Víra tváří v tvář katastrofě. O „nouzovém náboženství“ za krymské války

23. březen 2020

Krymská válka probíhala v letech 1853 až 1856 a na svou dobu si vyžádala obrovské množství obětí. Během války zemřelo na obou stranách více než půl milionu mužů. Přitom výsledky války pouze potvrdily status quo. O krymské válce hovořil v pořadu Hergot! historik a antropolog z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Petr Wohlmuth, který jejímu výzkumu věnoval několik let během svého doktorandského projektu. V rámci toho se zaměřil na takzvané nouzové náboženství.

„Před několika lety britský profesor historie Michal Snape přišel s konceptem nouzového náboženství. Voják je na bojišti víceméně bezmocný vůči nové masové palebné síle a účinnosti moderních zbraní. Coby jednotlivec se často cítil jako nepodstatné kolečko v systému a uvědomoval si, že není v jeho silách dospět k nějaké strategii jednání, která by mu významně zvýšila šance na přežití,“ přibližuje kontext vzniku „nouzového náboženství“ Wohlmuth.

Nouzové náboženství je specifická forma zbožnosti, která vzniká na bitevním poli v situaci, kde jsou vojáci do značné míry opuštěni tradičními náboženskými autoritami. „Vyznačuje se specifickými rysy jako silným fatalismem, magickými praktikami zacílenými na odhadování vlastní šance na přežití, případně také výklady snů nebo svědectvími o setkání s duchovními entitami,“ říká historik.

I bojová zkušenost vojáků na Krymu se vyznačovala pocitem naprosté bezmoci tváří v tvář masivní palební síle, a to jak na ruské, tak britské straně. Pokrok v chemii a v elektrotechnice umožňoval Rusům poprvé vytvářet něco, co se dá označit jako minové pole. Nálože opatřené chemickou roznětkou reagovaly okamžitě a střet s touto technickou inovací britské vojáky velmi demoralizoval. Lze se tedy divit, že se cítili jako ti, kteří jsou vydáni napospas vyšší moci?

Podstatnou roli v tom sehrávaly také nemoci, vůči nimž byla tehdejší vojenská medicína bezradná. Hromadné zabíjení tedy nebylo způsobeno pouze ruským nepřítelem, ale také infekčními onemocněními, jako byla úplavice a zejména cholera. Krymská válka se odehrávala během celosvětové pandemie cholery, která řádila v letech 1846 až 1860.

Spousta vojáků bez ohledu na hodnost chápala krymskou válku jako plošnou a neodvratitelnou katastrofu. V takové situaci bezmoci se změnil i jejich vztah k duchovnu. „Na bojišti se cítili opuštěni nejenom tradičními civilními, ale i vojenskými autoritami. V této situaci tedy vzniknou nové autority a vztah k víře a k duchovním otázkám se zásadně změnil,“ říká historik.

Jak probíhaly náboženské obřady během krymské války? Jak probíhaly pohřby? Co je to vojenský fatalismus? Chcete vědět víc? Pusťte si celý pořad!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.