Prošívané bundy se nosily v gulagu. Proto byly v naší rodině tabu, vzpomíná Halina Pawlowská
„Zprávy sleduji průběžně, ale občas už nemůžu dál. Dívám se třeba tři minuty a pak to přepnu,“ přiznává Halina Pawlowská. Dění na Ukrajině se jí úzce dotýká kvůli rodinným kořenům. V Blízkých setkáních prozradila, že pomáhá tlumočit uprchlíkům. Odpověděla i na otázky, zda se byla někdy podívat na Sibiři, jak si vybírá téma pro Omeletky nebo jestli má někde napsané své veršované rady.
Host: spisovatelka Halina Pawlowská. Moderuje Adéla Gondíková
„Projev Putina jsem nedokázala poslouchat v kuse déle než 15 vteřin. Nakonec jsem si ho po kouskách poslechla celý. I zprávy si dávkuji, ale hned po probuzení koukám na mobil, co se děje,“ popisuje Halina Pawlowská.
„Já jsem do roku 1990 žila dva životy. Jeden doma a druhý veřejný. Vůbec se to nepotkávalo. Mého otce zajímala jen svoboda Ukrajiny, a proto i moje výchova tomu byla podřízená. Tatínek na mě mluvil odmalička ukrajinsky,“ vypráví.
Otec měl uměleckou přezdívku Čmelák
„Rodina mého tatínka pocházela z Podkarpatské Rusi,“ připomíná spisovatelka a publicistka. „Můj tatínek Vasil Kločurak byl ukrajinský básník. I jeho starší bratr se jmenoval Vasil.“
„Ptala jsem se na to ukrajinského popa a on mi vysvětloval, že to nějak souvisí se dnem narození, a jmenuje se proto po svém patronovi. Můj otec měl uměleckou přezdívku Čmelák. Strýc byl v gulagu, proto se v naší rodině nenosily prošívané bundy. Já si ji koupila ve čtrnácti a můj strýc mi ji rozstříhal.“
Napsat knihu v ukrajinštině bych si netroufla
Kniha Haliny Pawlowské Díky za každé nové ráno vyšla i v ukrajinštině. „Ano, překládala ji manželka ukrajinského velvyslance Olga Perebyjnisová. Studovala bohemistiku a umí dobře česky. Přečetla si knížku, moc se jí líbila a požádala mě, aby to mohla přeložit. Každý jazyk se vyvíjí a já bych si na překlad už netroufla,“ uzavírá v Blízkých setkáních scenáristka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
