Rostislav a Zinajda. Osudová láska zakladatele ilegálního časopisu Český kurýr
Rostislav a Zinajda Korčákovi a jejich silný příběh. Zinajda posílala z koncentračního tábora v Terezíně postavy z chlebového těsta, které se dochovaly dodnes. Rostislav v koncentračním táboře oslepl. V dokumentu můžete slyšet pravnuka Romana Loučku, který vzpomínky na oba statečné příbuzné zachoval v rozsáhlé kronice. Poslouchejte do pondělí 22. února 2021.
Muž a žena, které spojila nejenom láska, ale také, zejména v čase smrtelného ohrožení naší země, odvaha. A také pocit odpovědnosti. Odpovědnosti za své stejně ohrožené bližní. Proto se pustili do souboje a mnohem silnějším nepřítelem.
Ilegální časopis Český kurýr
Rostislav Korčák stál spolu s Miroslavem Satranem u založení ilegálního časopisu Český kurýr. Jednalo se o periodikum vydávané za protektorátu.
I když věděli, že je s velkou pravděpodobností čeká smrt. Byli ale už takoví a nemohli jednat jinak. Stejně jako nemohli jinak jednat – v letech 1939 až 1945 – statisíce dalších našich mužů a žen. Lidí, jejichž jména dnes většinou už ani neznáme.
Související
-
Radši si vzala jed, než aby zradila lidi zapojené do Anthropoidu: Osudové ženy: Marie Moravcová
Dobrovolná sestra Červeného kříže. Před Mnichovem pomáhala lidem „bez domova“ a po Mnichovu se hned zapojila do odboje. Ubytovala Gabčíka s Kubišem.
-
Převaděčku nechali porodit doma. A pak ji poslali do Ravensbrücku. Osudové ženy: Marie Pětrošová
V Beskydech převáděla přes hranice vojáky, kteří chtěli bojovat proti nacistům. Po pár měsících ji ale zatkli. Byla těhotná. Své dítě měla u sebe jen deset dní.
-
Popravili ji v Mauthausenu, zatímco se diváci bavili jejím filmem. Osudové ženy: Anna Letenská
Herečku nacisti popravili v koncentračním táboře, když jí bylo 38 let. Jen proto, že byl manžel Vladislav Čaloun součástí odboje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.