Největší stres způsobují učitelům rodiče. Kvůli nízkému uznání i platům lidé ze školství odcházejí

7. únor 2019

Školní vyučování se během desetiletí velmi změnilo. Pronikly do něj moderní dotykové technologie, které dnes patří do běžného života dětí. S tím je nutné počítat i při přípravě budoucích učitelů.

Podle Heleny Koldové, děkanky pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, je velmi důležité, jak si s moderními trendy poradí škola z hlediska přístupu učitelů. „Klade to na učitele velké nároky, aby dokázali tu změnu přinést do vyučování a dokázali děti motivovat,“ říká.

Je ale vůbec nutné se v době počítačů učit něco zpaměti, když všechno najdeme? „To je věčná diskuze. Internet je zahlcen poznatky, ale je důležité umět s nimi pracovat, kriticky myslet a hodnotit. Bohužel svět internetu je zahlcen i spoustou nepodložených informací, které slouží různým účelům, ať už reklamním nebo politickým, a ovlivňují jednání a myšlení lidí. Škola má právě učit děti pracovat s těmito poznatky,“ reaguje Helena Koldová.

Velká psychická zátěž a malá prestiž

O studium na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity je velký zájem. Každoročně se hlásí přes dva tisíce uchazečů. Škola přijímá zhruba 600 studentů do bakalářských oborů a 150 do navazujících magisterských programů.

V posledních letech fakulta sleduje uplatnitelnost absolventů. „Kolem 70 procent pracuje ve školství. Už skončila ta doba studentů, kteří prostě chtěli vystudovat nějakou vysokou školu, a tak prostě zkusili pedagogickou fakultu. Dneska tam chodí lidé, kteří chtějí být učiteli a dokonce ve volném čase dělají vše pro to, aby si zvyšovali kompetence,“ uvádí děkanka.

Přesto nás podle ní čeká doba, kdy budou učitelé chybět. Výzkumy totiž ukazují, že je u pracovníků ve školství velký věkový propad. „Důvod podle mě velmi souvisí s velkou psychickou zátěží a malou společenskou prestiží. U nás učitelé nemají velké ohodnocení finanční ani společenské, i rodiče na ně někdy nahlížejí neadekvátně výkonu, jaký podávají,“ myslí si Helena Koldová.

Jak připravit dítě na školu? Neučte ho písmenka, ale vybudujte rituály

Slabikář prvňáčků, ve třídě jsou jen dva

Před začátkem školního roku se rozhodně vyplatí připravit děti na návrat do lavic. To si myslí psycholožka Lucie Doležalová. „Neznamená to opakovat učivo, ale pomoci dítěti obstarat pomůcky a připravit jej na přechod z prázdninového do školního režimu. Ideální je poslední týden zavést už pravidelnější režim, kdy se chodí dříve spát a také dříve vstává,“ vysvětluje.

Svá slova opírá o nedávný průzkum, v němž psychologové hodnotili zátěž učitelů. „Ukázalo se, že nejvíce stresujícím faktorem pro učitele jsou rodiče. Bohužel rodiče jsou dnes velmi zaměstnáni a pak možná nezbývá tolik času a trpělivosti pracovat s dítětem nebo se ptát na problémy ve škole. Často pak musí tyto aspekty suplovat škola a dochází k disproporcím pohledu rodiče a učitele,“ dodává děkanka pedagogické fakulty.

Jako jeden z velkých kroků, které je potřeba udělat, uvádí zvýšení platu učitelů. „Myslím ale, že to není jediná věc. Je nutná podpora učitelů, aby se cítili ve škole dobře, aby měli dobré pracovní podmínky, prestiž a aby si věděli rady s některými výchovnými problémy, například v dnešní době velmi diskutovanou inkluzí,“ připomíná.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.