Obrovské staré stromy vymírají. Lesy se kvůli změnám klimatu mění

Podle vědců v tomto procesu hrají roli desetiletí těžby dřeva a čištění půdy. Ale zvyšující se teploty a stoupající míra oxidu uhličitého způsobená spalováním fosilních paliv se výrazně podílejí na posílení ostatních příčin smrti stromů.

Vzrostlé stromy mizí

Tým více než dvaceti vědců z celého světa zkoumal změny ve vývoji lesů v různých částech planety. Studie vyšla v časopise Science. Badatelé prošli na 160 existujících studií i satelitní snímky. Z analýzy vyplynulo, že mezi roky 1900 a 2015 zmizela asi třetina pralesů. Staré vzrostlé stromy mizejí v severní i jižní Americe, Evropě, Blízkém východě i Asii.

Čtěte také

Ničení amazonského pralesa je výnosný byznys, může ale vést k ekologické katastrofě

Vědci přitom zaznamenávají více příčin těchto změn. Sucho a růst teplot ale v procesu hrají nezanedbatelnou roli stejně jako masivní kácení stromů, lesní požáry, škůdci i nemoci. Mnohé zmíněné faktory spolu navíc úzce souvisejí. Staré lesy ustupují a na některých místech je nahrazují mladé a nízké lesy. Jenže někde se les už neobnoví.

Pralesy přitom hostí víc rostlinných i živočišných druhů než běžné lesy a vzrostlé staré stromy také pohlcují a zadržují větší množství oxidu uhličitého. Výzkum ukázal, že rostoucí koncentrace CO2 v atmosféře sice může v některých oblastech podnítit růst stromů a další vegetace, ale ne v takové míře, aby to převážilo negativní důsledky rostoucích teplot.

Citlivost tropických lesů

Tomuto tématu se v případě tropických lesů věnovala další studie zveřejněná v časopise Science. Vědce zajímalo, jak tropické stromy vstřebávají oxid uhličitý. Více než 220 badatelů analyzovalo data nasbíraná za několik desetiletí při terénních měřeních na více než 800 lokalitách v Africe, Jižní Americe i Asii.

Čtěte také

Pralesy jsou perlami mezi lesy, vysvětluje expert

„Narůstá koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší a to rostlinám vyhovuje, mohou ho zabudovat do své biomasy,“ říká Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, který byl jedním ze tří českých vědců, kteří zkoumali stromy v Bruneji na Borneu. „Ale pokud denní maximální teplota přesahuje 32 °C, tak se oxid uhličitý do stromů už nevstřebává, ale stromy naopak oxid uhličitý zase uvolňují. Kvůli tomu ve větší míře odumírají, než přirůstají.“

Podle Hédla tropické lesy prokazují lidem velkou službu, protože dokážou pohlcovat obrovské množství oxidu uhličitého. Ale situace by se mohla brzy otočit.

Růst průměrné teploty nad nějakou kritickou mez by mohl znamenat, že se rozšíří plocha tropických lesů, na které se bude oxid uhličitý spíše uvolňovat. To by klimatickou změnu dále akcelerovalo. Více uvolněného CO2 do atmosféry by vedlo k jejímu většímu ohřívání. To je pozitivní zpětná vazba.


Radim Hédl

Podle odhadu vědců by zvýšení globální průměrné teploty o dva stupně oproti době před průmyslovou revolucí mohlo znamenat, že se zhruba tři čtvrtiny tropických lesů dostanou za zmíněnou kritickou hranici. Rychlé omezení produkce skleníkových plynů by tomu mohlo zabránit.