Škola hrou v 21. století? Roboti ve výuce informatiky

Karolina Majerová a Michaela Veselovská, učitelky z Univerzity Komenského v Bratislavě ovládají pomocí jednoduché aplikace na tabletu pohyb chytré kuličky. To samé zvládne při hodinách informatiky i malý školák.

 „Je to taková kulička, se kterou se dají dělat různé závody. Dá se to ovládat přes aplikaci, umíme tomu naprogramovat různé události při nějakém střetu, vyhýbání se překážkám…“ upřesnila Karolína Majerová. Na jejích hodinách umí děti roztancovat třeba i chytrou panenku nebo naprogramovat speciální autíčka.

Takové hodiny informatiky děti baví a zároveň se na nich dost naučí. Na Slovensku se ale školí i učitelé informatiky. Navštěvují speciální semináře, kde se učí pracovat s robotickými stavebnicemi.

 „Oni když projdou těmi našimi aktivitami, že poznají ten způsob zkoumání, tak potom vedou své žáky k tomu, aby dokázali dané stavebnice roboty zkoumat a učit se s jejich pomocí a vytvářet robotické modely. Pomáhá to motivaci žáků, aby se nebáli informatiky a nebáli se programování,“ dodala Michaela Veselovská.

Malé roboty ze stavebnice Phiro využívají k výuce také na Univerzitě Mateje Bela v Banské Bystrici. Mladší žáci je tam učí třeba chodit, ti starší už je umí programovat na mnohem složitější úlohy.

Podle účastníka liberecké konference Didinfo Jiřího Vaníčka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jsme u nás za Slovenskem ve výuce informatiky deset let pozadu.

„Hlavní rozdíl my vidíme v tom, že při jejich přístupu se ten člověk samotný více rozvíjí. U nás se učíme, jak používat věci, které si ten člověk koupí. U nich je to, jak já můžu být tvůrcem, což samozřejmě je pro to dítě daleko výhodnější pro pozdější uplatnění se na trhu práce,“ vysvětlil Vaníček. Podle něj by mělo být v českých školních osnovách více hodin informatiky a budoucí čeští učitelé by měli mít víc předmětů na využívání robotů ve výuce.