Příběh rodiny architekta Welse ukrývala desítky let krabice ve skříni

Rodinné fotografie a další písemnosti nechávají nahlédnout do osudu úspěšného meziválečného architekta Rudolfa Welse a jeho rodiny. Welsovi byli spojeni i s Karlovarským krajem, Rudolf Wels například navrhoval několik budov v Sokolově, včetně Hornického domu a školy na Šenvertu a v Komenského ulici. Kvůli svému židovskému původu byla většina členů rodiny zavražděna v plynové komoře Osvětimi. 

„Když Rudolf, jeho manželka Ida a Martin Welsovi museli do Terezína, nechali nejdůležitější věci z pozůstalosti u přátel v Praze,“ připomněl autor výstavy, publicista David Vaughan, který žije přes 30 let v Česku.

O osudy rodiny Welsových se začal zajímat díky příteli, který ho seznámil s Collinem Welsem

Collin Wels je vnukem Rudolfa Welse. Jeho otec Tomáš a zároveň Rudolfův syn, byl jediný z rodiny, kdo přežil druhou světovou válku. Během ní sloužil u britského královského letectva. Tomáš vzal krabici s pozůstalostí do Anglie, kam se po válce vrátil.

Architekt Rudolf Wels na fotografii cca z roku 1934|foto:Archiv Michaela Runda

„Válečné trauma bylo ale tak velké, že krabici uložil do skříně. Až o 40 let později, když Tomáš umíral, jeho syn Collin krabici otevřel a začal se o minulost rodiny aktivně zajímat,“ popsal David Vaughan začátek cesty, která později vedla ke vzniku výstavy Není noci tak tmavé.

Na ní nemohou chybět ani snímky Welsových staveb, třeba nynější polikliniky v Karlových Varech, nebo studie broušených váz z kolekce, které pro Moser navrhoval Wels. Ten je také například autorem karlovarského hotelu Bellevue nebo Lázní VI. „Výstava není jen o Rudolfovi, ale jeho celé rodině. Výjimečná byla například i jeho manželka Ida. Chtěl bych, abychom si mohli představit, jak žili, a o co jsme přišli, že byli zavražděni,“ uvedl Vaughan.

Proč se jmenuje výstava Není noci tak tmavé?

Jak vysvětluje autor výstavy David Vaughan, jde o citát z knihy pamětí Rudolfova otce Šimona, kterou napsal po konci první světové války. Citát zní: Není noci tak tmavé, aby nepřišly po ní červánky ranní a nový den.

„Chtěl jsem zdůraznit prvek naděje. Pro rodinu Welsových nový den nepřišel, byli zavražděni, ale jejich příběh žije. Můžeme ho vidět tady na výstavě,“ uzavřel autor výstavy, kterou pořádá krajská pobočka Paměti národa pro Karlovarský kraj spolu s Muzeem Sokolov a zájemci ji mohou vidět do 24. září. Pak se přemístí do krajské knihovny v Karlových Varech.

Spojitost Sokolova s Welsovými dokládá také už druhé, doplněné vydání knihy Po stopách Rudolfa Welse. Napsal ji ředitel sokolovského muzea Michael Rund. A po stopách Rudolfa Welse se kromě návštěvníků výstavy vydá i jeho vnuk Collin, který si přijede expozici prohlédnout do Sokolova 16. a 17. září.