Technolog Oldřich Pojezný pracoval v Chiraně čtyřicet let. Byl i při výrobě nitroděložního tělíska

Vedl kovárnu, protože většina nástrojů byla kovových, jak říká: „Od samého počátku jsem pracoval jako technolog, který se zabýval železem, nejen železem, byly to i různé speciální materiály jako nerezy a podobně. Vyráběli jsme skalpely, svorky, zubní kleště, zubní vrtáčky. Dost se tam tenkrát dělala osteosyntéza, to znamená věci na spojování kostí, hřeby, které se zatínaly do pažních a stehenních kostí.“ Z horké výroby, kdy se železo zahrálo na teplotu přes tisíc stupňů, se později přešlo na výrobu studenou. „Na tu dobu to byl velký pokrok, když k nám jezdily delegace z východního bloku, tak se nestačily divit, jak vyrábíme pinzety a další věci za studena,“ vzpomíná dále.

svorka na aneurisma|foto:Dáša Kubíková,Český rozhlas

Když má jmenovat část své práce, která mu nejvíce utkvěla v paměti a nejvíce jej bavila, vítězí neurochirurgie: „To byla výroba velice zajímavá. Patřily tam věci, které se používaly na nástroje na trepanaci lebky, na otvírání lebeční kosti, to znamená fréza, pilka a další. Také nás vzali na operační sál, abychom viděli, jak jsou naše nástroje používané v praxi, ale to museli nějak zajistit, abychom se jim tam neskáceli,“ směje se Oldřich Pojezný.

Ty svoje věci jsem musel shánět

Několik drobných výrobků má schovaných na památku, i když mu někdy dalo práci je sehnat. Neměl je, nechávat si každý výrobek na památku ho nenapadlo, až mu některé sehnal kamarád. Při prohlížení drobounkých předmětů se i lépe vzpomíná: „Takhle malá je svorka na aneurisma, to jsou dvě ramínka a když to zmáčknu, tak se otevřou, tak to zaškrtí tu výduť. V tom je ještě pružina, která to otvírá. A všechny ty tři různé profily musely být všechny z jednoho složení, z jedné tavby, protože kdyby to bylo rozdílné chemicky, tak tam vznikne článek,“ vypráví Oldřich Pojezný.

A elektricky vodivý materiál v mozku být nemůže – i na takové věci musí myslet technolog při výrobě nástrojů, které zachraňují životy.

Dobrá A Neškodná Antikoncepce? Nitroděložní tělísko DANA

V polovině sedmdesátých let přešla Chirana na výrobu některých věcí z plastu – například tehdy u nás široce používaného nitroděložního tělíska Dana. K materiálu se později přidávala i měď, která napomáhala zabránění těhotenství, jak vysvětluje pan Oldřich: „To tělísko bylo v místech, kde by mělo dojít k oplodnění a jeho přítomnost společně s přítomností mědi měla tomu oplodnění zabránit. Hodně to pomohlo v tehdejších dobách všem těm interrupčním komisím a vůbec rodinným problémům, protože tady u toho tělíska byla úspěšnost asi 96 procent.“

Tělísko Dana pomohlo mnoha manželstvím s nechtěným otěhotněním. Za všechny aspoň jeden příklad. „Obrátil se na mě jeden kamarád a napsal mi strastiplný dopis, jakou má doma hroznou atmosféru nejistoty každý měsíc. Tělísko se vyrábělo ve čtyřech velikostech, tak jsme zjistili správnou velikost a já jsem mu to tělísko samozřejmě zajistil. On mi pak nesmírně děkoval a byl velice rád, že jsem mu pomohl ve svízelné rodinné situaci,“ usmívá se Oldřich Pojezný.