Vlk se nažral a koza zůstala celá. Jak Česko pojalo status umělce?

Jaké evropské země zavedly status umělce podobně jako Česko? Poslechněte si celou Vlnu
Česko je jednou z menšiny evropských zemí, které doposud nemají zavedený status umělce. V kultuře je v poměru k jiným oborům násobně větší počet pracovníků na volné noze a v nemoci nebo nezaměstnanosti se často nemůžou opřít o sociální systém. Řešením měla být novela zákona o některých druzích podpory kultury. Odborníci ji ale vnímají spíše jako promarněnou příležitost udělat komplexní změny.
Česko se zavázalo v rámci národního plánu obnovy, že v legislativě zakotví takzvaný status umělce. Ten má napravit nerovné podmínky umělců a umělkyň na pracovním trhu, což je problém na který od roku 1980 upozorňuje UNESCO. V Evropě status od té doby zavedlo třeba Německo, Francie, Rakousko nebo Chorvatsko a Slovinsko.
Česko se k zemím s touto legislativní úpravou přidává. Vláda návrh Ministerstva kultury schválila na konci dubna, aktuálně čeká na druhé čtení. Pokud by prošel, bude platit od 1. 1. 2025.
Čtěte také
České řešení pracovních podmínek umělců je ale podle názoru některých odborníků a odbornic minimalistické. Na základě novely zákona by se měl zřídit umělecký registr, který pomůže zmapovat, kolik pracovníků a pracovnic v kultuře vlastně máme. To může usnadnit podporu v krizových situacích, jako byl například covid, ale další systémová opatření na registr navázána nejsou. Zhruba 1400 registrovaných umělců a umělkyň by nově mohlo žádat o stipendia, na které vláda uvolní 126 milionů korun.
„Je to opravdu jen první krok. V podstatě legislativně uznáváme, že práce v kultuře je specifická podobně jako třeba v zemědělství. Ale neznamená to nic dalšího,“ říká prezident Kulturní a kreativní federace a odborník na kulturní politiku Jakub Bakule.
„Myslím, že to neřeší vůbec problémy, které v kultuře máme a které sdílíme třeba s pracovníky v gig economy. Potřebovali bychom mnohem komplexnější sociální a třeba daňová řešení,“ dodává novinářka a kulturní kritička z webu Artalk Anežka Bartlová. Podle ministerstva komplexnější změny neumožňuje český právní řád.
Proč je tak těžké v Česku prosazovat velké změny v kultuře? Poslechněte si celou Vlnu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka