Ujgurové podporují americký diplomatický bojkot zimních her v Pekingu

7. prosinec 2021

Ujgurské lidskoprávní organizace podporují rozhodnutí Spojených států nevyslat žádné státníky na nadcházející olympijské hry v čínském Pekingu. Důvodem pro tento krok je podle mluvčí Bílého domu genocida, zločiny proti lidskosti a další porušování lidských práv s odkazem nejen na zacházení s Ujgury, ale i dalšími menšinami.

„Čínská vláda využívá zimní olympijské hry 2022 jako ukázku svého světového vedení. Diplomatický bojkot vysílá jasný signál: vlády odmítají dát zelenou ujgurské genocidě,“ uvedl ve svém prohlášení Omer Kanat z organizace Uyghur Human Rights Project, prosazující práva Ujgurů a dalších muslimských skupin v Sin-ťiangu.

„Odmítáme, že by mohlo existovat něco jako olympijská oslava, když s tolika lidmi ve Východním Turkestánu zachází Čínská komunistická strana jako s méněcennými. Odmítáme, že by zde mohl být jakýkoliv symbol míru, když zde pracovní tábory a sledovací zařízení stojí jako monumenty zvěrstva. Odmítáme olympijské hry uprostřed genocidy,“ prohlásila Rushan Abbas stojící v čele Campaign for Uyghurs. Organizace vyzvala i další státy k podobnému kroku.

Stejný apel vyslala i mezinárodní organizace zasazující se o práva Ujgurů World Uyghur Congress: „I když vítáme oznámení USA jako významný první krok k zajištění toho, aby mezinárodní společenství přestalo legitimizovat genocidu čínské vlády a zločiny proti lidskosti, nadále naléháme na vlády po celém světě, aby přijaly další bilaterální a multilaterální opatření.“

Jak připomíná server NPR, lidskoprávní organizace už roky upozorňují na nepřijatelné zacházení čínské vlády s muslimskými menšinami v Sin-ťiangu, které se v posledních letech rapidně zhoršuje.

„Čínské úřady vytvořily v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang dystopickou pekelnou krajinu v ohromujícím měřítku,“ řekla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International. Podle zprávy organizace jsou Ujgurové, Kazaši a další muslimské etnické menšiny zde žijící masově internováni, mučeni, sledováni a nuceni opustit své náboženské tradice, kulturní praktiky a místní jazyky.

  • Irák schválil zákon, který pomůže legalizovat sňatky dětí. Konzervativci tak „omezují vliv Západu“

    22. leden 2025
    Na náměstí Tahrír v Bagdádu demonstrovalo proti navrhovanému zákonu, který povoluje sňatky nezletilých žen, mnoho lidí

    V Iráku tento týden parlament schválil tři rozporuplné zákony, včetně změn zákona o osobním statusu, které podle odpůrců ve skutečnosti legalizují sňatky dětí.

    Zasedání skončilo chaosem a obviněními z procedurálních porušení. „Polovina zákonodárců přítomných na zasedání nehlasovala, čímž byla porušena podmínka pro platnost hlasování,“ uvedl pod zárukou anonymity jeden z parlamentních úředníků. Zastánci změn, především konzervativní šíitští zákonodárci, je obhajují jako prostředek k přizpůsobení práva islámským principům a omezení vlivu Západu na iráckou kulturu.

    Změny dávají islámským soudům větší pravomoci v rodinných záležitostech, včetně manželství, rozvodů a dědictví. Podle aktivistů to podkopává irácký zákon o osobním statusu z roku 1959, který sjednotil rodinné právo a zajistil ochranu žen, píše agentura AP.

    Irácký zákon v současné době stanovuje ve většině případů minimální věk 18 let pro uzavření manželství. Nově schválené změny by umožnily duchovním rozhodovat podle jejich výkladu islámského práva. Tedy třeba i interpretaci dovolující sňatky dívek v raném věku nebo již od 9 let podle islámské právní školy džafarí. Tu v Iráku vyznává mnoho šíitských náboženských autorit.

    Intisar al-Mayali, aktivistka za lidská práva a členka Irácké ženské ligy, uvedla, že přijetí změn zákona o občanském statusu zanechá katastrofální dopady na práva žen a dívek. Sňatky dívek v raném věku porušují dětská práva na život a narušují ochranné mechanismy pro rozvody, opatrovnictví a dědictví pro ženy.

  • Šavlozubí tygři dojeli na svoje zuby. Byly až metr dlouhé a vražedné, ale taky křehké, tvrdí vědkyně

    22. leden 2025
    Kostra šavlozubého tygra

    Dlouhé špičáky šavlozubých kočkovitých šelem (Machairodontinae) byly téměř dokonalým nástrojem, který z dnes vyhynulých zvířat kdysi dělal obávané zabijáky. Vědci se ale domnívají, že právě ostrý nástroj k lovu mohl nakonec zapříčinit pád těchto predátorů, kterým se lidově říká šavlozubí tygři.

    U savců se výrazné zuby vyvinuly vícekrát, zejména u šavlozubé kočky rodu Smilodon, která měla špičáky dlouhé téměř jeden metr. Ačkoli se jednalo o ultimátní zbraň, měla svou slabinu, uvádí server NPR. „U některých zvířat byly tyto extrémně protáhlé špičáky opravdu ostré, ale pravděpodobně byly také velmi náchylné ke zlomení,“ říká paleontoložka Emily Rayfield z Bristolské univerzity.

    Rayfield a její kolegové v časopise Current Biology uvádějí, že šavlové zuby se sice staly nejlepším možným způsobem k přemožení kořisti, cenou za úlovek ale byla jejich odolnost. K tomuto závěru výzkumný tým dospěl po analýze téměř 100 velmi ostrých i velmi pevných špičáků šavlozubých koček, sněžných levhartů, rosomáků a medvědů pand. Nejprve testovali odolnost každého zubu pomocí stejného druhu počítačového modelování, jaké používají inženýři k testování pevnosti různých materiálů.

    Následně tým vědců vytvořil 3D model každého zubu z nerezové oceli, který se pak „zakousl“ do gelu. To jim umožnilo změřit sílu potřebnou pro každé kousnutí. Ukázalo se, že šavlové zuby se z hlediska průraznosti extrémně roztahují.

    „Všechny se vyvíjely směrem k tomuto tvaru, díky němuž byly opravdu dobré v prorážení, ale asi jen do té míry, aby odolaly zlomení. Jakékoli zvýšení odolnosti proti proražení by znamenalo, že by se jejich výkonnost během skousnutí zhoršila,“ vysvětluje Rayfield. Paleontoložka se dále domnívá, že se vzhledem k této relativní slabosti takové šelmy pravděpodobně zaměřovaly na měkké tkáně. Byly tedy sice svého času nebezpečnými predátory, podle odborníků ale mohla jejich specializace způsobit jejich vymření.

    „Výsledky nás přiměly přemýšlet o tom, zda tito predátoři skutečně nedosáhli jakéhosi vrcholu výkonnosti a v momentě, kdy nastala změna prostředí nebo se na scéně objevili noví predátoři jako třeba člověk, se tato zvířata zkrátka nedokázala přizpůsobit a změnit,“ říká paleontoložka.

  • Stránka nenalezena. Trumpova administrativa shodila web Bílého domu ve španělštině

    22. leden 2025
    Španělskojazyčná verze webu Bílého domu

    Nová americká administrativa pozastavila španělskojazyčnou verzi oficiálních internetových stránek Bílého domu. Neplatný link momentálně odkazuje na domovskou stránku s videomontáží prezidenta Donalda Trumpa.

    Kromě španělské verze webu Bílého domu zmizel i španělskojazyčný profil prezidentova washingtonského sídla @LaCasaBlanca ze sociální sítě X. Hispánské skupiny a organizace vyjádřily svou frustraci a někteří tyto kroky označili za nedostatečnou snahu nové administrativy udržovat komunikaci s latinskoamerickou komunitou, která zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi pomohla se znovu dostat do prezidentského úřadu, píše web AP. Španělské verze dalších vládních institucí, jako je ministerstvo práce, spravedlnosti a zemědělství, zůstaly uživatelům k dispozici.

    Po kliknutí na tlačítko „go to home page“ se nejprve objeví montáž sestříhaná z Trumpových videí z jeho prvního funkčního období a předvolební kampaně. Klip následně otevírá stránku s textem „Amerika je zpět“.

    Incident vyvolal bouřlivé reakce, mnozí jej považují za symbol vylučovací rétoriky. Někteří uživatelé sociálních sítích si navíc výpadek španělského serveru Bílého domu dávají do souvislostí s uvedením vládní webové stránky o reprodukčních právech mimo provoz. Odstranění stránky se časově shoduje s Trumpovou vlnou exekutivních příkazů z prvního dne v úřadu, kterou mimo jiné zahájil boj proti nelegálnímu přistěhovalectví – jeden z jeho klíčových předvolebních slibů.

    Na dotaz ohledně změn na stránkách sídla a pracoviště amerického prezidenta odpověděl v úterý hlavní zástupce tiskového mluvčího Bílého domu Harrison Fields. Podle něj je administrativa odhodlána obnovit španělskou sekci webových stránek. „Je druhý den. Právě vyvíjíme, upravujeme a vylepšujeme webové stránky Bílého domu. V rámci těchto probíhajících prací se část archivovaného obsahu na webových stránkách stala neaktivní. Jsme odhodláni tento obsah v krátkém časovém horizontu znovu načíst,“ cituje Fieldse web TIME.

    Trump španělskou verzi stránky odstranil už v roce 2017. Tehdejší tiskový mluvčí Bílého domu Sean Spicer uvedl, že stránky budou obnoveny. Za Trumpovy vlády se tak už nestalo. Stránky začaly opět fungovat až s nástupem Joea Bidena v roce 2021. Twitterový účet Bílého domu pro komunikaci ve španělštině ale fungoval i během Trumpova prvního úřadování, uvádí CNN.

  • Manželé se v LA vydávali za hasiče. Policie je zatkla v nelegálním hasičském autě

    21. leden 2025
    Hasiči

    Podle úřadu šerifa okresu Los Angeles byly o víkendu zatčeny dvě osoby z Oregonu, které se údajně vydávaly za hasiče v požární zóně Palisades v Los Angeles.

    Policisté losangeleského policejního sboru v sobotu hlídkovali v požární oblasti spolu s místními hasiči, když si všimli hasičského vozu, který vypadal podezřele. Informace byla předána šerifovi, který na místo povolal vyšetřovatele z Úřadu pro závažné zločiny. Ti pomohli policistům, kteří dvojici zastavili, když se pokoušela vstoupit do evakuační zóny. O případu informují CBS News a Los Angeles Daily News.

    „Při kontaktu s osobami ve vozidle si policisté všimli, že mají na sobě hasičskou výstroj,“ uvedl ůřad šerifa v Los Angeles (LASD). „Tvrdili, že jsou členy ,Roaring River Fire Department’ z Oregonu.“

    Policie zjistila, že zmíněný hasičský sbor neexistuje a že hasičský vůz byl zakoupen v aukci. Manželský pár, 31letý Dustin Nehl a 44letá Jennifer Nehlová, byl zadržen za vydávání se za veřejné činitele a pokus o neoprávněný vstup do evakuační zóny. Vozidlo policie zabavila a případ byl předán okresnímu státnímu zástupci v Los Angeles k posouzení možného trestního stíhání.

    Extrémně ničivé požáry, které zaplavily Los Angeles, naštěstí polevují. Americkým hasičům už se podařilo dostat pod kontrolu velkou část oblasti. Podle CNN si požáry dosud vyžádaly 27 obětí a zničily tisíce domů. V okrese Los Angeles bylo o víkendu pod evakuačním příkazem nebo varováním přibližně 41 000 lidí, uvedl úřad šerifa.

    Požár, pojmenovaný Palisades podle zpustošené oblasti Pacific Palisades, dosud spálil více než 165 kilometrů čtverečních.

  • Pastýřská idyla ve finské přírodě. Týden pasení ovcí vyjde na 500 eur

    21. leden 2025
    Ovce

    Sníte o tom, že opustíte ruch města, každodenní starosti a přejdete ke klidnému životu pasáčka ovcí? Příležitost nabízí finská lesní správa Metsähallitus, která tento týden spustila přihlašování na své populární pastýřské týdny. Letos je k dispozici celkem 15 pasteveckých míst po celém Finsku, včetně Laponska.

    Státní agentura pro správu lesů nabízí veřejnosti každoročně od května do září možnost zapojit se do pastevectví na státem vlastněných pozemcích. Účastníci stráví vždy týden v tradiční krajině, kde se pasou ovce. Jako pastevci mají za úkol zajistit dobré životní podmínky pro zvířata a plnit řadu dalších povinností, informuje na svém webu finská Yle.

    O možnost vyzkoušet si život pastýře se každoročně ucházejí tisíce lidí. Jen na salaši Ärjänsaari v Oulujärvi se obvykle uchází o pastýřskou praxi kolem 750 zájemců. Účastníci jsou vybíráni losováním a pastevci jsou zpravidla informováni do poloviny března.

    Za užívání těchto bukolických pastvin musí pastevci zaplatit přibližně 500 eur týdně. Získané příjmy se použijí na údržbu těchto míst a jejich okolí. Výjimkou je pastvina v Pielpajärvi v laponském Inari, kde je pastevectví nabízeno zdarma. S tímto místem jsou však spojeny další povinnosti, včetně průvodcovství pro návštěvníky.

  • Sociální sítě bez vlivu miliardářů? Hnutí Free Our Feeds je chce vybudovat do tří let

    21. leden 2025
    počítač

    Skupina technologických podnikatelů chce během příštích tří let získat 30 milionů dolarů na vybudování decentralizované sítě sociálních médií, na kterou nebudou mít technologičtí miliardáři žádný vliv.

    Kampaň „Free Our Feeds“ chce vytvořit síť aplikací založených na protokolu AT, což je technologie s otevřeným zdrojovým kódem, která stojí za aplikací sociální sítě Bluesky. Sociální síť Bluesky je mikroblogovací platforma, která se nápadně podobá síti X. Není to náhoda, protože v prostředí Twitteru původně vznikla.

    Základem decentralizované struktury je autentizační přenosový protokol (AT protokol), kdy neexistuje jen jeden server, ale větší množství samostatných serverů, které spolu dokáží komunikovat. Zjednodušeně řečeno si může každý uživatel vytvořit svůj vlastní server, nebo si vybrat svého poskytovatele, informuje server Euronews.

    Bluesky se objevila jako jedna z alternativ k platformě X (dříve Twitter), kterou v roce 2022 koupil miliardář Elon Musk. V roce 2023 byla spuštěna první verze, která fungovala na pozvánky. V únoru 2024 pak byla Bluesky otevřena všem a nashromáždila podle nejnovější zprávy společnosti do konce roku přes 23 milionů uživatelů.

    Podle Marca Faddoula, jednoho z devíti technických poradců Free Our Feeds, AT protokol také umožňuje uživatelům mít „plnou kontrolu nad tím, kde jsou jejich data umístěna“.

    Skupina technologických podnikatelů chce okamžitě získat 4 miliony dolarů a vložit je do nové nezávislé neziskové nadace, která bude platformu rozvíjet. Mezi další technické poradce iniciativy patří bývalí vedoucí pracovníci Mozilly, Social Web Foundation a dalších neziskových organizací.

    „Je to ideální chvíle, protože na poli sociálních médií se blíží velká transformace,“ řekl k vytvoření platformy Faddoul.

  • Nadace Neuron ocenila nejlepší vědce a vědkyně. Letos se zaměřila na mladé

    20. leden 2025
    Ceny Nadace Neuron 2024

    Letošní ročník Cen Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně se zaměřil hlavně na mladé. Vůbec poprvé nadace Neuron udělila také cenu za rozvíjení lásky k vědě.

    Hlavní Cenu Neuron 2024 za mimořádný přínos vědě získal uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé a na pažbě řadu hlubokých a ostrých vědeckých zářezů. Jeho projekty mají společný jmenovatel – ionty a vodu“, píše se na webu nadace Neuron. Kromě prestižního ocenění Jungwirth získá také finanční odměnu ve výši 1,5 milionu korun.

    Během slavnostního večera obdrželo Cenu Neuron pro nadějné vědkyně a vědce hned sedm mladých laureátů. Ocenění získají také finanční prémii ve výši 500 000 korun na podporu své další vědecké práce. V kategorii biologie bodovala například Klára Hlouchová, která se zabývá výzkumem evoluce proteinů a jejich funkcí. Její objevy mají potenciál přinést odpovědi na otázky týkající se vzniku života na Zemi a jeho možném výskytu i jinde ve vesmíru. V oblasti fyziky pak uspěl Petr Šulc, tvůrce průlomového nástroje oxDNA pro modelování nukleových kyselin. V oboru medicína ocenění získala Martina Benešová Schäfer, která byla u vzniku radiofarmaka proti rakovině prostaty.

    Letos poprvé Nadace Neuron udělila také Cenu za rozvíjení lásky k vědě. Historicky prvním laureátem je profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě věnuje popularizaci vědy a podpoře mladých talentů – například v rámci biologických olympiád nebo spoluzaložením mezioborového bakalářského programu Science, jehož ambicí je „vytvořit takovou malou pražskou Cambridge, která bude lákavá pro české i zahraniční studenty a studentky“, jak řekl Černý v rozhovoru pro UK Forum. Ocenění mu předal prezident Petr Pavel.

    Nadace Neuron od počátku své existence vynaložila na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, rozdala 120 Cen a podpořila 11 vědeckých expedic. Letošní ročník udílení cen byl 14. v řadě.

  • Za urážku proroka trest smrti. Případ íránského zpěváka znovu otevřel prokurátor

    20. leden 2025
    Hudebník z Íránu Amir Tataloo

    Íránský soud odsoudil zpěváka Tataloo k trestu smrti za rouhání. Podle íránského tisku nejvyšší soud přijal námitku prokurátora proti pětiletému trestu odnětí svobody za rouhání. Dále uvádí, že případ byl znovu otevřen a tentokrát byl obžalovaný odsouzen k trestu smrti za urážku proroka Mohameda.

    Tataloo, vlastním jménem Amir Hossein Maghsoudloo, emigroval do Istanbulu v roce 2018 poté, co ho íránské úřady několikrát zatkly a co od ministerstva kultury a islámského vedení země nezískal licenci na hudební činnost. V prosinci 2023 ho turecká policie předala Íránu, kde je od té doby ve vazbě. Podle deníků The New Zealand Herald a The Guardian není ještě rozsudek pravomocný a lze se proti němu ještě odvolat.

    Undergroundový zpěvák, známý svým silně potetovaným vzhledem, vydal v roce 2011 své debutové album „Zire Hamkaf“. Od té doby vydal 21 alb, včetně alba „Fereshteh“ z roku 2021, na kterém jako první íránský hudebník spolupracoval s Universal Music Group. Byl také odsouzen na 10 let za propagaci „prostituce“ a v dalších případech byl obviněn ze šíření propagandy proti Islámské republice a zveřejňování obscénního obsahu.

    Tataloo, jehož hudba je kombinací rapu, popu a R&B, byl dřív předmětem zájmu konzervativních politiků, kteří se snažili oslovit mladé, liberálně smýšlející Íránce. V roce 2017 uspořádal televizní setkání s ultrakonzervativním íránským prezidentem Ebrahimem Raisim, který později zahynul při havárii vrtulníku a v roce 2015 vydal píseň na podporu íránského jaderného programu.

  • Vlk už není v Evropě přísně chráněným druhem. Ekologové se bojí snížení biodiverzity

    20. leden 2025
    Vlk obecný

    Vlk zůstává chráněným druhem, ale členské státy teď budou mít větší flexibilitu při jeho vybíjení. Zemědělci po méně přísných pravidlech pro redukci těchto predátorů volají už dlouho, podle ekologických sdružení je to ale rána pro biologickou rozmanitost, která nemá žádný vědecký základ.

    Stálý výbor Bernské úmluvy odhlasoval snížení ochrany vlka a přijal tak kontroverzní návrh Evropské unie, píše server Euronews.

    V minulém století byli vlci téměř vyhubeni, v roce 1979 je však Bernská úmluva, první mezinárodní smlouva o ochraně volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, prohlásila za přísně chráněný druh.

    Díky ochranářské politice se vlk vrátil. V Evropě dnes žije více než 20 000 vlků - jejich populace se za posledních 10 let téměř zdvojnásobila. Tento nárůst je považován za jeden z největších evropských úspěchů v oblasti ochrany volně žijících živočichů. Ochrana vlků má však svou cenu. Každý rok je v Unii usmrceno nejméně 65 tisíc hospodářských zvířat a členské státy vynakládají na odškodnění téměř 19 milionů eur ročně. Přesto se preventivní opatření vyplatila a v některých regionech se útoky na hospodářská zvířata snížily. Co se týče lidí, v Evropě nedošlo k žádnému smrtelnému útoku už 40 let.

    Například ve Francii byl vlk zcela vyhuben v roce 1937 v důsledku intenzivní lovecké politiky. První exempláře se znovu objevily přirozenou rekolonizací v roce 1992, kdy přišly z Itálie. Dnes žije ve Francii více než tisíc vlků. Eric Vallier, farmář v regionálním parku Vercors, převzal v roce 1997 farmu od svých rodičů. Od té doby na ni zaútočili čtyři vlci a on přišel o několik ovcí a prasnic.

    „Být zemědělcem je dnes těžká práce,“ říká Eric. „Je tu spousta překážek, pracujete tvrdě a za málo peněz. Vlk přidává další zátěž k už tak těžkému břemenu.“ Eric přiznává, že léta čekal, až bude vlkovi status ochrany snížen.

    Zatím co zemědělci opatření vítají, sdružení na ochranu zvířat se obávají, že toto rozhodnutí otevírá cestu ke snížení stavu dalších velkých šelem. Hlavní konzervativní blok v Evropském parlamentu usiluje o revizi statusu medvěda, dalšího druhu klíčového pro ekologickou rovnováhu, ale také potenciální hrozby pro hospodářská zvířata a lidi.