U malých dětí se dá astma zvrátit. Musíme na něj ale přijít včas, říká Kateřina Cajthamlová
„Bronchiální astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází k zúžení cest dýchacích na zánětlivém podkladě. Dobrá zpráva je, že se dá vyléčit,“ popisuje doktorka Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.
„V Evropě se vyskytuje astma zhruba u 5 % lidí a 63 % z toho jsou děti mladší 5 let,“ popisuje známá lékařka. „Faktory vzniku jsou genetické, ale mohou být i vývojové, to znamená, že v určité fázi vývoje se člověk dostane do situace, kdy se mu zúží dýchací cesty vlivem nějakého chronického zánětu. Mohou to být i vlivy zevního prostředí.“
Jak poznáme astma
„U astmatu jde nádech sám, ale na výdech potřebujeme volné dýchací cesty. U astmatu jsou ale zúžené tím, že svaly jsou zvětšené, sliznice je ztluštěná a hlen, který máme v dýchacích cestách je hustší, protože je naplněn řadou bílých krvinek. Při výdechu je pak slyšet jakýsi pískot.“
Podle Kateřiny Cajthamlové vzniká astma na genetickém podkladě a musí tam být nějaký vyvolávací podnět. „Jedná se o situaci, kdy se alergický člověk dostane do styku s pyly nebo alergeny od zvířat. U malých dětí je problém způsobem tím, že anatomicky jsou jejich dýchací cesty užší, takže může snáze docházet k jejich uzávěru. Důležité je ale říct, že u malých dětí je astma reversibilní, tedy se dá zvrátit, ale musíme na něj přijít včas. Je důležité, aby v okolí dítěte nikdo nekouřil a důležitá je i dechová rehabilitace.“
Výjezdy k astmatikům
Podle vedoucí lékařky ZZS Plzeňského kraje Denisy Štruncové nejsou výjezdy k astmatickým záchvatům tak časté. „Je to dané sezónně. Astma jako takové je na podkladě alergií a alergeny jako trávy a pyly bývají aktivní v sezóně,“ popisuje.
Zároveň je podle ní možné, aby si pacient spletl astmatický kašel s příznakem jiné nemoci. „Dušnost nebo pocit dušnosti provází spoustu dalších onemocnění, může to být i angina pectoris, infarkt myoakardu nebo může doprovázet i nejrůznější úzkostné stavy.“
Kdy se mít na pozoru
Podle Kateřiny Cajthamlové je třeba mít se na pozoru, pokud začneme mít ztížené stavy dýchání se sípavým výdechem. „Člověk má plíce v nádechu, roztažený hrudník, lapá po vzduchu a rozkašle se.“
„Příznaky bývají často ranní, ale můžou začít i v druhé polovině noci nebo mohou být při nějaké zátěži – chůzi do kopce nebo když něco zvedáme. Je důležité zajít včas k lékaři, brát léky, protože i vysazení léků může vést k tomu, že se astma projeví. V pylové sezóně bych potom doporučovala zdržovat se tam, kde pyly nejsou.“
První pomoc při astmatu
- Je potřeba zvýšit vydechovací rychlost
- Dáme lokty k hrudníku a snažím se na něj tlačit a vykašlávat, dostat vzduch ven
- Pokud to nejde a stav trvá, raději volat záchranku, než mít potom větší problémy
- V případě zavedené léčby si vzít akutní léky, inhalace nebo inhalační kortikoidy
- V mezidobích zvlhčovat vzduch a dělat dechovou rehabilitaci – zpívat, křičet, volat, smát se
- Sportovat, být často venku a vykašlat se na starosti
Jaké jsou fáze astmatu a co se stane, když astma nebudeme léčit? Lze astma vyléčit? Jak vypadá astma kardiální? Poslechněte si rady a doporučení doktorky Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
