Zmizelé židovské příběhy
Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele
Celý seriál:
Eva s manželem přežili díky pomoci Evy Koudelové, která jim do Terezína posílala balíčky s potravinami. A postarala se o ně i po válce, kdy se s podlomeným zdravím vrátili z koncentračních táborů zpátky do Vysokého Mýta.
Už před rokem 1880 bydlela široká rodina Pickových v centru města v č.p. 86. Vlastnili obchod i továrnu na výrobu likérů a lihovin. Zikmund a Arnoštka Pickovi měli dva syny Arnošta a Bohumila, kteří zemřeli ještě před druhou světovou válkou. Nacistického teroru se ale dočkaly jejich ženy a děti.
Po Arnoštovi zůstala vdova Olga a dvě děti - Karel a Eva. Karel studoval na vysokomýtském gymnáziu a Eva se v roce 1938 vdala za Ottu Schwarze z Luže. Společně nastoupili do transportu v prosinci 1942.
Po Bohumilovi zůstala vdova Ida a dvě děti - Otto a Hana. Syn Otto stihl před nacisty prchnout do Anglie a pro RAF pracoval jako tlumočník, proto byly Ida s Hanou internovány ve Svatobořicích ještě před nástupem do Terezína.
Sešli se v Terezíně
Terezínské ghetto bylo na sklonku roku 1942 přeplněné, a proto byl pardubický transport téměř celý poslán dál na východ. V osvětimských plynových komorách tak velmi brzy zahynul Kája Pick s maminkou Olgou. V září 1943 odjely do tzv. Rodinného tábora v Osvětimi - Birkenau Ida s Olgou, zahynuly během plošné likvidace tohoto bloku v březnu 1944. A v květnu 1944 přijeli do Osvětimi i Eva s manželem Ottou Schwarzem. Ti jediní válku přežili!
Po návratu a rekonvalescenci se vrátili Eva s Ottou Schwarzem do Luže, odkud Ota pocházel. Rodiče ani sourozenci Otty útrapy koncentračních táborů nepřežili, ale bratr Josef přečkal válku v emigraci a po osvobození se do Československa vrátil. Přijal druhé jméno Červinka a dlouhá léta pracoval jako režisér v Československém rozhlase.
Evě a Ottovi Schwarzovým se narodil v roce 1946 syn Jan, spolu s ním po Vítězném únoru emigrovali do Izraele, kde se jim v roce 1956 narodil druhý syn Michael. Do Čech se už nikdy nevrátili. Otta zemřel v roce 1988 a Eva v roce 2001.
Ocenění pro Evu Koudelovou
Karel Pick měl před odchodem do transportu ve Vysokém Mýtě přítelkyni Evu Koudelovou. Ta posílala do Terezína balíčky s jídlem a to i v době, kdy neměla o Karlovi žádné zprávy. Díky její pomoci rodina strastiplný pobyt v ghettu přežila. Eva Koudelová pomáhala přeživším i po válce, přestože už věděla, že její milý Karel Pick byl zavražděn v Osvětimi.
Eva Koudelová se nikdy nevdala, neměla děti a později se z Vysokého Mýta přestěhovala do Prahy, kde i zemřela. O její pomoci se v dopisech bratrovi zmiňuje Otto Schwarz: "O Evu a o mne se úžasně po celou dobu Terezína a pozdějších koncentráků starala Eva Koudelová z Vysokého Mýta, dívka Kájova, a to takovým nádherným způsobem, že mohu bez nadsázky říci, že jí oba vděčíme za svůj život."
Získat potraviny v dobách válečné nouze bylo velmi obtížné a podporovat Židy přinejmenším nevhodné. Eva Koudelová si právem zaslouží, aby se veřejnost dozvěděla o její odvaze a lidskosti. Proto Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě iniciovala návrh pro izraelský památník Jad vašem, aby Evu Koudelovou ocenil titulem Spravedlivý mezi národy.
Související
-
Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Před osmdesáti lety 5. a 9. prosince 1942 museli židé opustit Pardubice.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.