Chodíte správně? Zeptejte se své boty. Zlínští obuvníci vyvíjejí mimo jiné i chytré stélky
Posuzování bezpečnosti nových modelů bot nebo třeba vývoj chytrých vložek. To všechno řeší vědci ve městě obuvi zaslíbeném, tedy ve Zlíně. Na Univerzitě Tomáše Bati mají celé Centrum výzkumu obouvání. Na podzim tam má vzniknout další laboratoř, která bude pomáhat lidem se špatnými chodidly.
S Jarmilou Roubínkovou, vedoucí obuvnické zkušební laboratoře, jdeme k nejnovějšímu přístroji, který tady mají. „Zkouší se na něm klouzavost obuvi. Je to ochrana, obuv musí splňovat určitá kritéria,“ vysvětluje.
Přístroj vypadá jako velká černošedá konstrukce, na které je v pravé části jakýsi držák. „To je pojezd, na kterém je umístěná dlaždice,“ upřesňuje Jarmila Roubínková. Právě na této dlaždici pak odborníci simulují podmínky, které člověk při chůzi v dané botě zažívá. A to jak za mokra, na mrazu, tak i třeba na oleji.
Přístroj botu vezme a pokládá ji na dlaždici. Veškeré údaje jsou hned vidět na notebooku. Proces se opakuje pětkrát a pak se výsledky zprůměrují, doplňuje Jarmila Roubínková.
Kvalita se pozná při zátěži
Přecházíme k dalšímu přístroji, kde se zkouší oděr podešví. „Je to hlavně pro zákazníky, kteří chtějí zjistit kvalitu podešví – jak se asi obrušuje v zadní části, když člověk chodí obvyklou chůzí,“ vysvětluje moje průvodkyně obuvnickou laboratoří.
Na přístroji se otáčí válec pokrytý abrazivním materiálem. „Na to určitou tíhou dosedne tělísko, které je vyseknuté právě z té podešve,“ popisuje Jarmila Roubínková, která takhle boty hodnotí bezmála 40 roků.
„Přístroje se změnily hlavně v tom, že už máme počítače a notebooky, které všechny tyto věci snímají. Dřív se musely vyhodnocovat z papíru,“ srovnává.
Technologie? Ano, ale musí býtrentabilní
Popsané procesy jsou ale jen zlomkem toho, co Centrum výzkumu obouvání na Univerzitě Tomáše Bati dělá. Experti tady totiž vyvíjejí i nové materiály a boty tak posouvají dál a dál.
„V obuvnickém průmyslu se teď tlačí na to, aby i nové textilie či tkaniny byly z nějakých přírodních materiálů a splňovaly přitom ty základní fyzikální parametry,“ přibližuje nároky moderních uživatelů ředitel centra Tomáš Sáha.
Na nové materiály musí obuvnický průmysl reagovat při jejich zpracování. „A tady se samozřejmě bavíme na téma poměr cena-výkon, protože když se vyvíjí nový materiál, nemůže do toho vstupovat příliš moc energie. Čili musí se vytvářet systém tak, aby to bylo rentabilní,“ odpovídá ředitel na otázku, jak moc obuvníkům pomáhají při vývoji moderní technologie.
Když si bota povídá s mobilem
„Co se týká hi-tech oblasti, tak zde vyvíjíme vodivé polymerní materiály, energetické materiály, materiály, které mají řekněme tlumicí nebo či chladicí efekt... vypočítává Tomáš Sáha.
„Do výroby se také dostávají stélky, ve kterých můžou být senzory snímající různé fyzikální parametry a můžou je potom třeba vysílat do mobilního zařízení. Čili klient má představu o tom, v jaké situaci se jeho noha nachází a podobně,“ dodává.
Uživatel díky tomu může dokonce sledovat, jestli chodí správně. „Ano, senzory jsou. dnes na principu gyroskopu, který sbírá veškeré informace,“ potvrzuje ředitel Centra výzkumu obouvání na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Letos na podzim tu plánují otevřít novou laboratoř, ve které by odborníci pomáhali třeba lidem se špatnými chodidly a zároveň pro ně s dalšími kolegy vyvíjeli pomůcky na míru.
Jak přesně bude nová laboratoř fungovat, se dozvíte z rozhovoru s jejím vedoucím Radimem Šojdrem. Poslechněte si jej v audiozáznamu nejnovějšího Magazínu Experiment.
