Zavést pevný termín Velikonoc? Snahy byly, ale vždy narazily na odpor, říká astronomka
Velikonoce jsou pohyblivé svátky, jejich termín souvisí s prvním jarním úplňkem. „Pohyblivé jsou i další svátky, které jsou v církevním roce navázané právě na Velikonoce. Asi nejznámější je Popeleční středa, která nastává 46 dnů před Velikonoční nedělí,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
Pohyblivé jsou i termíny méně známých souvisejích svátků jako Boží tělo nebo Letnice. „Mně to přijde i z astronomického hlediska kouzelné, je v tom vlastně ozvěna těch dávných lunárních kalendářů vedle křesťanských a věroučných tradic,“ komentuje Jana Tichá.
Pokusy o určení pevného termínu Velikonoc, stejně jako mají dané datum Vánoce, podle ní byly, vždy ale narazily na odpor a po protestech se od nich upustilo.
Související
-
Velikonoční paradox nastává, když se termín svátků z astronomického a církevního pohledu liší
Na obloze uvidíme první jarní úplněk, který zároveň stanovuje termín Velikonoční neděle. Zjednodušené pravidlo mnozí znají, ale ve skutečnosti je situace složitější.
-
Jarní rovnodennost byla významným bodem roku už pro staré civilizace, začínaly podle ní i kalendáře
Pravidelným březnovým astronomickým úkazem je rovnodennost. Podle definice jde o okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází průsečíkem nebeského rovníku a ekliptiky.
-
Nejtemnější část zimy skončila, za předěl se považuje svátek Hromnice
Na Hromnice o hodinu více, praví známá pranostika. Týká se slunce a délky jeho setrvání na obloze. Od začátku roku se doba slunečního svitu prodloužila o více než hodinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
