Díky vředu jsem zpomalil. Už neřeším to, co nemůžu ovlivnit, přiznává Aleš Háma
Celý týden se Lucie Výborná se svým hostem bude vydávat na výpravu do lesa na houby. Jít na houby totiž může být také skvělá příležitost mluvit o dětství, o dobrodružství, o vaření, o rodině, o kamarádech a o všem, co k létu patří. „Houby hledám odmalička strašně rád, ale zbytečně je nesbírám – když je nepotřebuji, tak je netrhám,“ říká její první „houbařský“ host moderátor a herec Aleš Háma. Kam jezdí rád na dovolenou a proč je pro něj volný čas stejně důležitý jako práce?
Máš krásnou chalupu. Máš tam místa, kam chodíš na houby?
Mám. A je hodně zajímavé, jak se za můj život ta místa proměnila. Někde růst houby přestaly, někde nerostly dvacet let, a už tam zase rostou. Pak mám místa třeba na jihu Čech nebo v okolí Máchova jezera. To jsou všechna místa, kde houby sbírám hrozně rád.
Když se řekne „jdeme na houby“, co to vlastně pro tebe znamená?
Čtěte také
Pro mě je to prázdninový pocit, že člověk může vyjít a nemusí se vrátit v přesný čas. A sbírá je trošku naštvaný, když vidí okrojky, protože už tam před ním někdo byl. Je to pro mě takové usebrání. Samozřejmě jsme chodili s dětmi po houbách, to mě zase bavilo, protože jsem byl takový edukativní svěrákovský typ: „Děti pojďte se podívat, hříbek!“ Ale mám to rád, protože je to čas být sám se sebou. Podobně jako na rybách nebo v lese při lovu.
Máš letos prázdniny ve smyslu, že nic nenatáčíš, nikam nemusíš?
Mně se přihodilo to, že jak jsem dvě léta po sobě točil Karavan a jezdil jsem se štábem po naší krásné vlasti – byla to krásná práce, ale furt to byla práce a povinnost – tak jsem si řekl, že letos nic. A mám volno. Poslední představení mám 9. července a pak až 3. září. Vydám se do Kanady po stopách zlaté horečky, na Yukon – týdenní pobyt v chajdě, kde se bude i vařit.
Jak udržuješ v životě balanc? Jsi zdvořilý typ, rád vyhovíš spoustě lidí, ale někde si musíš udržet balanc mezí tím, aby se rodina nerozpadla, abys měl trošku času na to, co máš rád...
Čenda mi hodně pomohl. To byl můj žaludeční vřed. Já jsem si ho personifikoval, a tím pádem jsem s ním mohl komunikovat. Díky tomu, že jsem si ho uhnal, jsem pochopil, že to, na co nemám vliv, nebudu řešit. A je to ideální filozofie. Už nedojíždím auta na Nuselském mostě, když jedu do divadla pozdě, nejsem nikomu za zadkem. Popojedu, jako kdybych jel normálně, protože to stejně neurychlím.
A balanc? Příroda. Vycházky v přírodě, pobyty v přírodě, spaní v přírodě. Vždycky je dobrý se v přírodě chovat tak, aby byl člověk její součástí, ne, že tam je na návštěvě. Takže nabírám sílu a balanc v přírodě. A pak do toho vstoupí rácio – musíš si vědomě rozdělovat čas. A ono opravdu všechno musí být v životě v rovnováze.
Jaké houby má Aleš Háma nejraději? A proč je pro něj důležitá samota v přírodě? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Jako bych měla sto dětí! Květiny jsou vůně a ta nejkrásnější křehkost, popisuje nevidomá floristka
O zrak přišla během dvou měsíců kvůli diabetu. „Trvalo mi rok, než jsem se z toho šoku nějak vzkřísila,“ vypráví Romana Lískovcová. Jak se dají vázat kytice pouze po hmatu?
-
Martin Dejdar: V rámci korektnosti si dneska nejde dělat legraci z ničeho. Humor se ze světa vytrácí
Kdysi byl na obrazovce jako ikona televizní zábavy, teď Martin Dejdar hraje v muzikálu. Proč na 90. léta vzpomíná s nostalgií?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
