Zastrašit, ponížit, vystresovat. Čína se děsí svobodných médií, mě tam zatkli třiadvacetkrát, říká novinář Tomáš Etzler

11. březen 2022

S natrženým hýžďovým svalem do války na Ukrajině nepojedu, konstatuje Tomáš Etzler, muž, o němž přátelé tvrdí, že by se do průšvihu dostal i v telefonní budce. Pro americkou CNN reportoval z Afghánistánu, Iráku i Pákistánu, zkušenosti ze sedmiletého pobytu v Asii shrnul do knihy Novinářem v Číně. Mluvil o nich také s Markétou Kaňkovou ve Vizitce. A došlo i na jeho milované The Cure, které prý poslouchá denně.

Když se Tomáš Etzler vracel před pár dny ze Zábřehu na Moravě do Prahy, zažil na vlastní kůži zoufalost ukrajinských žen a dětí utíkajících před terorem Vladimira Putina. Vagony byly plné k prasknutí, a tak Etzler v Praze na hlavním nádraží oslovil dvě matky s potomky a jednu babičku a ubytoval je u sebe doma. „Jsem šťastný, že jsem jim mohl pomoct. Procházejí peklem, jsou vystresovaní a traumatizovaní, netuší, jestli ještě uvidí své muže a otce,“ komentuje situaci. Kdyby si během únorových prázdnin s dětmi nenatrhl na lyžích hýžďový sval, měl by z Ukrajiny osobní novinářskou zkušenost: reportoval by odtud pro CNN, s níž dnes už jen externě spolupracuje z Prahy.

Čína a dělníci propagandy

Do České republiky se vrátil v roce 2017 po šestadvaceti letech života v zahraničí a svou budoucnost vidí v psaní knih; tu první, soubor prožitků, postřehů a reflexí Novinářem v Číně, vydal loni. I díky ní se spřátelil se spisovatelkou Radkou Denemarkovou, která se Čínou zabývala ve svém románu Hodiny z olova. Podle Etzlera zachytila tamní mentalitu skvěle.

Obálka knihy Novinářem v Číně od Tomáše Etzlera

„Čína je politický systém, kde nezáleží na jedinci. Když jen náznakově kritizujete, jste hned potrestáni, jste zmizeni. Čína je nejnebezpečnější zemí světa, má agresivní imperialistické záměry, a co se médií týče, existují tam jen dělníci propagandy. Číňani se nezávislých zahraničních médií děsí, já sám jsem byl zatčený třiadvacetkrát. Dělají to proto, aby člověka zastrašili, ponížili a vystresovali,“ popisuje svou zkušenost ze země, kde mezi lety 2007 až 2014 působil jako zpravodaj České televize. Ačkoliv jeho rozchod s veřejnoprávní institucí nebyl úplně hladký, zde pracující zahraniční novináři podle něj odvádějí špičkovou, světovou práci.

Amerika dává šanci. Mám tu zemi rád

V rodné Ostravě na pedagogické fakultě Etzler vystudoval zeměpis a tělocvik, v jeho životě byla ovšem klíčová touha po životě v Americe. Kromě antikomunistického naladění celé Etzlerovy rodiny ji přivodila i obsáhlá domácí knihovna. Za oceán odešel těsně po revoluci. Prvních šest let se protloukal po dělnických profesích, pak přišla šance od CNN. Nabídl se, že pomůže pokrýt události okolo masakru na Columbine High School, a jeho činorodost tým CNN zaujala.

Čtěte také

„Když viděli, co umím, řekli mi, ať jdu s nimi do centrály v Atlantě. Nezajímal je vysokoškolský diplom, věk, status. Prostě mi dali příležitost, a to je Amerika. Mám tu zemi rád,“ konstatuje s tím, že právě novinářská multifunkčnost – schopnost napsat text a natočit a sestříhat záběry – je dnes pro mladé novináře s touhou být konkurenceschopný zásadní. Ve Vizitce dál popsal i to, jak mu kariéru změnilo 11. září 2001. Po útocích na newyorská dvojčata totiž opustil editorskou práci a stal se z něj zpravodaj z válečných zón Dálného východu.

Novinářská práce v první linii Tomáši Etzlerovi chybí, ovšem stejně tak mu chybí šťáva. „Čína mě semlela, vyhořel jsem, už nemám energii dělat novinařinu 24 hodin denně. Volání divočiny v sobě pořád cítím, naštěstí mě CNN občas využívá. Loni jsem byl například součástí štábu, který reportoval o záplavách v Německu a Belgii.“

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.