmi pomocemi, to je těžká věc, no. Jako největší pomoc by byla vymést ty padouchy, kteří tam ty lidi okrádají. Jenže jak to chcete udělat? To jsou suverénní státy, to jsou prostě legitimní vlády, které mají své zastoupení v OSN a ve všech těch organizacích a tak dále. Naopak dneska OSN kreje tyhle ty lidi. To je prostě dneska organizace, která je ovládaná těmito strukturami. Takže jako je s těmi pomocemi velmi těžká věc. Zrovna onehdá bylo tady zase v rádiu, seděli dva afrikanisté, jeden Afričan z Etiopie a jeden Čech a takovej ten leitmotiv byl, hlavně neposílejte žádné peníze do Afriky, jo. To je prostě troufalé. Takže zpátky k tomu Haiti. To je strašná věc a je třeba pomáhat.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se řekne bída, lidské neštěstí, utrpení, tak z těch vašich cest máte konkrétní třeba příklad nebo vzpomínku na člověka, nebo na nějakou okolnost, kdy si člověk opravdu uvědomil, jak ta bída je strašná?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, víte, my jsme s /nesrozumitelné/ třeba byli v Jižní Africe a tam jedete u Kapského Města, jedete 25 kilometrů, jo, to je, jako kdybyste jela, kdo je od Prahy, je Jíloviště zhruba tak, nebo Řitka, nebo prostě možná Voznice je 25 kilometrů, a jedete kolem slamu, jo. To je takové to město udělané z nějakých sudů prostě. A tam žijí lidé. My jsme tam nebyli uvnitř, tam se prostě nedostanete, nebo nemůžete tam vůbec. A to je nepředstavitelná bída, jo. A teďka jdete do Internetu a chcete nějak pomoc a teďka jdete do Internetu a do jihoafrických a teďka zjistíte, že ty slamy jsou ovládané gangsterskými organizacemi, které vlastně uměle tu bídu udržují, jo. Ono je to něco podobného, jako s takovými těmi cikánskými vesnicemi vykořisťovanými těmi lichváři, že. A ty lidi prostě, protože jsou nevzdělaní, neumí číst, nemají odvolání, nemají kontakty, tak prostě jsou v moci těchhle těch příšerných padouchů. Takže ono je to strašně složitá věc, jako s tímhle pohnout, jako něco s tím udělat, jo. Kdyby to bylo tak jednoduchý, že se vezme balík miliard a vemte si to a staňte se bohatými, tak by to bylo báječný. To by bylo za půlroku vymalováno. Tak by se jim postavily nějaký domečky a to, ale on to někdo ukradne, rozumíte a pro ty lidi to bude ještě horší. Ta bezvýchodnost je šílená. Takže ta bída, třeba jsme se naučili rozeznávat bídu třeba africkou, ta je deprimující, ta je šílená. Bída jihoamerická je taková jako veselejší. A o bídě asijské bych ani nemluvil o bídě, to je taková prostota. Víte, to jsou různé věci. To jsou různé věci, protože ti lidi tak jako žijou, oni nic nemají a nic nepotřebujou, ale jsou takoví veselí, živí, podnikají furt něco, dělají něco, jo, v Asii. Ale prostě taková ta ležící bída, tupá, příšerná, to je v tý Africe, to je příšerný.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední téma, kterému se budeme věnovat s Ondřejem Neffem, bude zabezpečení Internetu. Je to téma, které by mělo zajímat asi každého, kdo s Internetem pracuje. Na co si tedy dát pozor? Co nám vlastně hrozí při práci s Internetem?

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
No, tak to víte, z těch, všelijakých těch virů a Trojských koňů a podobných jaksi nešvarů, rootkitů a podobných je nespočitatelné množství, protože každý den vznikají nové. A prostě to jsou, to je strašně jaksi rizikové prostředí, celý ten Internet. Nicméně samozřejmě je třeba dbát určité takové internetové hygieny, jo. Čili za a) vyhýbat se rizikovým webům. Rizikové weby jsou pornografické. Rizikové weby jsou s takzvanými warezy, to jsou ty kradené programy. A prostě jakmile je něco ilegálního, víte, tak vždycky je tam značné riziko, značné riziko nákazy. Další věc je, při elektronické poště neotvírat něco, o čem nevím, co to je. To je takový to video s nažhavenými děvčaty, no, tak to je skoro stoprocentně teda nějaký pekelný prostě Trojský kůň, nebo něco prostě, čím si zavaříte, viz před léty, ono už je to dneska historie, ten slavný virus I love you. Já dostal taky tenkrát mail I love you. Tam bylo napsáno I love you, miluju tě, tak jsem si řekl: "Copak mě někdo může milovat?" Tak jsem to neotvíral a všichni, který to otevřeli, prostě měli zavirovanej, ale to jim smazalo tenkrát obrázky, ono to bylo zaměřený na mazání obrázků. No nic, krátce a dobře, neotvírat něco, co neznám. No, a samozřejmě jaksi antivirové programy jsou jako určitou nutností. Ono někdy teda se chovají samy jako viry, jo, protože jsou tak úzkostlivé, že vám tam pomalu nic nedovolí, takže ono je to takový dobrý sluha, ale zlý pán. Já třeba pro Windows si myslím, že ten Microsoft Security Essentials, to je takový zadarmo, dá se to stáhnout prostě na Microsoftu webu, tak prostě je velmi slušný a funguje. A samozřejmě další řešení je Apple Macintosh, že jo, protože na platformě Applu prostě žádné viry nejsou. Já nevím proč, jestli je to tak geniální systém, nebo, že jich je míň a nikomu nestojí za to to dělat, ale faktum je, že Apply s tím nemají, jablíčkáři nemají problémy s viry.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme dali alespoň pár rad, pár návodů, jak se ubránit tomu, aby nám nějaký vir skutečně nezničil všechno, co jsme tam měli, všechny soubory, veškerou poštu. To je důležitá informace pro naše posluchače, kteří zrovna teď pracují s Internetem, anebo se chystají usednout k Internetu. A to už bylo poslední téma, které si dnes do naší diskuse vybral spisovatel a publicista Ondřej Neff. Jsem ráda, že jste i v té sněhové téměř vánici dorazil sem k nám do studia. Přeji hezký den a zase brzy na slyšenou.

Ondřej NEFF, publicista, spisovatel
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.