Bejček: Je to divoká situace. Kvůli dešti se může dát benzen v Hustopečích do pohybu, s obavami čekáme na vzorky

Jak po dvou týdnech postoupila likvidace ekologické havárie v Hustopečích nad Bečvou? Je už jasné, kam všude pronikl benzen z havarovaných cisteren? Jaký vliv má na situaci déšť? „Je tam štěrkopískové podloží a déšť to v podstatě promývá. To znamená, že se benzen může dát do pohybu. S obavami a napětím očekáváme vzorky, které bychom měli vidět ráno,“ říká ředitel České inspekce životního prostředí Petr Bejček.

Benzen v pěti stupních, které tam ve dvou metrech byly, rosolovatí. Teď už si myslíme, že se dal do pohybu, uvádí Bejček

Uběhly přesně dva týdny od havárie vlaku převážejícího benzen v Hustopečích nad Bečvou. Podle zprávy ze včerejšího odpoledne stále nešlo určit, kam všude se benzen po nehodě dostal. Platí to i v tuto chvíli, nebo už víte víc?
V současné době se v okolí havárie kopají sondy, je tam více než 25 děr, které jsou vykopané do úrovně podzemní vody, přibližně dva až tři metry. Tam každý den monitorujeme a děláme vzorky. Ty vycházejí různě, je to velmi divoká situace.

Čtěte také

Co se týče tělesa havárie, tedy spáleniště kolem vlaku, tam zatím nemáme žádné informace, protože z hlediska bezpečí není možné na tu plochu nikoho pustit. Až teď se odstranily veškeré vagony a těleso té železnice, koleje. Předpokládáme, že to tam budeme v řádu týdne schopni ovzorkovat a zjistit ten největší rozsah ohniska havárie.

Vaši kolegové, kteří byli přímo na místě, v posledních dnech mluvili o tom, že podzemní voda je tam v hloubce tří až čtyř metrů a že jílovitá vrstva by měla být v hloubce sedmi až osmi metrů. Dá se z toho usuzovat, že benzen pronikl do podzemní vody, ale že by se měl zastavit nejpozději osm metrů pod zemí u jílovité vrstvy?
Je to přesně, jak říkáte. Jsou tam štěrkopísky, kterými benzen velice rychle prochází. Ještě v prvních třech nebo čtyřech dnech po nehodě jsme měli poměrně chladné počasí. Benzen v pěti stupních, které tam ve dvou metrech byly, v podstatě rosolovatí.

Teď už si myslíme, že se dal do pohybu. Tomu odpovídají i další opatření, kdy bude jako první  potřeba vybudovat stěnu z takzvaných štětovnic – larsenové plechy, které se zarazí až do hloubky sedm metrů a mají vytvořit bariéru mezi místem havárie a nádrží, která je odtamtud asi 40 metrů. V současné době je asi nejvíce ohroženou nádrž číslo šest.

Déšť nepomáhá

Máte představu, jak daleko se – ať už vzduchem, anebo po zemi a těsně pod zemí – benzen mohl dostat?
Jsou to dva případy. Požárem se – jak jsme viděli ten hustý dým, který se zvedal –odpařovaly deriváty benzenu a saze, které následně padaly, ten spád byl v dalekém okolí.

Benzen se naštěstí velice dobře a rychle rozkládá na UV záření a chemická vazba se rychle rozpadá. Následně jsme vzorkovali okolní pole, takže tam je to hlídáno a asi to není ten zásadní problém.

Čtěte také

Druhý, horší problém je, že ještě než to začalo hořet, nárazem se asi spousta benzenu vylila přímo pod to těleso, kde ještě nevíme, kolik toho přesně je, asi hodně. Máme představu, že to může být do stran v délce desítek až nějakých 150 až 200 metrů a na šířku asi 50 metrů, to znamená směrem k nádržím a na druhou stranu.

V pátek jsme vysílali vyjádření mluvčí hasičů, že situaci na místě komplikuje déšť. Znamená déšť větší riziko, že se benzen dostane dál?
Jednoznačně. Jak jsem říkal, je tam štěrkopískové podloží a déšť to v podstatě promývá. To znamená, že se benzen může dát do pohybu a mobilizovat. V nádrži číslo šest už trochu hodnoty stoupají, zatím jsou pořád podlimitní. Vidíme ale, jak tam ten benzen stoupá.

Doufáme, že pomohou larsenové stěny v jámách, které jsou vykopané kolem té nehody. Tam se nám objevuje benzenová fáze, což je vlastně film čistého benzenu. Benzen plave na hladině jako benzín, takže odtamtud je odčerpáván.

Vidíme tedy, že na to déšť skutečně působí a teď s obavami a napětím očekáváme vzorky, které bychom měli vidět zítra ráno. Tam uvidíme dnešní a včerejší celodenní déšť, jak to probíhá.

Bezprecedentní havárie

Už několik dní po nehodě se v rámci odhadů mluvilo o tom, že jen škody na životním prostředí dosáhnou ke 100 milionům korun. Je to aktuální odhad, nebo se už teď už dá říci, že škody budou ještě větší?
Rád bych tady zdůraznil, že se jedná o naprosto bezprecedentní havárii, obrovskou, takovou, kterou asi v Evropě nepamatujeme. Je to obrovská katastrofa, příšerná.

Vidět to na místě je skutečně silná záležitost a odhad 100 milionů je, myslím, v současné době velice optimistický a může i několikanásobně vystoupat. Neumím to říct nyní přesně, ta čísla mohou skočit různě, ale 100 milionů je podle mě velice optimistický odhad.

Čtěte také

Na začátku února přinesl zpravodajský server iROZHLAS.cz jako první informaci o rozsudku krajského soudu v Praze ohledně skládky tisíců sudů s nebezpečnými chemikáliemi ve středočeské Nelahozevsi. Vedení obce u soudu požadovalo, aby sudy byly co nejrychleji zlikvidovány, podle prvních informací u soudu uspělo. Vy jste to nechtěli komentovat, dokud si neprostudujete rozsudek. Už jste ho prostudovali?
Ano, rozsudek jsme si prostudovali. Dovolil bych si tu informaci trošku upravit. Zátěž těch sudů je tam už od 70. let a soud neřešil sudy jako celek, ale to, že se tam před pěti lety začala dělat odtěžba sudů.

Nějaký způsobem se už do nich zasáhlo a začal z nich do určité míry unikat styren. O tom to je, to je myšleno do tou havárií. To znamená, že řešení by teď mělo být nějakým způsobem zasypat tady tyto úniky.

Co se týče likvidace všech sudů, to je vlastně likvidace staré ekologické zátěže a na tom pracuje v současné době ministerstvo financí. 

Kdo bude platit za škody způsobené havárií v Hustopečích nad Bečvou? Urychlí rozhodnutí soudu likvidaci skládky jedovatých chemikálií ve středočeské Nelahozevsi? A dělají úřady dost proti nelegálnímu dovozu odpadu ze zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , kma

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.