Gróňany pobouřila slova o koupi. Nechtějí obětovat svou zemi těžbě a penězům, říká politický geograf Kočí

Jak roste význam Grónska s globální klimatickou změnou? Mám na mysli námořní tahy, které sice komerčně nebudou využitelné ještě po mnoho let, ale už teď poutají velkou pozornost.

Ano, úbytek mořského ledu je rychlý, až exponenciální. Četl jsem průzkumy, že kolem roku 2050 by bylo možno v letních měsících proplout Arktidu přes severní pól, že tam žádný led v létě nebude.

Čtěte také

Dramatické dopady změn klimatu uvidíme v polovině století, pokud něco neuděláme, říká meteorolog Žák

Máme dvě cesty. Jedna je severozápadní, kolem břehu Kanady a Aljašky, která spojuje Atlantik s Tichým oceánem. A pak máme cestu severovýchodní, která spojuje Atlantik s Tichým oceánem. Díky tomu přitahuje Arktida pozornost i Číny, která ačkoliv leží od Arktidy daleko, tak se považuje za blízko-arktický stát.

Jak známo, americký prezident oživil vlastní nápad z roku 2019 na koupi tohoto území. Jaká byla reakce Nuuku a Kodaně?

O rok později jsem Grónsko navštívil a hovořil jsem s představitelem separatistické strany Naleraq, který se vyjadřoval, že Gróňany nenaštvala nabídka na nějaký příspěvek nebo že by blokový grant – peníze, které jdou z Dánska – zaplatili Američané. Je pobouřilo to, že Trump použil slovo „koupě“ Grónska.

V současné době je opět pobouřilo, když jsme mohli sledovat v Kongresu jeho projev, když řekl, že Gróňané jsou skvělí lidé a že je to skvělá země, tak v pozadí se americký viceprezident smál a mnoho republikánů jeho slova doprovázela smíchem. Takže ačkoliv Trump tvrdí, že Gróňany respektuje, toto velmi sledují.

Kolem grónského pobřeží máme nesmírné zásoby prvků vzácných zemin. Zmiňuje se lithium

A například jeho heslo „Drill, baby, drill‘ asi v Grónsku nemusí najít pochopení, protože hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin, nebo ne. Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby. Můžeme to chápat i tak, že Gróňané nechtějí obětovat svou zemi a svoji přírodu za to, aby měli peníze a nakročili vstříc nezávislosti.

Gróňané jsou prý pragmatičtí. Za jakých okolností by mohli považovat nápad stát se 51. státem unie za dobrý?

Čtěte také

Trump chce za každou cenu zastavit válku i na úkor Ukrajiny. Hlavním zájmem USA je Čína, říká Šedivý

Celá Trumpova politika mi nedává smysl, upřímně. Když se podívám do americké arktické strategie, nic o koupi Grónska tam napsáno není. A ta byla publikovaná minulý rok, krátce před nástupem Trumpa. Hovoří se tam o podpoře vědy a výzkumu, který je v Arktidě důležitý, o environmentálních problémech.

Trump mohl pomocí nástrojů měkké síly vybudovat vliv USA. Američané slíbili Grónsku řadu investic, pravděpodobně se bude do Nuuku ze Severní Ameriky už i létat, což v současné době nejde. On už dnes může uplatňovat svůj vojenský strategický vliv, skrze vojenskou základnu. Ale toto nevyužívá. Trochu mi to připadá, jako by on sám chtěl být podepsaný pod tím, že Grónsko dostal na svoji stranu, protože to není dlouhodobý záměr americké zahraniční politiky.

Lithium a další zdroje

Které strategické suroviny se v Grónsku nalézají?

V současné době se nejvíce mluví o prvcích vzácných zemin. Je to zase paradoxní situace, jelikož když chceme přejít k zelené tranzici, což je záměr asi většiny států, minimálně evropských, tak bychom těžili v arktickém prostředí, kde je to problém. Vzpomeňme třeba na havárii tankeru Exxon Valdez. Arktické prostředí nemá takové regenerační schopnosti jako jiné oblasti světa.

A když vzpomenu mapu Ukrajiny, která teď hodně kolovala v médiích, s prvky vzácných zemin, které by tam chtěl Trump potenciálně těžit, není vůbec jasné, že se tyto zdroje podaří vytěžit. A stejný je případ Grónska.

Čtěte také

Na zájmech Evropy Trumpovi nesejde. Chtít nerosty za darovanou pomoc je v principu fér, míní zmocněnec Kopečný

Jak jde dohromady přísná ochrana tamního životního prostředí s případnou větší těžbou surovin? Jak by se v tomto směru rozhodovali Gróňané?

Gróňané mohou těžbu využít jako nástroj k případné nezávislosti, jelikož peníze, které jim chodí z Dánska, se budou snižovat zároveň s tím, jak budou získávat více financí z těžby. Takový je záměr, který stojí v zákoně o samosprávě z roku 2009.

Ale tím, jak postupuje klimatická změna, grónské pobřeží se odhaluje a kolem něj máme nesmírné zásoby prvků vzácných zemin. Zmiňuje se lithium. V současné době se zde ale těží pouze rubín a safír, z čehož nemají takový ekonomický profit.

Co může myslet Trump tím, že chce Grónsko získat tak či onak?

Doufám, že tím nemyslí žádnou agresi. Jsem přesvědčen, že by se v tomto nechtěl rovnat ruskému diktátorovi Putinovi – nedává mi smysl, aby členský stát NATO napadl jiný členský stát NATO. Doufám, že takové úvahy nemá. Spíš to vidím jako nástroj rétoriky.

Trošku mi ale chybí, možná i z úst evropských politiků – ačkoli Grónsko není součástí EU, vystoupilo v roce 1985, ale vazby na Evropu jsou pořád veliké skrze Dánsko – že bychom se měli Dánska více zastat, protože Trump možná zkouší i evropskou územní integritu.

Jaké aféry se pojí s americkou základnou v Grónsku? A v jakém horizontu mohou Gróňané podle Adama Kočího směřovat k nezávislosti na Dánsku? Poslechněte si celý rozhovor.