Přímá volba starostů nemá v kraji podporu

Ministerstvo vnitra tvrdí, že má v regionu podporu třetiny obcí. Přesto z nich zaznívá kritika, a to hlavně kvůli omezení přímé demokracie pouze na malá sídla. Pochybnosti budí i špatné zkušenosti ze zahraničí.

Starosta bude mít silnější mandát, větší autoritu i zodpovědnost. Voliči budou méně často propadat deziluzi, domnívají se zastánci přímé volby v obcích.

"Víme ze zkušenosti, že kandidáti dostanou různé počty, a nakonec v čele obce stojí člověk, který se tam dostal díky tomu, že většina kandidátů abdikovala," vysvětluje starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková.

Na výběr z konkrétních osobností ale mohou zapomenout lidé ve větších městech. Týkal by se pouze malých obcí, které nemají městskou radu. To se ale starostům nelíbí.

"V žádné zemi to tak není, že by některé obce měly přímou volbu a jiné nepřímou. Buď všechno přímá, nebo všechno nepřímá," má jasno Robert Borski z Hrádku Třinecku.

Jeho kolegyně z Vyšních Lhot Dana Vlčková považuje návrh zákona za paskvil. "Tak se nám podaří pouze rozdělit obce. Jeden občan bude s druhým diskutovat, proč volí přímo. Je to naprosto zbytečné."

Nejvíce pochybností vzbuzují zkušenosti z jiných zemí "Konkrétně je to spolupráce mezi přímo voleným starostou a zastupitelstvem obce, kdy komunikace nemusí fungovat a může to i paralyzovat rozvoj obce," upozorňuje Ludmila Němcová ze Svazu měst a obcí.

To potvrzuje i primátor slovenského města Krásno nad Kysucou Jozef Gapa. "Natahuje se schválení rozpočtu. Když není většina, tak potom ty peníze chybí při schvalování například evropských fondů, kdy je nutné schválit i pětiprocentní účast."

Poprvé bychom mohli volit své zástupce už v roce 2014. Rozpracovaný zákon ministerstva vnitra projedná vláda České republiky ve středu.