Snaha vidět jinak: Státní cenu za literaturu a překladové dílo získal básník a esejista Miloslav Topinka i překladatelka Alena Morávková

24. říjen 2021

Za svou poezii a esejistické dílo obdržel Státní cenu za literaturu básník, editor, překladatel i autor knížek pro děti Miloslav Topinka. Spolu s ním se při předávání cen Ministerstva kultury dostalo uznání i překladatelce Aleně Morávkové, jíž byla udělena Státní cena za celoživotní překladatelské dílo.

Devětsil a existenciální gesto

Cena se uděluje od roku 1995 v návaznosti na tradici první republiky. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury a význačného literárního překladu z cizího jazyka do češtiny, nebo dosavadní literární a překladatelské tvorby. Udílí se na návrh poroty jmenované ministrem kultury.

Čtěte také

V letošním roce se navíc ceremoniál nesl v duchu zásadního výročí české kultury dvacátého století, kterým je uplynulé století a jeden rok od založení uskupení Devětsil, které samo sebe charakterizovalo jako Svaz moderní kultury.

Sto let uměleckého společenství mělo být oslaveno už vloni, ale vzhledem k protiepidemickým opatřením se připomenulo až s ročním zpožděním. A je příhodné, že cena po čtyřech letech putovala opět k básníkovi a zároveň k autorovi, který ve své esejistické tvorbě myslí o slovech a ve slovech coby existenciálním gestu.

Prosvítání v trhlinách

Miloslav Topinka se narodil v roce 1945 v Novém Etynku a vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako psycholog se roku 1968 zúčastnil studentské expedice Lambaréné, se kterou projel čtrnáct zemí Afriky. V letech 1968–1969 by redaktorem Sešitů pro literaturu a diskuzi.

Čtěte také

Knižně debutoval básnickou sbírkou Utopír (1969). Rok nato vydal sbírku Krysí hnízdo (1970), jejíž náklad byl zničen (reedice 1991). Za svou třetí sbírku Trhlina (2002) získal Cenu Jaroslava Seiferta (2003). Všechny tři jmenované sbírky vyšly spolu s dalšími texty v souboru Probouzení (2015).

Své eseje a články o literatuře soustředil Topinka do souboru Hadí kámen (2008), za který obdržel Cenu F. X. Šaldy. Jako interpret, editor a překladatel se věnuje především francouzské poezii; vydal například monografii o Jeanu Arthuru Rimbaudovi Vedle mne jste všichni jenom básníci (1995) nebo uspořádal antologii skupiny Vysoká hra (1993).

Galerie ruské literatury

Za své celoživotní překladatelské dílo, v němž se mimo jiné soustavně věnovala tvorbě Michaila Bulgakova, získala Státní cenu také překladatelka, redaktorka, literární a divadelní historička i kritička a vysokoškolská pedagožka Alena Morávková.

Čtěte také

Vystudovala ruštinu, ukrajinštinu, francouzštinu a teatrologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako redaktorka pracovala v Dilii a v Ústavu jazyků a literatury Československé akademie věd. Překládá hlavně z ruštiny a ukrajinštiny, přičemž se zaměřuje na dramatickou tvorbu, klasickou i moderní ruskou prózu a teatrologickou literaturu.

Je podepsána pod zhruba stovkou knižních překladů a mezi „její“ autory patří kromě Bulgakova třeba i Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Vladimir Karlovič Kantor, Ivan Sergejevič Turgeněv, Alexej Fjodorovič Losev, Valerij Brjusov, Nikolaj Vasiljevič Gogol a další.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.