Eva Le Peutrec postavila milionové město v Číně: Architektura musí být v prvé řadě o pokoře

8 fotografií

Když přijela do Šanghaje, tak nikoho neznala a nevěděla, do čeho jde, ale vyšlo to a práci v profesi sehnala do dvou dnů. „Chtěla jsem poznávat nové kultury a nové světy,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

V Číně staví nejčastěji výškové budovy a multifunkční centra. „Chci, aby se ve stavbách, které dosahují velikosti 50 fotbalových hřišť, lidé cítili dobře, aby nebyli ztracení, každý si našel svou polohu, vypil si kávu a nabral sílu,“ vysvětluje.

Šanghaj je totiž městem, které energii dává, ale také bere – žije v něm 22 milionů obyvatel a jednou z věcí, která člověku chybí, je osobní prostor, jaký máme v Evropě. „V Číně musíte respektovat jejich mentalitu, je rozdílná, než na co jsme zvyklí, společnost nefunguje na základech logiky,“ podotýká.

Asiaté také dělají zcela jiný typ architektury, inspirující jsou například čínské zahrady nebo japonské chrámy. Ale přestože Číňané studují na evropských univerzitách, většina z nich něco kopíruje a skládá dohromady to, co vidí – nevytváří svou vlastní vizi.

„To nejlepší, co se v Číně můžeme naučit, je schopnost improvizace,“ říká s tím, že takové mrakodrapy se člověk učí stavět za provozu – jde o to získat zkušenosti, jak navrhují kanceláře, hotely, nákupní centra, jak se vše napojí na metro a skloubí dohromady.

Eva Le Peutrec byla hostem moderátorky Lucie Výborné|foto: Prokop Havel

Město na zelené louce

Stavba milionového města, kde byla původně zelená luka, vyžaduje komplexní přístup a studium místa, historického kontextu, podnebí, ale také jací lidé v oblasti žijí a co dělají. „Musíte to udělat dobře,“ upozorňuje.

A jaké má člověk pocity, když zavítá do města, které navrhl? „Měníte životy milionů obyvatel, člověk se musí modlit, aby tam lidé byli šťastní, architektura musí být v první řadě o pokoře, bez ní nemůžete dosáhnout výsledku,“ podotýká.

Nyní se svým manželem žije v Nové Kaledonii, kde navrhuje spíše interiéry, restaurace nebo soukromé vily. „Mám ráda detaily, a u menších projektů mohu lépe hlídat kvalitu, u větších to často uteče jinam,“ říká.