Evropa na prahu plynové krize. Jak jsme připraveni?

Obnovení dodávek plynu znamená hlavně více času na naplnění zásobníků a na šetření. „Situace bude pořád takto napjatá a válka to pouze obnažila,“ předpovídá bývalý premiér Mirek Topolánek, dnes předseda Výkonné rady Teplárenského sdružení. Putin si bude podle něj s Evropou dál hrát.

Čtěte také

Připravme se na mimořádnou zimu. Vytápění plynem může přijít na trojnásobek, říká ředitel Teplárenského sdružení

Než dojde k zajištění alternativních dodávek, což může trvat až pět let, bude si ruský prezident Vladimir Putin podle Topolánka s Evropou dál hrát. Omezení nákupu ruského plynu a ropy pro něj bude samozřejmě znamenat výpadek v rozpočtu, ale Putin spoléhá na dlouhodobé kontrakty, které má vázány na cenu na spotovém trhu.

„To znamená, že dostává více peněz za menší dodávky. Navíc dodává do zemí, jako je Indie, Turecko, Čína. Nepochybně netratí ani na dodávkách ropy,“ vypočítává bývalý premiér.

Sklárna se bez plynu neobejde

Podle stávajícího premiéra Petra Fialy (ODS) není zatím důvod k panice. „Musíme být ale obezřetní a připravení. Jsme na zimní měsíce připraveni, a kdo je připraven, není překvapen,“ prohlásil.

Čtěte také

iROZHLAS

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy: Pro mnohé firmy je plyn nenahraditelný

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara  ale není v silách všech firem se na možný výpadek dodávek plynu z Ruska dostatečně připravit. Pro některé podniky jako například sklárny totiž neexistují alternativní zdroje energie, na něž by se mohly spolehnout. Jsou zcela závislé na plynu.

Úspory a zásoby

„Je potřeba začít šetřit ještě předtím, než se to stane, to znamená v dobách, kdy plyn ještě k dispozici je,“ zdůrazňuje Špicar. „Je potřeba maximálně plnit zásobníky, abychom z nich mohli čerpat v případě, že budou dodávky omezené nebo úplně zastavené. Je potřeba získávat alternativní zdroje plynu z nejrůznějších možných destinací, to znamená z Afriky, Ameriky, severní Evropy a tak dále.“

Stát by měl také podle Radka Špicara začít uvažovat o využívání jiných surovin, jako například uhlí, mazutu a dalších pevných paliv. 

„Pokud by tohle všechno nestačilo, dostáváme se do situace takzvaných odběrových stupňů kritické infrastruktury chráněných zákazníků. To už je situace skutečně velmi krizová, kdy může v tom nejhorším možném scénáři dojít i k odpojování některých částí průmyslu, nebo dokonce některých firem,“ nastiňuje nejhorší scénář.