Ebola ještě zbraně nesložila. „Virus je horší nepřítel než šílený chlápek se samopalem“

V oblasti humanitární pomoci není Ondřej Horváth žádným nováčkem. První zkušenosti načerpal během roku a půl stráveného v Afghánistánu, kam jej vyslala organizace Člověk v tísni. S Lékaři bez hranic spolupracuje Ondřej od roku 2007 a zvládl úspěšně obtížné mise v Súdánu, Keni, Barmě, Pákistánu, Somálsku či Sýrii.

Jak se Ondřej rozjel po skluzavce humanitární práce? „Vyrazil jsem na misi do Darfúru v Súdánu, to byl pro mě počátek Lékařů bez hranic. Tehdy jsem zjistil, že existuje parta lidí, kde se v jedné místnosti jeden modlí k Alláhovi, zatímco jiná holka z Filipín v té samé místnosti cvičí jógu, třetí člověk si prohlíží filmy a čtvrtý píše deníček,“ vzpomíná Ondřej na moment, kdy jej fascinovalo, jak se mohou i velmi rozdílní lidé spojit za jediným cílem.

Poslechněte si, co Ondřej Horváth říká o své práci pro Lékaře bez hranic. Stačí kliknout na video!

Recept na boj s ebolou: plné soustředění a dokonalý systém

Na počátku letošního února byl Ondřej Horváth vyslán na misi do hlavního města Libérie Monrovie. Po absolvování čtyřdenního školení o ebole mu rázem pro tento rok skončila zima.

V Monrovii na něj čekalo 25 až 30 stupňů, palmy a písečná pláž na břehu Atlantiku. Exotických radovánek si ovšem neužil a soustředil se plně na budování dětské nemocnice se stovkou lůžek. Práce v místě, kde ebola ještě zcela nesložila zbraně, vyžadovalo plné soustředění, speciální obleky, dokonalý systém hygienických pravidel.

Práce, koníček a droga v jednom, tak popisuje svou profesi koordinátor projektů Lékařů bez hranic Ondřej Horváth. Letos na jaře strávil tři měsíce budováním dětské nemocnice v Libérii|foto: Ondřej Horváth

Ebola. Když je nepřítel neviditelný

V době, kdy Ondřej do Libérie dorazil, zápolilo s ebolou několik posledních pacientů. Zkušenost a strach z období epidemie smrtícího viru však byly cítit na každém rohu. Navíc nebylo možné ani vyloučit nové rozšíření viru, vzhledem k jeho výskytu v okolních státech. V případě eboly stačí jeden další pacient a smrtící kolotoč se může rozjet nanovo.

„Zvláštní je, že nevidíte nepřítele. Když jste v Sýrii, v Somálsku, tak víte, že tady jsou ozbrojenci a ti vás můžou sundat. Ale u eboly člověk neví, ze kterého rohu na vás vyskočí,“ porovnává Ondřej Horváth své zkušenosti z humanitárních misí.

Práce, koníček a droga v jednom, tak popisuje svou profesi koordinátor projektů Lékařů bez hranic Ondřej Horváth. Letos na jaře strávil tři měsíce budováním dětské nemocnice v Libérii|foto: Ondřej Horváth