Uhelné elektrárny a Ryanair – dopravce se dostal mezi největší znečišťovatele ovzduší v Evropě

Více než čtyři pětiny obyvatel pijí vodu z kohoutku každý den, a to převážně bez filtrace. Pražské vodovody a kanalizace uvedly, že za tím stojí důvěra v kvalitu vody. Tu denně kontrolují akreditované laboratoře a hygienické stanice. Informoval o tom web Ekolist.cz.

„Překvapivě vysoké je i číslo u generace Z, kde si vodu z kohoutku pravidelně dopřává 85 procent respondentů,“ řekl mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Podle něj to může souviset s důrazem na udržitelnost, ekologické smýšlení a snahu minimalizovat používání plastů.

81 procent lidí kohoutkovou vodu vůbec nefiltruje. To podle Mrázka souvisí s důvěrou v kvalitu pražské vody. Podle PVK je kvalita vody v Česku jedna z nejvyšších v Evropě.

„Pitná voda je v celé Praze nezávadná, zcela vyhovuje českým i evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické,“ řekla ředitelka komunikace PVK Marcela Dvořáková.

Pravidelně také klesá spotřeba balených vod. Potravinářská komora už dříve uvedla, že zatímco v roce 2008 jeden obyvatel vypil za rok 297 litrů minerálních vod a nealkoholických nápojů, v roce 2017 to bylo necelých 242 litrů a v roce 2022 šlo o 230,5 litru.

Zatímco skibidi odkazuje na fenomén z YouTube, pořad Skibidi Toilet, delulu je zkratka pro anglické slovo delusional. Informoval o tom web Deutsche Welle (DW).

Mezi další nové výrazy zařazené do britského slovníku patří „lewk“ nebo „tradwife“. Zatímco lewk znamená promyšlený a originální styl oblékání, termínem tradwife se označují ženy, které propagují tradiční patriarchální pojetí rodiny, kdy je žena většinou v domácnosti, zatímco muž vydělává peníze. Mezi nejznámější „tradiční manželky“ patří Nara Smith. Influencerka se proslavila videi, ve kterých svému manželovi připravuje domácí fantu nebo dubajskou čokoládu.

Autoři podle serveru DW do slovníku ale zařadili i nové odborné termíny, a to například „forever chemicals“, v překladu věčné chemikálie. To jsou škodlivé látky, které zůstávají léta v životním prostředí.

Podle Colina McIntoshe z Cambridge Dictionary je neobvyklé, že se ve slovníku slova jako skibidi nebo delulu objeví. „Přidáváme jenom slova, u kterých se domníváme, že se uchytí,“ říká McIntosh.

Členské státy Africké unie požadují, aby vlády a mezinárodní organizace začaly používat přesnější mapy, ve kterých bude velikost kontinentu odpovídat skutečnosti. Kampaň Correct the Map, kterou Unie podpořila, vyzývá k používání mapy podle projekce Equal Earth z roku 2018. Toto grafické znázornění bere v potaz skutečnou velikost států.

„Současná velikost Afriky na mapě je špatně,“ říká Moky Makura z organizace Africa No Filter. „Je to největší misinformace a dezinformační kampaň na světě, musí to zkrátka přestat,“ dodává podle britského serveru The Guardian Makura.

Za zobrazením země, které pochází z 16. století, stojí vlámský kartograf Gerhard Mercator. Podle této mapy jsou kontinenty zobrazeny nerovnoměrně, oblasti na severu okolo Severní Ameriky a Grónska jsou větší, zatímco Afrika a Jižní Amerika vypadají menší. Afrika je přitom druhý největší kontinent na světě. S Mercatorovým zobrazením stále pracují firmy nebo školy, Google od něj upustil v roce 2018 a místo toho nabízí 3D zobrazení Země. Uživatelé ale stále můžou přepnout na Mercatorovo zobrazení.

Odborníci uvádějí, že role mifepristonu v oblasti potratů a skutečnost, že v některých zemích je přístup k potratům omezen, brání provádění tolik potřebného výzkumu. Informoval o tom web The Guardian.

„Je velmi smutné, že úspěšné uplatnění mifepristonu v jedné oblasti klinické medicíny brání rozsáhlejšímu výzkumu dalších indikací, které by mohly prospět veřejnému zdraví,“ stojí ve společném stanovisku osmi spoluautorů zveřejněném v časopise The Lancet Obstetrics, Gynaecology and Women’s Health.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rakovina prsu nejčastějším nádorovým onemocněním žen ve většině zemí světa. Každoročně na ni zemře přibližně 670 000 žen.

Mifepriston je typ léku známý jako selektivní modulátor progesteronových receptorů. Pokud se prokáže jeho účinnost, mohl by pomoci ženám s vysokým rizikem rakoviny prsu, například těm, které jsou nositelkami genetických variant BRCA1 nebo BRCA2. V současnosti je těmto ženám obvykle nabízena chirurgická léčba, například mastektomie, nebo medikace, kterou autoři studie popisují jako „málo účinnou“.

Odborníci varují, že psychická zátěž spojená s „daní za single život“ může mít dlouhodobé následky. „O emocionálním vyčerpání, které s sebou samota přináší, se málokdy mluví, a krize životních nákladů tyto obavy ještě prohloubila. Příliš dlouhé žití v napětí, konfliktech nebo emocionálním odloučení může narušit sebevědomí, vyvolat úzkost a způsobit, že se lidé cítí beznadějně nebo uvězněni,“ říká psychoterapeutka a rozvodová poradkyně Eve Stanway pro britské The Times.

V jiném průzkumu, který si nechala zpracovat zpravodajská stanice Sky, výzkumníci zjistili, že život single osob může ve Spojeném království vyjít až o 2 533 liber ročně dráž, což je v přepočtu přibližně 72 tisíc korun.

Mladí svobodní lidé mají zároveň výrazně nižší pravděpodobnost, že si vytvoří finanční rezervu. Téměř třetina nezadaných mladých dospělých přiznává, že nemá žádný nouzový fond, zatímco mezi lidmi ve vztahu je to asi 16 %.

„Tyto statistiky jsou šokující. Lidé potenciálně zůstávají v nešťastných vztazích, protože účty jsou příliš vysoké na to, aby je zvládli sami. Je to daň za to, že jste svobodní – a tu dál zvyšují rostoucí životní náklady,“ říká Jim Islam, generální ředitel společnosti OneFamily, která průzkum zadala.

Průzkum provedla společnost Opinium v únoru pro OneFamily mezi 3 000 lidmi ve Velké Británii ve věku 18 až 40 let.

Tento virus u králíků zpravidla nezpůsobuje nic horšího než nápadné bradavičnaté výrůstky, které mohou připomínat rohy. I proto si zvířata na sociálních sítích vysloužili přezdívky jako „Frankensteinovi králíci“, „démoničtí králíci“ nebo „zombie králíci“, jak informuje agentura AP.

Shopeův papilomavirus se mezi králíky šíří zejména v létě prostřednictvím kousnutí od komára nebo blech. Úřady netuší, kolik zvířat je aktuálně nakažených, protože někteří lidé mohou opakovaně hlásit stejné jedince, upozorňuje web The New York Times.

Virus je znám už téměř 100 let a inspiroval starý folklór například legendu o zajdalenovi, v angličtině známém jako „jackalope“ – což je bájný králík s parohy. Tento virus má ale i hlubší vědecký význam. Právě jeho studium přispělo ke klíčovému pochopení vztahu mezi viry a rakovinou. Výzkumy Shopeova viru například pomohly odhalit, že i lidský papilomavirus (HPV) může vyvolat rakovinu děložního čípku, což vedlo k vývoji preventivních vakcín.

Ještě donedávna byly korektory a oční krémy symbolem boje za svěží vzhled. Teď se z kruhů pod očima stává ozdoba. Současnou ikonou stylu je podle webu WWD Wednesday Addams v podání Jenny Ortegy v novém seriálu Tima Burtona. Ortega se s tímto make-upem ukázala i na červeném koberci, ale její inspirace ale sahá dál do minulosti – k Angelině Jolie ve filmu Narušení nebo mladé Natalii Portman v Leonovi. Trend si oblíbily i Lily Rose-Depp, Gabbriette a influencerky Emma Chamberlain nebo Danielle Marcan.

Na TikToku pod hashtagem „tired girl makeup“ existují stovky návodů, z nichž některé mají přes 300 tisíc zhlédnutí. „Kruhy pod očima jsou šik, takže si na nich musíte dát záležet,“ říká influencerka Lara Violetta. Podle make-up artistky Kim Brown jde o „drsnou a cool oslavu autentičnosti.“

Tvůrci looku á la Wednesday sází na minimální množství použitých produktů a přirozený vzhled. Trend je opakem „clean girl“ estetiky – dokonale upravených tváří influencerů. „Tired girl není dívka, co tráví hodiny líčením. Má důležitější věci na práci,“ uvádí pro CNN maskérka Nirvana Jalalvand.

Farmakologická léčba ADHD, například methylfenidátem (v Česku nejčastěji známý jako Ritalin), může podle rozsáhlé studie publikované v British Medical Journal snížit rizika, která život s touto diagnózou obvykle provází. Výzkumníci sledovali téměř 150 tisíc lidí s nově diagnostikovaným ADHD a zjistili, že ti, kteří začali brát léky, měli o 17 % nižší pravděpodobnost prvního projevu sebevražedného chování, o 15 % menší riziko zneužívání návykových látek, o 12 % méně dopravních nehod a o 13 % nižší pravděpodobnost, že spáchají trestný čin.

U lidí s opakovanými problémy byl efekt medikace ještě výraznější – sebevražedné pokusy klesly po zahájení užívání léků o 15 %, zneužívání návykových látek a kriminalita o čtvrtinu a dopravní nehody o 16 %. Podle profesora Samauele Cortese z Univerzity v Southamptonu tak mohou zveřejněné výsledky studie pomoci pacientům lépe se rozhodnout, zda medikaci nasadit.

Snížení impulzivity a lepší soustředění, které medikace navozuje, podle odborníků vysvětlují nižší riziko nehod či násilných střetů. Profesor Stuart Kinner z Curtin University pro server BBC navíc dodává, že neléčené ADHD často vede k sebemedikaci alkoholem nebo drogami a to může zvýšit pravděpodobnost střetu se zákonem.

Studie ale podle webu New Scientist upozorňuje i na úskalí léčby: některé preparáty jsou obtížně dostupné a čekací doby na diagnostiku a jejich následné nasazení mohou být i v řádu let. Přesto výsledky naznačují, že medikace by měla být vnímána nejen jako prostředek ke zvládání základních příznaků, ale i jako prevence závažných důsledků ADHD.

Španělský tým zkoumá fenomén už deset let. Lidé s hudební anhedonií podle jeho zjištění netrpí poruchou sluchu ani celkovou dysfunkcí mozku a na jiná potěšení – třeba na jídlo, sex nebo finanční odměnu – reagují běžným způsobem. Chladnými je nechává pouze hudba. Jak píše web Vice.com, snímkování mozku ukázalo, že u těchto lidí chybí silné nervové propojení mezi sluchovou sítí, která zpracovává zvuk a centrem odměn, které reaguje na příjemné podněty. Výsledek? Ani ten největší hit u nich centra odměny v mozku prostě neprobudí.

Aby mohli výzkumníci lépe rozpoznat, kdo má k hudební anhedonii sklony, vytvořili takzvaný Barcelonský dotazník potěšení z hudby. Ten sleduje emocionální, sociální, fyzické i zvykové aspekty vztahu jednotlivce k hudbě. Lidé s hudební anhedonií v něm obvykle uvádějí, že nemají oblíbené písně, nikdy nezažili mrazení z tónů a necítí potřebu sdílet své hudební statistiky na Spotify – pokud ho vůbec používají.

Podle autorů studie může jít jen o jednu z forem obecnějšího jevu. U jiných lidí může být mozek „přeprogramovaný“ pro změnu tak, že s potěšením nereaguje třeba na jídlo, sociální kontakt nebo i na návykové látky. Roli může hrát genetika, prostředí nebo i drobné neurologické poškození, například úrazem.

Pro ty, které hudba nechává chladnými, má výzkum jednoduchý vzkaz: nejste vadní. Váš mozek je jen jinak zapojený – a potěšení nachází jinde než většina ostatních.