Třeboňský kapr: Symbol českých Vánoc k nám připlul z Číny
O výborných chovných vlastnostech sazana věděli i staří Římané. U nás se rybníky začaly zakládat hlavně díky Karlu IV.
Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. U nás je ale nepůvodním druhem. Původní sazan pochází ze střední Asie. Už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně, protože má ideální vlastnosti pro chov.
Že je všežravý, rychle přibývá na váze a dobře snáší transport, si všimli i staří Římané a začali po celé říši budovat rybníky. Ve středověku se pak kapr rozšířil po celé Evropě a původního sazana prakticky vytlačil. Dnes sazan žije jen vzácně ve veletocích východní Evropy.
Poprvé u nás
První zmínky o chovu kapra v českých zemích pocházejí z 11. století. Najdete je v Kosmově kronice. V souvislosti se založením Sázavského kláštera se můžete dočíst o rybníku a slupu k lovu ryb. Klášteru je daroval kníže Břetislav I.
České rybníkářství se začalo rozmáhat už za vlády Jana Lucemburského a hlavně pak v době panování jeho syna Karla IV. Ten šlechtě a městům přímo ukládal zřizovat rybníky. Nejstarší rybníky na Třeboňsku pochází právě z jeho doby. A už tehdy je v nich nejčastěji chovanou rybou kapr obecný.
Kapr z Třeboně je chloubou kuchyně
- Jako obrazová ochranná známka byl třeboňský kapr zaregistrován už v roce 1939
- Od roku 1974 je ochranná známka Třeboňský kapr používána jako české označení původu. Vztahuje se tedy pouze na ryby, které jsou chované ve vymezené oblasti Třeboňské pánve
- Mezinárodně je Třeboňský kapr chráněn od roku 1967 v rámci takzvané Lisabonské dohody
- O 40 let později evropská komise schválila chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr
Zlatá éra rybníkářství
Zlatá éra třeboňského rybníkářství nastává na počátku 16. století, kdy byl na třeboňském panství ve službách Rožmberků Štěpánek Netolický. V Třeboňské pánvi začal systematicky budovat rybniční soustavu a taky Zlatou stoku – umělý 150km kanál pro napájení rybníků vodou z řeky Lužnice. Zavedl řadu inovací i v chovu kaprů.
Netolického štafetu úspěšně přebral regent třeboňského panství, slavný stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Dovedl k dokonalosti velkorysé plány svého předchůdce a přidal k nim řadu dalších. Například stavbu rybníka Rožmberk a umělého kanálu Nová řeka, který ho chrání před přívalovými vodami.
Jak pokračovalo české rybníkářství s Josefem Šustou, ředitelem třeboňského panství? Jaké druhy ryb můžeme nalézt v třeboňském revíru? Proč se právě kapr u nás stal tradičním štědrovečerním pokrmem a kolik kostí má?
Související
-
Dějiny kuchyně: Prvorepublikový poslanecký gábl?
Třeboňský kapr v rosolu s majonézou nebo Burianova bomba. Nahlédněte do meziválečného VIP menu z jedinečné sbírky Romana Vaňka.
-
326. schůzka: Jakub Krčín z Jelčan, člověk nerudný a mračný, jen na rybníky laskav byl
Toho roku také přidáno jest mu od Pána Boha umění, kteréž v tomto světě poslední není.
-
368. schůzka: Třeboňský zlatý věk posledního pána z Růže
Prodejem řady panství, a zejména krumlovského, se někdejší rožmberská država zmenšila na třetinu a počtem osedlých takřka na čtvrtinu svého původního rozsahu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
