Hygiena je pestrý a zajímavý obor, ale výsledky své práce nevidíte hned, vysvětluje docent nezájem ze strany studentů
Hygienické stanice nemají dostatek pracovníků a ani vládní příslib zvýšení jejich počtu nepomůže, upozornil bývalý hlavní hygienik Vladimír Valenta. Zvládají hygienici i v nižším počtu nároky spojené s bojem proti koronavirové epidemii? Nehrozí, že hygienická služba zkolabuje? Tomáš Pancíř se ptal předsedy Společnosti hygieny a komunitní medicíny, docenta Pavla Dlouhého.
Hygienici jsou v současné době absolutně přetížení, pracují od března prakticky ve dne v noci. „Někdy se dá velmi těžko zvládnout všechno tak, jak by bylo žádoucí,“ konstatuje přednosta Ústavu hygieny 3. lékařské fakulty UK Pavel Dlouhý.
Čtěte také
Ačkoli kolaps podle něj nehrozí, situace není dlouhodobě udržitelná. „Společnými silami, za pomoci studentů a armády, situaci zvládneme, ale pokud bychom nedostatek hygieniků neřešili, tak se nám to vymstí,“ varuje docent.
Navýšení počtu lidí o 137, jak avizoval ministr zdravotnictví, podle něj nestačí. „Bylo by žádoucí získat alespoň 500 pracovníků navíc. Je třeba řešit nejen nové lidi, ale i náhrady za stávající. Průměrný věk lékařů v hygienické službě je devětapadesát let a tito lidí budou pomalu odcházet do penze.“
Desítky nestačí
Zatím se podařilo obsadit pět míst. Docent Dlouhý považuje za reálné desítky lidí: „Pokud by to měli být kvalifikovaní lidé v ochraně veřejného zdraví, jedná se o desítku pracovníků. U bakalářů nebo magistrů bude víc těch, kteří vystudovali obor, ale nevěnují se mu. I tam se pohybujeme v řádu desítky, možná dvacítky lidí,“ upozorňuje.
Problém vzniká už na lékařských fakultách: „Hygiena je pestrý a zajímavý obor, ale výsledky své práce nevidíte hned. Práce hygienika se projeví na úrovni populace, její výsledky se dostaví za řadu let.“ Na vině jsou také až o jedenáct tisíc nižší platy, než mají lékaři ve zdravotnických zařízeních. Hygienici navíc pracují v omezujícím režimu státní služby.
Čtěte také
Aby se epidemie zvládla, ne všechny úkony by podle něj museli dělat hygienici. „Například trasování nutně nevyžaduje specializaci v hygieně a epidemiologii.“ Krátkodobě se dá využít pomoci studentů lékařských fakult.
„Navíc nemáme jen covid,“ připomíná docent. „Akutní případy řešíme, například hromadné onemocnění na dětském táboře nebo hepatitidu. Ale omezujeme zbytné činnosti jako kontroly nebo dozor. Nelze dělat naprosto všechno jako v běžném režimu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
