K ochraně amazonských pralesů je třeba nejen bič, ale i pomoc pastýřům

1. září 2019

V Brazílii hoří Amazonský prales, hvězdy světového šoubyznysu jako Leonardo DiCaprio a Madonna se o něj bojí a jeho zkázu sleduje NASA i Amnesty International, všímá si sloupkař agentury Bloomberg Mac Margolis.

Poukazuje i na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pohrozil, že zablokuje obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur, protože Brazílie proti požárům v Amazonii nezasahuje dostatečně.

Podle Margolise však chybí podrobnější vysvětlení, proč se zkáza tak zvětšuje a jak jí zabránit. Vina se většinou připisuje obvyklým podezřelým – těžařům dřeva bez povolení, nedisciplinovaným rančerům nebo zlatokopům. Částečně je to pravda.

Čtěte také

Podle prezidenta amerického nevládního Ústavu pro inovaci Země Daniela Nepstada se však také uvolnily předpisy, které v Amazonii kácení pralesa a šíření požárů omezovaly. A protože úřady už oblast tak pečlivě nesledují, majitelé pozemků mají pocit, že mohou kácet a vypalovat, jak se jim zachce.

Démonizovat farmáře a rančery, místo aby jim úřady pomáhaly, je však špatná strategie, protože Brazílie přichází o potenciálně cenné spojence při ochraně pralesa.

Brazilská ekologická politika je bohatou směsicí nařízení a zákazů. Majitelé pozemků v Amazonii se nesmí ani dotknout osmdesáti procent své půdy a odlesňování je bez patřičného povolení zakázáno i na zbývajících dvaceti procentech.

Porušení tohoto předpisu se trestá pokutami ve výši až 1 200 dolarů za hektar zničené půdy nebo vězením, či dokonce obojím. A pokud chtějí majitelé získat povolení k zastavění svého pozemku, musí absolvovat únavný několikaměsíční proces.

Nejhorší jsou pastýři

I když jsou přísné tresty pro provinilce správné, k záchraně deštného pralesa je třeba mnohem víc. Aby se omezilo odlesňování a dodržel se slib snížení objemu skleníkových plynů do roku 2030 o více než třetinu oproti roku 2005 i ekologické závazky ve vznikající dohodě mezi Evropskou unií a Mercosurem, měla by Brazílie nabídnout kromě biče i cukr, soudí komentátor agentury Bloomberg.

Čtěte také

Znamená to jednat s farmáři i chovateli dobytka spíš jako s akcionáři Amazonie než jejími ničiteli. V oblasti napáchají snad největší škody prostí pastýři. Pasou dobytek na neudržovaných pastvinách a ženou ho stále hlouběji do pralesa. Tento zvyk je jedním z důvodů, proč je v Amazonii 200 tisíc kilometrů čtverečních zničených pastvin, dvakrát víc, než jakou má rozlohu celé Portugalsko. V mnoha případech tyto pastýře pohání chudoba.

Výzkum v západoamazonském státě Acre ukázal, že užití správných nástrojů může tento vývoj nejen zbrzdit, ale dokonce i zvrátit. Pasáci, kteří s dobytkem obcházejí jen svůj pozemek a chrání pastviny ovocnými stromy a sázejí bytelnější píci, jež stíní půdu před sluncem a udržuje v ní výživný dusík, svá stáda mnohonásobně zvětšují, aniž kácejí stromy.

Čtěte také

Většina amazonských farmářů napase na jednom hektaru jedinou krávu, zatímco nejlepší farmy v Acre až čtyři. Agronom Judson Valentim z Acre zjistil, že tyto metody v kombinaci s malou dotací dvanácti dolarů na hektar půdy dokážou to, co nesvedou vysoké pokuty – přimějí pastýře k obnově vlastních polí.

A obnovené pastviny znamenají menší odlesňování. Farma je také zdravější, když její majitel pečlivěji sleduje výdaje třeba za odstraňování plevele nebo očkování zvířat.

Krásné, ale drahé

Rovněž spolu souvisí chudoba a dravé farmaření. Nejhorší farmy mají chudší pastýři, kteří nemají možnost finanční půjčky a hospodaří dál od měst. Tučné pokuty možná nutí dodržovat zákony majitele větších pozemků, ale ne ty drobné. Není divu, že za odlesňováním stojí především tito drobní farmáři a osadníci.

Čtěte také

Udržitelný rozvoj je krásný, ale drahý. Pro venkovské majitele pozemků v Amazonii je mnohem snazší získat povolení k udržitelné těžbě dřeva. A všechny stávající překážky vysvětlují, proč řada brazilských farmářů investuje tak málo do ochrany přírody a proč podporuje prezidenta Jaira Bolsonara a jeho politiku.

„Nechte si svoje peníze a zalesněte si za ně Německo,“ prohlásil Bolsonaro poté, co Berlín a pak i norské Oslo zmrazily miliony dolarů pomoci určených k ochraně přírody v Brazílii za to, že tam pokračuje odlesňování.

Přesto prezident před týdnem vyslal k hašení amazonských požárů armádu, a potvrdil tak, že situace je naléhavá, což do té doby rezolutně popíral, uzavírá Mac Margolis pro Bloomberg.

Spustit audio

Související