Hergot! Vděční teroristé, nedostatek andělů a strach o své tělo. O městských legendách s Petrem Janečkem

24. únor 2019

Hoaxy, fámy, fake news, městské legendy – nedůvěryhodné zkazky, které zaplavují internet. Jejich obsah se různí. Pokrývají témata od stravování přes medicínu až po politiku. Lze v nich narazit i na náboženství a nadpřirozeno? Odborník na městské legendy, etnolog a folklorista Petr Janeček z FF UK nám přišel do studia poodhalit část novodobých legend, ve kterých není o náboženské souvislosti nouze. Nezůstalo ale jen u vyprávění historek.

Dnes mi můj bratr převyprávěl neobvyklý příběh. Jeho spolužačka v hospodě vyprávěla příběh, který se údajně stal její matce. Ta měla udělat laskavost pro nějakou muslimku. Když jí pak říkala, jestli by jí ta muslimka laskavost nějak neoplatila, muslimka řekla, že jí nedá peníze, ale radu. Tou radou bylo, ať teď půl roku nechodí do Palladia.“ Slyšeli jste nebo četli podobný příběh? Jedná se o městskou legendu, která v České republice v různých variantách kolovala v roce 2016.

World Trade Center

V tomto případě se ve vyprávění hovoří o pražském nákupním centru. V jiných mutacích stejné historky jsou zmiňovány mimo jiné obchodní domy v Plzni nebo Brně. Fiktivní událost, která je vydávána za skutečnou, se tak přizpůsobuje konkrétnímu prostředí, ve kterém je vyprávěna. Legenda jako by žila svým vlastním životem. Není vázána na konkrétní místo a díky internetu překračuje s lehkostí i kontinenty. Pravděpodobně první příběh na toto téma se objevil čtrnáct dnů po teroristických útocích 11. září 2001 v New Yorku.

Hergot! o náboženství ve videohrách a seriálech: „V komplexním světě nesmí mytologie chybět“

Ze seriálu Waco

Po pětadvaceti letech od dramatických událostí v texaském Waco, kde se ozbrojení členové nového náboženského hnutí Davidiánů střetli se složkami amerického státního úřadu pro alkohol, tabák a střelné zbraně, FBI a národní gardy USA, se incident stal inspirací hned dvou výrazných počinů – jednak seriálu Waco, kde je spojení explicitní a jednoznačné, a jednak pátého dílu videoherní série Far Cry, kde na první pohled nejde přímo o Davidiány, ale inspirace je naprosto zjevná. 

Kromě chybějící vazby legendy na konkrétní místo se současný folklor liší i v jiných ohledech. „Tradiční pověsti a legendy byly do značné míry o tom, že se lidé báli nějakého posmrtného trestu. Protože udělali něco špatně, nějaký zločin nebo něco nesprávného, budou po smrti strašit jako duch,“ vysvětluje Petr Janeček. „To se změnilo někdy v 20. století. Dneska je většina městských legend velice materialistická. Bojíme se ne už o svoji duši, ale o svoje tělo – roztrhání při teroristickém útoku, nebo že si sedneme na injekční stříkačku v sedačce. Je to velice fyzické, duchovno se vytrácí, resp. mění se ve fyzično,“ dodává.

Zajímá vás, čím se liší hoaxy, fake news a městské legendy? Jaké historické dědictví v sobě nesou současné městské legendy? Zda je míra nadpřirozených prvků v nenáboženské České republice menší než v jiných zemích? Jak spolu souvisí městské legendy a konspirační teorie? A co se stalo s vodníkem? Poslechněte si celý Hergot!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.