Chcete zvládnout víc, vyhovět každému, máte velké ambice? Pozor na syndrom vyhoření

7. listopad 2019

Syndrom vyhoření může potkat skutečně každého. Své o tom vědí moderátor Aleš Cibulka, mezzosopranistka Dagmar Pecková a sportovní reprezentantka Olga Šípková.

Jak je maximální nasazení přivedlo do pekel, otevřeně popisují v knize Vyhořet může každý. Tu po odborné stránce zpracovali populární psychiatr Radkin Honzák a publicistka Agáta Pilátová.

„Aleš Cibulka byl pacientem Radkina Honzáka a mě oslovili, abych kladla otázky jako laik. Nechtěli jsme ale mít jen jednostrannou výpověď, protože syndrom může postihnout lidi různých povolání. Říkali jsme si, že by bylo dobré, aby zazněla výpověď z jiných profesí a různých zázemí. Tak jsme oslovili dvě dámy a ony byly také velice otevřené,“ popisuje Agáta Pilátová.

Psychické poruchy jsou podle ní v naší společnosti stále trochu tabu, a proto lidé se syndromem vyhoření mívají problém přiznat si, že něčím trpí. „Oni nevěděli, co jim je. Aleš Cibulka popisuje, jak najednou nemohl vstát z postele, dojít nakoupit a už vůbec jít pracovat. Když to trvalo několik dní, uvědomil si, že je cosi v nepořádku, a začal to řešit,“ říká.

Silné osobnosti. Myslí, že vše stihnou

Po práci na knize Vyhořet může každý vnímá Agáta Pilátová syndrom vyhoření jako problém, který je vždy založen na pracovních úspěších a ambicích. „Dotýká se obvykle lidí, kteří jsou ve styku s dalšími lidmi, pracují někde na veřejnosti, například učitelé, umělci, sportovci, zdravotníci. Musí podat výkon před lidmi a mají pocit, že musí podat ještě lepší výkon, zvládnout ještě víc a ještě vyhovět ještě někomu dalšímu,“ připomíná.

I když kniha popisuje příběhy celebrit, problém se týká široké veřejnosti. „Celebrity jsme volili proto, aby to bylo zajímavější a atraktivní pro čtenáře, ale jinak se může týkat různých povolání. Vždycky jde o lidi, kteří se přepínají, přecení své síly, jdou za hlasem svých ambicí a přitom si neuvědomí, že jsou také zranitelní. Týká se to velmi často silných osobností, které si myslí, že je nemůže nic ohrozit, že všechno zvládnou a stihnou,“ vysvětluje Agáta Pilátová.

Čtěte také

Vyhledat pomoc je mnohdy obtížné, protože lidé stále mají strach, jak bude okolí vnímat to, že chodí k psychiatrovi. „Je to škoda, protože ty syndromy v zárodku se možné vyřešit snadněji. Pak hraje roli zázemí, rodina, ti nejbližší mohou totiž jako první poznat, že se něco děje,“ komentuje publicistka.

Zásadní je podle ní navštívit odborníka, ale základní pohled do problematiky nabízí i kniha. „Všechny naše příběhy končí překonáním syndromu vyhoření. Celý proces a souvislosti jsme tam popsali, je tam zveřejněná například emailová komunikace Aleše Cibulky s Radkinem Honzákem, což je zajímavé,“ dodává.

O tom, že čtenáře téma zajímá, svědčí účast na besedách, kam lidé přicházejí s konkrétními otázkami. Kniha Vyhořet může každý má být první ze série věnované psychickým poruchám. „Další část by se měla týkat panické poruchy, pak asi deprese. Témata přináší doktor Honzák podle svých klinických zkušeností,“ uzavírá Agáta Pilátová.

autoři: Radim Bártů , Andrea Poláková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.