Genetická modifikace rostlin? Nic, co by příroda nedělala dávno před námi, tvrdí biochemik Tomáš Moravec

Jak mohou rostliny onemocnět?

Způsobů přenosu mezi rostlinami je několik, nejčastěji pomocí hmyzu. Ale také mechanickým přenosem, třeba kontaktem se zbytkem nakažené rostliny. Nebezpečné jsou třeba infikované houby v půdě: tam se pak určité plodiny nedají pěstovat po zbytek života, protože houba s virem v ní zůstává. To je problém třeba u brambor.

Čtěte také

Geneticky modifikované potraviny zachraňují životy, západní civilizaci ale víc trápí nemoci než hlad, říká oceněný rostlinný biolog

Kontroluje se při převozu potravin, zda nejsou napadené nějakým virem?

Fytosanitární kontrola na spoustu rostlinných chorob existuje. Největší problém je virus v semenech, se kterými se obchoduje. Takové semínko třikrát objede planetu, než se k nám dostane – a hrozí, že sem zavleče něco, co tu ještě není.

Existují nějaké prospěšné viry?

Definice viru je „špatná zpráva zabalená v proteinu.“ Umí rostlinu předělat na výrobu dalších špatných zpráv – takže zná způsob, jak ji snadno a rychle přeprogramovat. Lidé dokážou zjistit, která část je zodpovědná za rychlé množení viru a zhruba od osmdesátých let ji používají v biotechnologiích.

Filipíny jako první země umožnily pěstování geneticky upravené zlaté rýže. Může být škodlivá?

Největším genetickým inženýrem je patogenní bakterie agrobakterium: geneticky modifikuje rostliny v přírodě a parazituje na metabolitech, které pak vyrábí. U zlaté rýže jde o přidání provitaminu A, betakarotenu, který by mohl pomoct s potíží avitaminózy velké části obyvatel jihovýchodní Asie. Odpor proti ní nesouvisí jen s novou metodou šlechtění, roli hraje kulturní problém: šlechtitelé dlouhodobě usilovali o bílou rýži, která má v Asii větší hodnotu. Než se zlatá rýže začne pěstovat, potrvá to roky.

K čemu může být prospěšný virus tabákové mozaiky? A kde se pěstuje krmivo pro náš dobytek?