Probudit v sobě hlad po životě. Hrdinou Vojkůvkovy prózy je poněkud netradiční bezdomovec

Přebal knihy Potřeba hladu Roman Vojkůvka|foto:Nakladatelství Paper Jam

Jméno Romana Vojkůvky až donedávna znali především tuzemští fanoušci hororu, a to jak toho literárního, tak i filmového. Právě ve znamení dotyčného žánru natočil několik krátkometrážních snímků i dva celovečerní filmy a vydal sbírku povídek s názvem Řezničina. Je ovšem také autorem existenciálně laděné novely Chránit pevnost, k níž připojil pět povídek na téma každodenního boje o přežití, nebo oceňovaného scénáře k filmu Jana Prušinovského Chyby, za který byl v loňském roce nominován na Českého lva i Cenu české filmové kritiky.

Nechtěl být nasycen, toužil po hladu, protože ten mu dával pocit, že život má smysl.
Claudio Berkoff z knihy Roman Vojkůvka: Potřeba hladu

Protagonistou stopadesátistránkové novely je čtyřicátník Marek, který se jednoho dne rozhodl opustit dosavadní život – svou o deset let mladší přítelkyni, nezáživné zaměstnání i pronajatý byt. Nestane se však z něho klasický bezdomovec, ale spíše samotářský tulák, zakládající si na své volnosti a svobodě. Přespává sice v opuštěné tovární hale, sbírá měď, hliník či vratné lahve a neštítí se ani jídla z popelnice, ale zároveň se vyhýbá alkoholu i drogám a příčí se mu žebrat nebo dokonce krást. Rychle přitom zjistí, že svět je pořád stejný jako ve svých prvopočátcích. Lovec a kořist, dravec a oběť. Drsný život na ulici jej tak brzy zocelí na těle i na duchu a vybaví zkušenostmi potřebnými k přežití mimo civilizaci.

Čtěte také

Vracelo se mi to jako střep, který jsem potřeboval vyrvat, říká Jan Prušinovský o tématu filmu Chyby

Do ní se ovšem jednou za měsíc vrací, jako nějaký dávný lovec, který si odskočil z divočiny doplnit zásoby. Markův speciální den, zaměřený na ukojení základních lidských potřeb – počínaje jídlem a sexem konče –, se vyznačuje pevným harmonogramem, který mu propůjčuje rysy určitého osobního rituálu. Což odpovídá důležitosti, jakou mu sám hrdina přikládá – je totiž přesvědčen, že bez něj by mohl časem zešílet. Marek samozřejmě během své cesty z mainstreamové společnosti naráží na řadu překážek i četná pokušení. To největší představuje bezesporu Magda, pětatřicetiletá kuchařka, do které se už jako bezdomovec zamiluje, ovšem celou pravdu o sobě jí dlouho zamlčuje. Hrdinův bytostný odpor k takzvaně normálnímu životu však nezlomí ani láska. 

Próza jdoucí přímo k věci

V úsečných větách a nepříliš košatých souvětích bohužel o to více vynikne množství chyb v interpunkci, které nedělají dobrou reklamu dvojici redaktorů-literátů podepsané pod touto knihou, a sice Patriku Linhartovi a Bohuslavu Vaňkovi-Úvalskému. To je však jen drobná vada na kráse jinak poměrně čtivé a zajímavé prózy Potřeba hladu, která se stává připomínkou toho, že za skutečnou svobodu se platí nemalá cena.