V Nevadě umírá už několik let víc lidí kvůli zbraním než při dopravních nehodách

3. říjen 2017

Nedávná střelba v Las Vegas opět otevřela nejen ve Spojených státech amerických debatu o legálním držení zbraní.

Šlo o nejtragičtější střelecký útok v novodobých dějinách USA. Jak ukazují statistiky amerických Center pro kontrolu chorob (US Centers for Disease Control and Prevention), ve státě Nevada je úmrtí spojených se zbraněmi dlouhodobě daleko více než těch způsobených dopravními nehodami – obětí zbraní bylo poprvé více v roce 2006. Od roku 2011 se navíc počet úmrtí dávaných do spojitosti se zbraněmi stále zvyšuje. Podle posledních dat z roku 2014 v Nevadě zemřelo kvůli zbraním asi 430 lidí, zatímco při nehodách 340. Grafy zveřejnil server Quartz. Podle serveru má Nevada ohledně nošení zbraní jedny z benevolentnějších zákonů v USA. Zbraní se navíc ve Spojených státech vyrábí čím dál více. Loni jich bylo podle Úřadu pro alkohol, tabák, palné zbraně a výbušniny (US Bureau of Alcohol, Tobacco, Firearms and Explosives) zhruba 11 milionů kusů.

autor: hnn
  • Zábava bez stresu z rodiny a tradic. Falešné svatby jsou novým trendem v Indii

    5. srpen 2025
    Svatba Indie

    Indická města obchází nový fenomén – falešné svatby. Jde o tematické večírky, které napodobují atmosféru tradiční indické svatby, ale bez skutečného obřadu, bez nevěsty a ženicha. Trend přitahuje především mladé lidi, kteří si chtějí užít zábavu bez stresu.

    V indických metropolích jako Dillí, Bombaj nebo Bengalúr se rychle šíří trend falešných svateb – večírků, které připomínají slavnostní atmosféru tradičních indických svateb bez reálného sňatku, píše server BBC. Jedná se o událost, která lidem umožní zažít svatební party se vším, co k ní patří – hudbou, tancem, třpytivým oblečením a jídlem.

    Nárůst falešných svateb mezi mileniály a generací Z odráží proměnu v tom, jak dnešní mladí lidé vnímají společenské události. Podle organizátorů tyto večírky spojují nostalgii s pocitem volnosti – umožňují hostům užít si pompézní atmosféru svatby bez tlaku tradic a rodinných očekávání, vysvětluje The Economic Times.

    Falešné svatební večírky pořádané hotely, kluby a specializovanými eventovými firmami, se nesou v duchu takzvaného sangeetu – večera plného hudby a tance, jenž běžně předchází svatebnímu dni. Vstupné se pohybuje od zhruba 350 do 3500 korun v závislosti na místě konání a nabízených službách. Akce často zahrnují živé hudební vystoupení, tradiční indické pochutiny v moderním pojetí a efektní výzdobu. Některé večírky se odehrávají v luxusních prostorách s velkým počtem hostů a propracovaným programem, jiné jsou komornější a méně formální. Vedle klasických večírků s alkoholem se začínají objevovat i alternativní verze – například tematicky zaměřené akce, které se soustředí na společenské hry a kreativní program.

    Popularita falešných svateb však není bez výhrad. Kritici upozorňují, že mohou banalizovat význam skutečných svatebních tradic. Jiní hosté si stěžují na nekonzistentní kvalitu – očekávají svatební atmosféru, ale místo ní dostanou běžný klubový večer se slabou výzdobou, nevhodnou hudbou nebo fastfoodovým občerstvením.

    O falešné indické svatby roste zájem i mezi indickou komunitou v zahraničí – jedna z těchto akcí se chystá například ve Frankfurtu. Podobně jako v Indii, i zde jde o večírek inspirovaný svatební tradicí.

    Organizátoři vidí v tomto trendu potenciál k vytvoření nové komerční kategorie, která může mimo svatební sezónu (červen až srpen) vyplnit volné kapacity míst a dodavatelů. V zemi, kde má podle investiční poradenské společnosti Wright Research svatební průmysl hodnotu přes 130 miliard dolarů, by tyto netradiční večírky mohly znamenat nové příležitosti pro celé odvětví.

  • Scarlett Johansson plaší vlky. V Oregonu pouští hádku z filmu Marriage Story k ochraně dobytka

    5. srpen 2025
    Vlk, vlci, klec, zvířata, ilustrační

    Z amerického filmu Marriage Story se stala netradiční zbraň proti vlkům. Americké ministerstvo zemědělství (USDA) v Oregonu testuje nový způsob ochrany dobytka – místo výstřelů používá drony, které přehrávají dramatickou hádku Scarlett Johansson a Adama Drivera.

    Populace vlků se od jejich opětovného vypuštění do Yellowstonského národního parku v roce 1995 výrazně rozrostla. Americké ministerstvo zemědělství proto v boji proti těmto šelmám přišlo s nečekaným, ale podle prvních výsledků účinným způsobem, jak ochránit dobytek před útoky. V oblasti Klamath Basin na jihu Oregonu nasadilo drony, které ve večerních hodinách zabezpečují vzdušný prostor nad pastvinami – detekují pohyb pomocí termokamer a ve chvíli, kdy spatří vlky, spustí hlasité audio. Místo obvyklých výstřelů nebo sirén je ale překvapivě přehrávaná slavná scéna hádky z filmu Marriage Story s rozrušenými a naštvanými hlasy Scarlett Johansson a Adama Drivera. Tzv. wolf hazing, jak se tato praxe nazývá, k odstrašení smrtících vlků využívá i hlasitou hudbu, jako je například skladba „Thunderstruck“ od AC/DC, vysvětluje server Variety.

    Zvuk je natolik intenzivní, že se vlci dávají na okamžitý ústup. Doprovází ho navíc světelné efekty reflektorů, které výsledek ještě umocňují. USDA se snaží vytvořit podmínky, ve kterých si vlci začnou spojovat přítomnost lidí – a jejich zvuků – s nebezpečím. „Potřebuji, aby vlci pochopili, že lidé jsou zlí,“ cituje Paula Wolfa, okresního inspektora USDA v Oregonu, The Wall Street Journal.

    Před zahájením testovacího provozu bylo v oblasti Klamath Basin během 20 dní zaznamenáno jedenáct útoků vlků na dobytek. Po zavedení nové metody napadení téměř ustala – v následujících 85 dnech došlo pouze ke dvěma incidentům. „Díky tomu mohu v noci spát, protože o dobytek se jinak staráme hlavně já a můj manžel,“ uvedla Wendy Gauthier, spolumajitelka ranče severně od Klamath Falls. Metoda wolf hazing – tedy plašení vlků bez použití násilí – není úplnou novinkou. Ačkoli zní použití hollywoodského dialogu jako vtip, čísla mluví zatím jasně.

  • Králíci a koně pro lvy a tygry. Dánská zoo shání mazlíčky ke krmení šelem

    5. srpen 2025
    ZOO, Lvi

    Zoologická zahrada v dánském Aalborgu vzbudila pozornost výzvou k darování domácích zvířat, která mají posloužit jako krmivo pro predátory. Cílem je zajistit jim přirozenější stravu a zároveň omezit plýtvání zvířaty, která by jinak byla utracena bez dalšího využití.

    Online výzva k darování domácích zvířat je doplněna fotografií divoké kočky s otevřenou tlamou a odhalenými zuby a odkazem na webové stránky zoo. V zoologické zahradě v severním Dánsku žijí masožraví predátoři jako lev indický, rys ostrovid a tygr sumaterský. Zoo uvedla, že pro tyto šelmy je důležité přijímat „celou kořist“ – tedy kuřata, králíky nebo morčata, která odpovídají tomu, co by ve volné přírodě lovily, jak uvádí CBS News. Zoo přijímá také slepice, a dokonce i koně, kteří jsou podle informací na webových stránkách utraceni zoologickým ošetřovatelem a veterinářem. Darování koní je však omezeno – nesmí být minimálně měsíc léčeni kvůli jakémukoli onemocnění a podléhají také limitům v rámci velikosti.

    Podle zástupkyně ředitele zoo v Aalborgu Pii Nielsen je tato praxe v Dánsku běžná. „V zoologické zahradě v Aalborgu krmíme masožravce menšími hospodářskými zvířaty již řadu let. Pro správný chov těchto šelem je nezbytné poskytovat jim maso včetně kožešiny, kostí a dalších částí, aby jejich strava co nejvíce odpovídala přirozeným podmínkám,“ cituje Nielsen server CNN.

    Veřejná výzva zoo vyvolala na sociálních sítích ostrou debatu. Někteří uživatelé kritizují proměnu domácích mazlíčků v kořist, zatímco jiní oceňují snahu zoo zachovat přirozené stravovací návyky zvířat.

  • Čína tlačí na studenty v Británii, aby špehovali spolužáky

    4. srpen 2025
    Čína, univerzita, ilustrační, vlajka

    Čína se snaží své studenty a akademiky na britských univerzitách podle nového průzkumu přimět ke spolupráci na špehování svých kolegů a spolužáků. Podle webu BBC k tomu má docházet ve snaze potlačit diskusi o tématech, která jsou pro čínskou vládu citlivá.

    Think tank UK-China Transparency (UKCT) poukázal na zprávy o tom, že čínští vládní úředníci varují přednášející, aby se ve svých hodinách vyhýbali diskusím na jistá témata. Informoval o tom web BBC.

    Zpráva byla zveřejněna několik dní po vstupu v platnost nového zákona, který ukládá univerzitám větší odpovědnost za dodržování akademických svobod a svobody projevu.

    Nová legislativa stanovuje univerzitám hájení svobody projevu i v případech, kdy mají uzavřené dohody s jinými zeměmi. Pokud tak neučiní, mohou být univerzity pokutovány, uvedl regulační orgán Úřad pro studenty (OfS).

    Čínská ambasáda v Londýně označila zprávu za „neopodstatněnou a absurdní“ a dodala, že Čína respektuje svobodu projevu ve Velké Británii i jinde. Zpráva UKCT však uvádí, že některé univerzity se zdráhají otázku čínského vměšování řešit, a to zejména kvůli finanční závislosti na školném od čínských studentů.

    Zpráva tvrdí, že některým čínským akademikům zapojeným do citlivých výzkumných projektů byla čínskou vládou zamítnuta žádost o vízum, zatímco jiní uvedli, že jejich rodinní příslušníci byli v Číně kvůli jejich práci ve Velké Británii „obtěžováni“.

    Citlivá témata se podle zprávy mohou týkat vědy a technologií, politiky i společenských otázek, například údajné etnické čistky Ujgurů v čínské oblasti Sin-ťiang, vypuknutí pandemie onemocnění Covid-19 nebo vzestupu čínských technologických společností.

    Ministryně pro dovednosti Jacqui Smithová uvedla, že jakékoli pokusy cizího státu zastrašovat, obtěžovat nebo poškozovat jednotlivce ve Velké Británii „nebudou tolerovány“. „Spolupracujeme také přímo s Úřadem pro studenty, abychom podpořili univerzity v ochraně svobody projevu a boji proti jakékoli formě obtěžování na akademické půdě,“ dodala.

  • Jihoafričtí vědci bojují proti pytláctví. Nosorožcům do rohů aplikují radioaktivní látky

    4. srpen 2025
    Nosorožec Embu

    Skupina vědců z Witwatersrandské univerzity uvedla, že metoda je pro nosorožce neškodná, umožní ale celníkům odhalit pašované rohy po celém světě. Projekt univerzity s názvem Rhisotope stál přibližně 290 000 dolarů a zahrnoval šest let výzkumu a testování.

    Jihoafrická republika má největší populaci nosorožců na světě, každý rok jsou v zemi upytlačeny stovky těchto zvířat. Místní vědci se tak rozhodli aplikovat jim do rohů radioaktivní látky.

    „Každý den zemře alespoň jedno zvíře. Pokud nebudeme reagovat, čísla se budou vyvíjet jen jedním směrem... Jedná se o významný nástroj, který pomůže pytláctví aktivně potírat,“ řekl pro BBC James Larkin, profesor Wits University zapojený do projektu.

    Profesor Larkin dodal, že pilotní studie, do které bylo zapojeno 20 nosorožců, potvrdila, že radioaktivní materiál je pro zvířata „zcela neškodný“. V rohu nosorožců neproudí krev, a materiál, kterým je roh injekčně naplněn, vyzařuje velmi nízké úrovně radiace – právě tolik, aby mohli celníci pašovaný roh při překročení hranic dané země odhalit.

    Vědci, kteří spolupracovali s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, zjistili, že takto označené rohy lze odhalit i uvnitř plných přepravních kontejnerů, napsal německý web Deutsche Welle (DW).

    Ředitelka charitativní organizace Saving the Wild Jamie Joseph si myslí, že projekt Rhisotope je „inovativní a velmi potřebný“. „Není to konečné řešení – krizi nosorožců může ukončit pouze lepší legislativa a politická vůle. Ale určitě to pomůže narušit tok rohů opouštějících zemi a pomůže odborníkům lépe zmapovat nelegální kanály,” řekla BBC Josephová.

    Od roku 2021 je každoročně v Jižní Africe nelegálně uloveno více než 400 nosorožců, uvádí charitativní organizace Save the Rhino zabývající se ochranou přírody.

    „Naším cílem je nasadit technologii Rhisotope plošně, abychom pomohli chránit jeden z nejznámějších a nejohroženějších druhů Afriky. Tímto způsobem chráníme nejen nosorožce, ale i důležitou součást našeho přírodního dědictví,“ říká Jessica Babich, vedoucí projektu Rhisotope.

  • Tragická smrt v autobuse. Brazilka měla na těle přilepeno 26 iPhonů

    4. srpen 2025
    Sanitka, ambulance, ambulancia, Latinská Amerika

    Policie vyšetřuje smrt 20leté Brazilky, která zemřela v autobuse s mnoha iPhony přilepenými na kůži. Žena, jejíž totožnost nebyla zveřejněna, zemřela 29. července na srdeční zástavu, jak uvádí britský deník Daily Mail.

    Policie má podezření, že mladá žena mobilní telefony pašovala, informoval Daily Mirror. Cestující v autobuse policii řekli, že se u ženy, která cestovala sama, projevily zdravotní potíže během cesty z města Foz do Iguaçu do největšího města Brazílie São Paula. Stěžovala si, že má potíže s dýcháním.

    Záchranáři se 45 minut pokoušeli ženu oživit a později uvedli, že utrpěla záchvat a byla na místě prohlášena za mrtvou. Během ošetřování lékaři objevili několik balíčků přilepených k jejímu tělu. Podle deníku Daily Mail se jednalo o 26 iPhonů.

    Policie také našla v jejím zavazadle několik lahví alkoholu. Civilní policie v Paraná čeká na pitevní zprávu, než zveřejní příčinu dýchacích potíží a srdeční zástavy. Zřejmě pašované mobilní telefony jsou nyní v držení brazilské federální daňové správy.

  • Hra pečující o psychické zdraví. Mobilní aplikace pomáhá mladým zvládat stres a úzkost

    1. srpen 2025
    Mobilní hra Ace of Hearts

    Nová aplikace vytvořená britskými vývojáři má za cíl pomoci mladým lidem lépe pečovat o duševní zdraví. Hra kombinuje zábavu s praktickými nástroji pro zvládání stresu či úzkosti.

    Britští vývojáři vytvořili mobilní hru Ace of Hearts, která slouží jako nástroj na podporu duševního zdraví mládeže. Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na psychologii i samotnými mladými lidmi, aby hra byla nejen prospěšná, ale i poutavá. Aplikace, která se skládá ze čtyř miniher, se zabývá tématy jako ztráta blízké osoby, chudoba nebo zneužívání návykových látek, píše web BBC.

    Ace of Hearts je součástí projektu ATTUNE, který využívá různé umělecké metody, včetně her, k prozkoumání zkušeností a poznatků mladých lidí v oblasti duševního zdraví a dopadu negativních zážitků. Jedním z hlavních výzkumníků projektu je i psychiatr prof. Kamaldeep Bhui z Oxfordské univerzity. Podle něj mohou být hry pro mladé lidi zdrojem psychické újmy nebo závislosti, ale jedná se i o prostor, kde se necítí osamělí a kde mohou využít svou kreativitu.

    O svůj názor na hraní videoher se podělila například čtrnáctiletá Ainaya, která se zúčastnila akce věnované duševnímu zdraví mládeže na Falmouth University, kde sídlí i tým vývojářů Ace of Hearts. „Určitě věřím, že hraní her může být užitečné, zvlášť když jde o navazování nových kontaktů. Někdy je jednodušší komunikovat s ostatními hráči než s odborníky,“ cituje dívku NewsBytes.

    Projekt ATTUNE je součástí programu Adolescence, Mental Health and the Developing Mind (Dospívání, duševní zdraví a vývoj mysli), financovaného britskou organizací UK Research and Innovation. Program potrvá do roku 2026 a bude zkoumat, jak se u mladých lidí projevují potřeby v oblasti duševního zdraví.

  • Paví peří jako přírodní laser. Nový objev otevírá cestu k inovacím v technologii a vědě

    1. srpen 2025
    Páv

    Paví peří není jen krásnou ozdobou. Nový výzkum odhaluje, že obsahuje struktury fungující jako přírodní laser s potenciálem pro medicínu i technologii.

    Paví brka jsou známá pro svou zářivou barevnost a unikátní vzor. Dlouhodobě fascinují vědce i milovníky přírody. Nejnovější studie navíc odhalila, že pera těchto elegantních ptáků dokážou mnohem víc než jen působit esteticky. Obsahují totiž prvky, které fungují jako přírodní laser.

    Paví peří obsahuje nanostruktury, které rozptylují světlo tak, že se tato ozdoba třpytí v odstínech modré a zelené. Vědci z Florida Polytechnic University a Youngstown State University v USA na několik míst ocasu nanesli barvivo a hledali částice, které by mohly vyzařovat ještě zcela odlišnou záři, informuje web Science Alert. Následně zjistili, že z očních skvrn na peří vycházejí ve dvou odlišných vlnových délkách paprsky žlutozeleného laserového světla. Ty však byly natolik slabé, že je nelze spatřit pouhým okem. Laserové světlo stejné vlnové délky překvapivě vyzařovaly různě zbarvené části očních skvrn – i když se mikrostruktura jednotlivých oblastí pravděpodobně lišila.

    Marco Giraldo z Univerzity v Antioquii upozorňuje, že studie přesně neidentifikuje mikrostruktury způsobující laserový efekt, uvádí server Science. Pro konzistentní signál by dutiny v peří musely mít téměř identickou velikost a tvar, což ovšem vylučuje známé duté i tyčinkovité struktury peří zodpovědné za barevné efekty. Dawson předpokládá, že za laserovou funkci mohou být odpovědné jiné malé struktury v peří, například proteinové granule.

    Identifikace těchto fyzikálních vlastností může vést k pokroku v laserové technologii nebo poskytnout biologům nový nástroj pro analýzu živých materiálů. Studie rovněž naznačuje, že biologické materiály by v budoucnu mohly poskytovat lasery, jež by bylo možné bezpečně zavést do lidského těla a využít k vyzařování světla pro biosenzory, lékařské vyšetření nebo terapeutické účely.

  • Embryo z 20. století. Miminko přišlo na svět po třech dekádách

    1. srpen 2025
    Umělé oplodnění

    Ve Spojených státech se narodilo miminko, které pochází z embrya zmraženého před více než třiceti lety. Tento mimořádný případ zřejmě překonal dosavadní rekordy v oblasti asistované reprodukce.

    Thaddeus Daniel Pierce přišel na svět v Ohiu 26. července 2025. Jeho rodiče, Lindsey a Tim Piercovi, se po neúspěšné snaze počít přirozenou cestou rozhodli adoptovat embryo. Zárodek pochází z procedury umělého oplodnění (IVF), kterou v roce 1994 podstoupila Linda Archerd se svým tehdejším manželem.

    Jedná se pravděpodobně o nejdelší dobu, po kterou bylo embryo před úspěšným narozením živého dítěte zmraženo. Dosavadním rekordmanem byla dvojčata, která se narodila v roce 2022 z embryí zmražených v roce 1992, píše server BBC. „Nešli jsme do toho s tím, že bychom chtěli překonat nějaké rekordy. Prostě jsme chtěli mít dítě,“ řekla novopečená maminka Lindsey Pierce magazínu MIT Technology Review, který jako první o této události informoval.

    Dnes dvaašedesátiletá Linda Archerd podstoupila umělé oplodnění na počátku 90. let rovněž po marných pokusech o početí. Prostřednictvím IVF nakonec vytvořila čtyři embrya. Z jednoho vzešla její dnes třicetiletá dcera, ostatní tři zůstala uložena v laboratoři. IVF je druh léčby neplodnosti, při kterém se z vaječníků ženy odeberou vajíčka a v laboratoři se oplodní spermiemi. Vzniklá embrya se poté přenesou zpět do dělohy. Embrya lze také zmrazit a uchovat pro budoucí použití, vysvětluje britský The Guardian.

    Za uskladnění embryí platila Linda Archerd ročně tisíce dolarů, dokud nenašla křesťanskou agenturu pro adopci embryí, Nightlight Christian Adoptions, která provozuje program známý jako Snowflakes. Ten umožňuje dárcům vybrat si pár – mohou uvést své preference ohledně náboženského vyznání, rasy a národnosti. Linda chtěla své embryo svěřit bílému manželskému páru křesťanského vyznání žijícího ve Spojených státech. Těmto požadavkům vyhovovali právě manželé Piercovi. „Porod byl těžký, ale teď se nám oběma daří dobře," dodala Lindsey.