Fafkovi

Petr Fafka pracoval jako vedoucí účtárny Československého červeného kříže, pracovně se v Masarykově lize proti tuberkulóze setkával s Janem Sonnevendem, předsedou sboru starších pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje pod Karlovým náměstím a ten mu zprostředkoval kontakt s pravoslavným kaplanem Vladimírem Petřkem. Tak se parašutisté dostali do úkrytu v kryptě kostela.

Nezměrná Fafkova odvaha

Paní Liboslava Fafková s paní Marií Moravcovou a profesorem Janem Zelenkou-Hajským se stali zásobovateli ukrytých parašutistů, nosili jim do kostela potraviny a vše potřebné až do samotného odhalení úkrytu. Bylo zapotřebí nezměrné odvahy věci na místo donést, ale také značného starání, aby potraviny sehnali. Od samého počátku bylo jasné, jak nebezpečné kroky pomoci činí. Petr Fafka byl zkušený legionář, který byl již v roce 1940  několik týdnů zadržován gestapem. To ho však neodradilo od dalšího pomáhání.

Odvaha a odhodlání celé rodiny pomáhat a tím i ochota riskovat vlastní život pramenily především z jejich víry. Nejen, že chodili do kostela, byli aktivními ve svém evangelickém sboru, ale žili pravou víru v dobro a spravedlnost v konkrétní pomoci druhým ve všedním dni.

Pamětní deska na domě v Kolínské ulici č. 11 připomíná tragický osud Petra a Liběny Fafkových a jejich dvou dcer|foto:Anna Duchková, Český rozhlas

Hrdinství hodné českých bratří

V době nejtvrdší nacistické perzekuce byla na Pankráci vězněna herečka Božena Pulpánová, která ve svých zápiscích vzpomíná na statečnost paní Liboslavy Fafkové. Píše: „Paní Fafkovou nechali stát tři dny a noci na chodbě bez jídla, aby prozradila další ubytovatele. Ona se dala mučit a slova neřekla! To je hrdinství hodné českých bratří!“

Tak velikou sílu má víra. Rodiče i dcery Fafkovi vystavěli svůj život na skále víry. Láska k Bohu a bližním byla pro ně určující, bez ohledu na vlastní ohrožení. Pro pravdu a bližního položili svůj život.

Manželé i jejich dvě dcery byli popraveni zastřelením 24. října 1942 v Mauthausenu.