Trh práce žádá technicky vzdělané, studenti ale o řemesla zájem nemají

29. srpen 2013

Střední školy v Královéhradeckém kraji mají pro studenty tři a půl tisíce volných míst. Obecně najdou v kraji větší uplatnění na trhu práce lidé s technickým vzděláním. Přesto chybí ve školách s tímto zaměřením stovky mladých lidí.

„Pro příští rok máme na 570 žáků, takže výsledek náboru do prvních ročníků dopadl v průměru tak jako loni, o něco lépe než předloni,“ říká ředitel Střední průmyslové a odborné školy v Novém Městě nad Metují Jaromír Holeček.

Přesto by škola mohla přijmout ještě zhruba stovku studentů. Některé obory naplňuje jen velmi těžko. „Týká se to zejména oboru truhlář, což je velice atraktivní obor, absolventi z něj mají uplatnění, ale loni jsme ho neotevřeli vůbec, letos tam máme deset dětí,“ popisuje.

Ukázat na příčiny nechuti stát se řemeslníkem je podle Jaromíra Holečka těžké. Některé tu ale jsou.

„Řada základních škol nemá třeba ani dílny, takže děti nepřijdou s technikou do styku. Když my jsme byli mladí, pocházeli jsme zpravidla z vesnic, kde měl táta ponk, kde byla dílna, kde jsme si museli ledasco udělat sami. Všechno jsme dokázali okoukat od rodičů, měli jsme k tomu nějaký vztah, který se dnes v dětech nepěstuje," vysvětluje ředitel.

Na průmyslové škole v Rychnově nad Kněžnou nemají obsazeno zhruba 200 míst. Tam i v Novém Městě nad Metují se snaží oslovovat žáky už 8. tříd a zprostředkovat jim možnost si řemeslo osahat.

„Pracovali v dílnách - mohli se seznámit nejenom s manuální prací, ale tohle je něco trochu jiného, protože se tam dělají třeba zakázky od klientů, takže se propojí s reálným životem. Naši učitelé odborného výcviku se jim věnovali a nějakým způsobem se je snažili motivovat, že i řemeslo má zlaté dno,“ pokračuje ředitelka Dana Havranová.

Pomoct by mohla podle ní také spolupráce s firmami, kdy by se vzdělávání přizpůsobilo jejich požadavkům. „Pokud se podaří sehnat nějaké firmy, které jsou ochotné poskytnout stipendium - to by byla cesta, kdy by naplněnost byla asi mnohem vyšší,“ dodává.

Jaromír Holeček si myslí, že stát technické obory málo propaguje, což se v konečném důsledku prodraží. „Pak stát asi zbytečně vynakládá prostředky několikrát, kdy se děti učí v oborech, které nejsou potřeba na trhu práce, a naopak je potom musí nákladně rekvalifikovat.“

Hledat řešení se snaží například Úřady práce. Ty teď hledají způsob, jak oslovit rodiče, aby se při výběru studia pro své děti poradili s odborníky.

autoři: KS , sib
Spustit audio