Vyhořet? Tomu nerozumím, říká pečovatelka roku Věra Chaloupková

Práce Věru Chaloupkovou baví a naplňuje. Rozhodně není fádní, jednotvárná a smutná. Přestože klienti samozřejmě odcházejí. „Stane se mi, že přijdu do místnosti a říkám si, v tomhle křesle seděla paní ta a ta, tam zase ten pán, ale to k naší profesi patří.“ Pouto mezi pečovatelkou a klientem je podle ní obrovské.

Na každého klienta se musí jinak, ke každému si hledají pečovatelky cestu. „Měli jsme tu třeba paní, která byla apatická, nereagovala, nezapojovala se. Nedalo mi to, znovu jsem si prošla její záznamy a všimla jsem si, že dětství a mládí prožila na Slovensku. Napadlo mě promluvit na ni slovensky,“ vypráví. Paní se chytla a dnes na ni mluví slovensky všichni.

„Oživili jsme si alespoň nějaká slovíčka,“ směje se paní Věra. A přidá podobnou příhodu s bývalou paní učitelkou, na kterou zase zapůsobila hra na klavír.

Věra Chaloupková v letošním roce získala dvě Národní ceny sociální služeb. Stala se pečovatelkou roku v kategorii ambulantní služby a dostala i cenu veřejnosti. Přestože není soutěživý typ, hlasy, které získala od klientů, jejich rodin, přátel a kolegů ji velmi potěšily.

„Byla jsem šťastná, že mi ceny předávala moje oblíbená herečka Hanka Maciuchová. Pak za mnou ještě přišla a řekla mi, jak je ráda, že to vyhrál někdo z jejího rodného Olomouckého kraje,“ říká sympatická žena.