Raši hájí slovenskou změnu ústavy: Nespekulujme o počtu pohlaví. A odměňujme ženy stejně jako muže

Přijmout tuto novelu ústavy se však už jednou nepovedlo. A i na podzim to asi bude složité, protože vládní koalice má jen těsnou většinu.

Čtěte také

Němeček: Ficovi se novelou ústavy podařilo rozdělit opozici, progresivisté vykopali hluboké příkopy

„Vládní koalice má momentálně 79 a opozice 71 poslanců, takže je velmi důležitá docházka všech poslanců,“ vypočítává Raši v Interview Plus. „Musím ale konstatovat, že všechny vládní zákony, které vyplývají z programového prohlášení, byly schválené.“

Podpora klíčových zákonů napříč politickým spektrem je podle něj důkazem, že jak vláda, tak opozice spolu dokáží spolupracovat, ne jen bojovat. Na hlavních hodnotách se navíc velká část vládních představitelů shodne.

Richard Raši|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

Problematická je ale novela ústavy, o které mluvil premiér Fico mimo jiné na cyrilometodějských oslavách. Zatím ji podpořilo 89 poslanců a očekává se, že na podzim se k nim přidají i členové Křesťanskodemokratického hnutí (KDH).

„Jde o to, aby se nespekulovalo o tom, jestli máme na Slovensku jedno, dvě nebo padesát pohlaví. Aby bylo jasné, že se děti rodí jako muž, anebo žena. Aby se nezpochybňovaly tradičně základní hodnoty,“ konstatuje Raši.

„Z našeho pohledu je důležité, že je tam definováno, že ženy a muži musí být odměňováni stejně. To je náš návrh, který Hlas do novely prosadil.“

Rovnocenní bratři?

Na zmíněných cyrilometodějských slavnostech v Nitře vystoupil také český kardinál Dominik Duka, který prosil Slováky o odpuštění za Čechy, kteří je poučují o demokracii a svobodě. Podle Rašiho se tato slova setkala s kladným přijetím.

„Vazby lidské, politické i obchodní mezi námi jsou unikátní, takové nemá nikdo na světě. Na druhou stranu je jasné, že pokud jsme vaši bratři, tak jsme vaši bratři úplně rovnocenní. Nejsme ani malí, ani nezkušení,“ uvádí Raši ke vztahům Čechů a Slováků.

Čtěte také

Česko-slovenské vztahy napraví až nová vláda, věří SPD. Vše funguje, jak jsme byli zvyklí, tvrdí ODS

A dodává, že jako projev českého moralizování Slováci vnímají výroky některých českých politických lídrů.

„Bývala společná jednání vlády české a slovenské republiky, která byla přerušena na návrh předsedy vlády České republiky, neboť česká vláda nebyla ztotožněna s naším postojem k Ukrajině,“ vysvětluje Raši.

„Mrzí nás, že se s námi setkat nechce. Na druhou stranu slovenská vláda měla dvě jednání s ukrajinskou vládou a v mnohých oblastech pomáháme Ukrajině ještě víc než Česko. Proto se nám to zdá paradoxní.“

Přerušení vazeb je podle něj ale pouze přechodné. Stejně tak vnímá jako je ojedinělou a individuálně motivovanou cestu premiéra Fica do Ruska. Ostatní ústavní činitelé se jednohlasně vyslovili pro přináležitost k Evropské unii i Severoatlantické alianci.

Slovensko a protiruské sankce

Jediné vazby, které tak Slovensko na Rusko má, jsou ty obchodní, protože i nadále odebírá levný východní plyn, zdůrazňuje Raši.

„Z hlediska transportních tras se nacházíme nejblíž k Rusku a měli jsme kontrakty až do roku 2035. A to dávno před tím, než bylo jasné, že vznikne válka na Ukrajině. A i kdybychom plyn odebírat přestali, musíme za něj nadále platit,“ obhajuje Raši.

Čtěte také

Protiruské sankce spíš míří na Německo a na nás, míní Dostál. Farský: Moskvu bolí, vždyť je chce zrušit

Ze stejného důvodu Slovensko odmítlo poslední návrh Evropské komise na uvalení sankcí na Rusko. Podle Rašiho balík podpoří pouze pod podmínkou kompenzací finančních ztrát, které protiruské sankce přinesou ve svém důsledku Slovensku.

„Ropa a zemní plyn šly přímo z Ruska a pro nás to byl ekonomický přínos na základě tranzitních poplatků ve výši stovek milionů eur. Teď se Komise rozhodne, že žádnou další ropu a plyn nevezme, tím nám vznikne ekonomický výpadek několika miliard eur,“ zlobí se Raši.

„Říkáme, že jsme pro, ale musíme tyto ztráty kompenzovat. Těžko vysvětlíte občanům Slovenské republiky, že se kvůli rozhodnutí na úrovni Evropské unie výrazně zhorší jejich životní úroveň,“ uzavírá.

Co nejvíce charakterizuje Rašiho sto dní ve funkci předsedy Národní rady? Je Slovensko ohrožované progresivismem? A jak efektivní je jeho parlament v přijímání zákonů v situaci, kdy má vládní koalice pouze těsnou většinu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Jan Bumba.