Heroin, LSD, hašiš, kokain - jak se u nás měnila drogová scéna

Téma bylo tabuizované, takže pro většinovou společnost drogy téměř „neexistovaly“. Jejich uživatelé vytvářeli malé uzavřené skupiny, ve kterých se omamné látky vyráběly, platily i užívaly. Drogově závislí byli uzavřeni v léčebnách mimo zraky obyvatelstva.

S příchodem svobodného trhu se situace významně proměnila a společnost se musela vyrovnávat s novým problémem. Na černém trhu se začaly objevovat látky, které byly do té doby neznámé – heroin, LSD nebo kokain.

A právě heroin se stal nejproblematičtější látkou poloviny 90. let.

Do té doby byla Česká republika pro drogové podsvětí spíše tranzitní zemí, a to především kvůli sílícímu konfliktu v balkánské oblasti. V roce 1994 se ale situace změnila a ze země tranzitní se stala oblast cílová. Česko totž díky liberálním zákonům, výhodným cenám a dostatečné nabídce vytvářelo ideální základ pro drogovou scénu.

Pražské Náměstí Republiky se kromě vyhlášených podniků a barů stalo cílem nejen místních drogových uživatelů, ale i zákazníků z Německa nebo Itálie.

Na rozšiřující se černý trh a s tím spojený nárůst počtu drogově závislých začala reagovat jak společnost, tak i politická scéna.

Už na počátku 90. let začaly vznikat iniciativy, které vytvářely alternativu k dosud existující státní péči. Ty roku 1992 zaslaly vládě dokument, známý pod jménem Vánoční memorandum, ve kterém upozorňovaly na chybějící služby i jasnou koncepci protidrogové politiky.

Vláda na výzvu reagovala zřízením Meziresortní protidrogové komise (MPK). Z činnosti vzešla koncepce protidrogové politiky na roky 1993 -1996, která pomohla dlouhodobě stabilizovat situaci drogově závislých a zamezila rozsáhlému rozšiřování virových žloutenek nebo HIV.