Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 25. května 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný den přeje Zita Senková. Pozvání přijala politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková. Já Vás vítám, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu, priority slovenského kabinetu i souboj o lídra opozičního Smeru-SD či odložené polské prezidentské volby. Přeji vám nerušený poslech. Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedou Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho. Dosavadního šéfa Senátu trestního kolegia soudu. Jak se Vám, paní profesorko Dvořáková, jeví tento výběr? Připomenu, že pan Angyalossy post obsadil tři měsíce poté, co ho kvůli jmenování ústavním soudcem opustil Pavel Šámal.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Je velice těžké vždycky hodnotit někoho v momentě, kdy nastupuje do funkce a automaticky říkat, že tam bude nějaký problém nebo nebude nějaký problém. Pan Angyalossy nebyl spjat s žádným skandálem, který by mohl upozorňovat na problematičnost té osoby, na druhou stranu, Nejvyšší soud má, samozřejmě, významné postavení v našem systému soudnictví, a bylo dost překvapivé, že vlastně osoba, kterou si pan prezident vybral, nebyla výrazněji známá mezi soudci nebo veřejnosti, z hlediska nějakých jeho vlastních postojů nebo věcí, které viděl, takže já bych to nechala spíše na čas, uvidíme, jakým způsobem se pan Angyalossy uvede, a jakým způsobem bude pracovat. Popravdě řečeno, byl jmenován naprosto ústavní cestou, tam nedošlo k žádnému porušení ústavy, takže je to naprosto legitimní jmenování, na druhou stranu, trochu mě mrzelo, že pan prezident neřekl veřejnosti své důvody, on je říkat nemusí, samozřejmě, ale je to taková, řekněme úcta k té veřejnosti, že kdyby řekl ano, vybírám tohoto soudce, protože si ho vážím, nebo protože si myslím, že je v tomhle tom směru velmi schopný, tak si myslím, že by to bylo skoro na místě u takového jmenování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:  
Mluvčí hlavy státu ten zvolený postup odůvodňuje snahou zabránit veřejné dehonestaci kandidátů. Co říkáte tomuto argumentu? Faktem je, že některým opozičním politikům to vadí, že to jméno neznali, výhrady formulovala také prezidentka sdružení, Daniela Zemanová.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Předsedkyně Soudcovské unie. Ona také nezpochybňovala tohle jmenování, ale upozorňovala na to, že vlastně není znám a nepředstavuje nějakou výraznější autoritu v rámci Soudcovské unie. Otázka zabránění dehonestace je hodně problematická. Ono, na jednu stranu, prostě je dobré, aby veřejnost, v momentě, kdy někdo nastupuje do takto významné funkce, aby veřejnost o tom člověku již něco předem věděla, samozřejmě se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Máte, promiňte, na mysli odbornou veřejnost?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Odborná veřejnost, ale i veřejnost jako taková. A já si myslím, že u odborné veřejnosti, tam zazněly spíš námitky, že si myslí, že by tam byli lidé s větší autoritou, s většími zkušenostmi nebo zaměřením, ale jde i pro veřejnost, protože soudy jsou nesmírně důležité, jsou důležité i z hlediska vlastně udržení nezávislosti soudnictví, v tomto okamžiku bývá zvykem, že když někdo jde do určité funkce, tak prostě projde jakýmsi grilováním, které nemusí být vždycky příjemné, a může někdy vést i k té dehonestaci, ale zase je to něco, co tu veřejnost vlastně seznamuje více s tím člověkem, takže je to vždycky otázka, do jaké míry utajovat jméno, protože pak to zase vyvolává jiné otazníky. Osobně si myslím, že to mohlo zaznít dříve a nebo mohlo aspoň při tom jmenování dojít k tomu, že by se řeklo, jaké byly ty hlavní důvody, proč si pan prezident tohoto kandidáta, vybral vlastně tohoto soudce Nejvyššího soudu. Ono totiž jde také o jinou věc, Nejvyšší soud měl v čele řadu velmi významných osobností, ale také mnohdy vystupoval dosti kontroverzně, bylo to zejména v době, kdy místopředsedou byl Pavel Kučera, kdy se týkalo to tehdy kauzy vyšetřování vicepremiéra Čunka, kde se objevily tedy spekulace o tom, že zazněly takové na soudce poměrně nezvyklé názory, že nezávislost soudnictví musí jít prostě stranou v momentě, kdy jde o udržení vlády, takže myslím si, že Nejvyšší soud byl vždycky pod větším hledáčkem veřejnosti, přestože říkám, byla v čele toho Nejvyššího soudu byla celá řada velmi významných a kvalitních osobností, tam byl Liška, Vágner, Brožová a tak dále, na rozdíl třeba od Nejvyššího správního soudu, který vždycky měl takovou jako poměrně dobrou pověst, tehdy vlastně od roku 2003, kdy ten soud vznikl, tak dlouhou dobu ho vedl pan Baxa, a až v momentě, kdy vlastně odcházel, tak se tam objevily otazníky také nad novým jmenováním předsedy Nejvyššího správního soudu, jmenováním pana Mazance, ale ty otazníky tenkrát byly především z důvodu věkového, že se vědělo, že vlastně, protože věkový limit je 70 let, že bude jmenován jenom na tři roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, pan Angyalossy, po svém jmenování mimo jiné řekl, že by zásahy do politiky, do spravedlnosti, nikdy nepřipustil, vyloučil, že by se vlastně při schůzkách, před jmenováním s panem prezidentem, hovořili o konkrétních kauzách, a co se týče svých priorit, tak řekl, že nechystá reorganizaci soudu, a na svého předchůdce chce navázat. Za jednu ze svých priorit označil dokončení práce na etickém kodexu, který by akceptovali všichni soudci, nikoli pouze Soudcovská unie a její členové. V čem je tedy, paní profesorko Dvořáková, ta největší role, největší význam Nejvyššího soudu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Tak Nejvyšší soud, zejména jeho judikáty, jsou velmi závazné. A já bych se vrátila k tomu etickému kodexu, já osobně etický kodex považuji za velmi důležitou věc, pokud je dobře napsaný, a pokud skutečně reflektuje ta určitá úskalí. Etický kodex v zásadě není něco, co nahrazuje právo nebo eliminuje kárné senáty, který dává takové ty limity, že toto už se nedělalo. Na všechno nelze dát paragrafy, ale v momentě, kdy jsou vytvořeny určité principy, že takové chování je nepřijatelné, tak si myslím, že to pomáhá vlastně tomu stavu, tomu řekněme soudcovskému stavu v tomto případě, a umožňuje to vlastně i lepší orientaci občanů, co je vlastně přijatelné a co není přijatelné v nějakém chování. Takže já bych byla velmi ráda, pokud by ten etický kodex, a pokud by byl velmi dobře připraven, pokud by vznikl, protože do této chvíle ho má pouze Soudcovská unie a ne všichni, členství v unii není povinné, a myslím, že je tam asi jedna třetina soudců, takže si myslím, že by to bylo dobré. Jedna věc, která zazněla, byla trošku problematická, ale zase, nemůžu přesně teď říci, jak dalece by byla problematická, protože se pan předseda Angyalossy zmínil, že by připravil jakýsi manuál pro to, jak rozhodovat v případech těch žalob podnikatelů na stát, podnikatelé, kteří vlastně utrpěli škodu, tam si myslím, že manuál asi není přesně to, co by měl Nejvyšší soud dělat, ten Nejvyšší soud je podstatný právě tím, že svými rozhodnutími dává určité judikáty, a byl trochu pocit, že možná tento manuál měl zabránit většímu množství žalob nebo varovat před tím větším množstvím žalob, což samozřejmě je do značné míry pochopitelné, ale na druhou stranu si myslím, že manuál není úplně šťastný nápad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To si myslí politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková. Očista justice či boj proti korupci. To jsou jedny z hlavních témat nové slovenské vlády premiéra Igora Matoviče, která vzešla z únorových parlamentních voleb. Koalice složená z Matovičova protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti OĽaNO, hnutí Sme rodina, liberální strany Svoboda a Solidarita a strany Za lidí, exprezidenta Andreje Kisky. Koalice, nebo čtyřkoalice, prožívá opravdu křest ohněm, do úřadu nastoupila 21. března, tedy již v době pandemie nemoci covid-19. Jak si vede kabinet?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Tak samozřejmě, je to velmi krátká doba. Kabinetu se podařila ta jedna věc, že získal důvěru parlamentu, to je vždycky velice důležité, protože to dává značnou míru legitimity pro vládu a její rozhodování. Z hlediska, když to vezmeme tedy pandemie, i když už se mi nechce moc vracet k těmto tématům, ale vždycky to hraje velkou roli, tak z hlediska zabránit šíření pandemie, aby nebylo Slovensko výrazněji postiženo, tak si myslím, že ty základní kroky, které byly učiněny, byly v pořádku, v tom smyslu, že Slovensko je na tom poměrně dobře, s malým počtem, relativně malým počtem nakažených, i relativně malým počtem lidí, kteří zemřeli, nebo dostávali se do vážného stavu. Funguje ten zdravotnický systém jako takový. To je asi v době takovéto krize vždycky to naprosto klíčové. Jiná věc je, samozřejmě, přemýšlet nyní o tom, jakým způsobem pomoci, jakým způsobem znovu nastartovat ekonomiku, tam si myslím, že se hodně to podobá tomu, co se vlastně děje i v České republice. No a otázka je, jakým způsobem se podaří tedy nastavit tu protikorupční agendu, a jakým způsobem se podaří udělat tu reformu justice. Ono je to, podobně jako u nás, v momentě, kdy se hovoří třeba o reformě státního zastupitelství a lidé, řada politiků a řada veřejnosti, či organizací protikorupční, mají obavy, aby ta reforma sebou nepřinesla to, že se vlastně tam dosadí lidé, noví lidé, kteří nebudou příliš fungovat jako proti korupci. Tady je potřeba vždycky zajít, a skutečně přemýšlet i systémově, přeci jenom ta čtyřkoalice je hodně, řekněme různorodá, protože jsou tam populistické skupiny, liberální skupiny, tak bude otázka, jak se postaví k tomu garantovat nezávislost justice, jestli budou dostatečně transparentní, vlastně ty procesy té reformy justice, že to nebude jenom tak, že jenom jedna skupina si vymění a dostane pod tlak jiné soudce. Ono vždycky v momentě, kdy ty soudce odvoláváte, tak to může vyvolávat napětí, protože to může být čistě účelové. Zároveň ale víme, že teda příliš velká důvěra k soudům na Slovensku nebyla, i když asi v této chvíli, když se řeší případ Kuciaka, tak myslím, že ta určitá důvěra v soudy se obnovila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co je, nebo má být tím hlavní pilířem reformy justice? A v jakém stavu ostatně je nebo ta nová vláda Igora Matoviče zdědila stav justice na Slovensku?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Já vím, ono je to víceméně nejenom vždycky otázka justice, ale je to otázka i státních zástupců, je to otázka i policie a schopnosti vyšetřovat to, jde o to, že ten systém, pokud je výraznější korupce, a je výraznějším problémem, tak je tendence vytvářet takovou imunizaci těch lidí, kteří jsou v korupci na ni nějak napojeni, to znamená sahající vlivy přímo i na tu policii, ovlivňování vyšetřování, blokace třeba ze strany státních zástupců, aby některé věci se dořešily, a potom poslední ta podstatná věc, je potom to rozhodování soudu, a k těm soudům se to musí potom nakonec ještě nějakým způsobem dostat, protože pokud se to tam nedostane, tak prostě to nemůže přispět. Takže je tam vždycky nutné odblokovat možnost politických tlaků. Ono je to podobné jako vidíme i do značné míry u nás, jak se dlouhodobě řešily ty otázky, kdo bude policejní prezident. My jsme měli dokonce dva jednu dobu. Jak se řešilo, kdo bude představitel generální inspekce policejních sborů nebo tohoto vlastně původně orgánu ministra, takže to je totéž vlastně, i na tom Slovensku jde o to maximalizovat možnost nezávislého jednání, jde o fungování kárných senátů, jde o kontrolu veřejnosti, ve vztahu k těmto soudním rozhodnutím, a propojit to, není prostě mít možné jenom nezávislé soudy, a naopak, závislou policii. Víme, že bylo mnoho otázek kolem ministerstva vnitra, vlastně ta vražda pana Kuciaka a jeho snoubenky, do značné míry ukázala, otevřela mnoho prostoru a mnoho otázek, kdy se ukazovalo napojení těch lidí, napojení na korupci, ale napojení na politiky, politické garnitury. Ono také tam ještě hrálo roli, že ta známá kauza Gorila vlastně nikdy nebyla svým způsobem došetřena, i když jednu dobu velmi rezonovala v prostředí slovenské veřejnosti, vyvolávala i protesty, ale nakonec vlastně nebyla nějakým způsobem dořešena, vyřešena, zcela objasněna, a znova se otevírá vlastně, i v souvislosti s touto kauzou vyšetřování pana Kuciaka. Je to nesmírně důležité, ale opět, je nutné sledovat, aby ta protikorupční opatření, která se dávají, a která může veřejnost přijímat, tak aby nesklouzla v tom, že jenom se prostě nastaví ten systém trochu jinak. A populistický styl, který je tam, vládní koalice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
U koho to vidíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Můžeme přemýšlet, tak jako ta Sme rodina je vnímána tímto způsobem, ale i ti Obyčejní lidé jsou vnímáni poměrně silně jako populismus, je tam vidět, na celé slovenské politické scéně je vidět, že mnozí politici vidí ten potenciál v Kotlebových voličích, a chtějí ho vlastně přebrat, a v tomto směru pak mohou být jenom takové ty, pro lidi zajímavá opatření, ale nikoliv ta, která by řešila otázku korupce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V opoziční straně Smer - sociální demokracie, evidentně dojde na souboj o předsednictví lídra strany, Roberta Fica, vyzve populární Peter Pellegrini. Tento expremiér je vlastně po prezidentce, Zuzaně Čaputové, nejpopulárnější slovenský politik. Jaké jsou, paní Dvořáková, jeho šance sesadit Roberta Fica, který se postu nehodlá vzdát?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Bude to, z politologického hlediska, nesporně zajímavý souboj. Vždy, teď úplně neutrálně, vždy samozřejmě politik, který nějakou dobu je výraznou osobností, vede to hnutí a poté tedy ztratí ve volbách, se dostává pod obrovský tlak. Nutno říci, že Robert Fico ztratil obrovské množství hlasů, ale Smer - sociální demokracie, pořád po těch volbách vlastně měl něco přes 18 %, což jistě není nějaký katastrofální výsledek, ale je otázkou, zda vlastně ta strana má budoucnost, s tímto vedením, a s tímto zaměřením, i u Smeru se začalo objevovat jakési koketování, a právě i u pana Fica, s voliči Kotlebovci, to znamená snaha převzít tuhletu krajně pravicovou základnu, nebo jak ji označíme. A to samozřejmě není zrovna typickým rysem, jak by měla vypadat sociální demokracie. Nebo jak by měla vypadat moderní levicová strana. Takže tam půjde nejenom o souboj těchto dvou osobností, kdy Robert Fico skutečně tu stranu vytáhl nahoru a odchází, aniž by to byla naprostá katastrofa s výsledky pro tu stranu, ale kdy bude muset se hledat také jak má Smer vlastně vypadat, jakým způsobem má hledat své voliče, a jakým způsobem, pokud je tedy sociální demokracií, se bude orientovat na tu profilaci sociálně demokratickou. To si myslím, že neřeší tento problém, jenom Smer, opět vidíme podobné problémy a otázky i u nás, jak vlastně ta sociální demokracie má vypadat. Tady je určité riziko, že vlastně v souvislosti i s tou krizí, tak se řeší jakoby příjmová stránka pro jednotlivé voliče, ale málo se přemýšlí o koncepci, o něčem, co má dlouhodobější efekt. A to je, bych řekla, rysem řady vlád ve střední Evropě, ale i v západní Evropě, ve Spojených státech, v Latinské Americe, kdy vlastně se jenom jakoby oslovují a skládají potenciální skupiny voličů, aniž by se ten problém řešil koncepčně a dlouhodobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Není tohle vlastně rysem všech politických stran? Nebo najdeme tam tyto problémy nebo otazníky, v podstatě napříč, jak se říká, politickým spektrem?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Já si myslím, že je to problém všech politických stran, zejména v takovém prostoru, kdy jsou ty strany málo institucionalizované, nám připadá, že jsou politické strany jakoby velmi silné, ale to spojujeme spíše s takovým tím politikařením, a možnosti dávat někde trafiky, ale ty strany ztrácejí, a je to ristrát moderního světa, postmoderního světa, kdy ty strany ztrácejí svoje sociální zakotvení, ztrácejí hodnotovou orientaci, a vlastně reagují pouze na krátkodobé cíle, které mohou bezprostředně ovlivnit voliče, takže to je ten problém, řekla bych, toho stranického systému, který obecně je velmi takový slabý, a slábne ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Politoložka Vladimíra Dvořáková a její pohled na svět. Kvůli pandemii se zkomplikoval souboj o křeslo polského prezidenta. Přímá volba, naplánovaná na 10. květen se nekonala, a hlasování by se mělo uskutečnit v létě. Jaké šance obhájit svůj post měl a stále ještě má současný prezident, Andrzej Duda?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Já možná, než se dostanu k této otázce, jaké šance má pan Duda, tak bych řekla, že takovou komedii, z hlediska politologického, jako byly tedy ty neplatné volby, už člověk dlouho neviděl, a ukazuje to i na to, jakým způsobem se zachází s právem. Tam totiž 10. května, v neděli, měly být volby. Ale ve čtvrtek 7. května sejm odhlasoval, že ty volby budou a budou korespondenční. Ale zároveň se jako rozhodlo, že vlastně nikdo nebude nic organizovat, aby Nejvyšší soud poté mohl je prohlásit za neplatné. To je prostě opravdu velká komedie, a tento scénář vlastně dohadoval pan Kaczyński s panem tuším Govinem, Govický, to jméno se mi teď přesně nevybavilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co ho k tomu vedlo? Jaroslava Kaczyńskeho?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Je těžko říci, tam se předpokládá, že on velmi dlouho trval na tom, aby ty volby se konaly 10. května, protože předpokládal, a podle průzkumu veřejného mínění, a to souvisí s tou Vaší otázkou, že stávající prezident Duda by měl velkou šanci na znovuzvolení, i v souvislosti s vystupováním kolem pandemie a těchto věcí, takže on velice dlouho vlastně odmítal myšlenku, že by ty volby se nekonaly. A prosazoval i tu myšlenku korespondenční, ale s tím, jak vlastně ta situace v Polsku, která je horší, nežli je u nás nebo na Slovensku, víceméně ta pandemie ještě, ta rizika jsou mnohem větší nebo ustupuje pomaleji, tak se ukázalo, že to je opravdu nereálné udělat to, že by se otevřely volební místnosti, a říci, že bude korespondenční hlasování, aniž by to bylo skutečně připraveno, protože tam ta rizika podvodu a manipulací je obrovské, tak vlastně až na poslední chvíli tedy pan Kaczyński se rozhodl, že toto zruší. A vymysleli si teda tuhletu podivnou cestu, jakým způsobem to zrušit. Po pravdě řečeno, jakmile budou volby, v létě, to znamená jsou odsunuty, pokud tedy se budou moci skutečně konat, tak už začne být mnohem více veřejnost vnímat dopady té krize.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že se promění, mohly by se proměnit ty nálady, preference voličů?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Já si myslím, že by se mohly proměnit, ale nemusí, samozřejmě, a jedna věc je v momentě, kdy Vy říkáte ano, teď je krize, a teď ten kabinet to udělal dobře, a prezident řekl dobrou věc, a tak dále, ale něco jiného je v momentě, kdy začne ta společnost vnímat následky té krize, protože samozřejmě poroste k nezaměstnanosti, poroste k inflaci, mimochodem, nejvyšší inflaci, tendenci k inflaci má Česká republika, Polsko a Maďarsko, pokud jsem to dobře zaznamenala. Takže to už bude hledat jakoby to řešení té krize, už ti lidé nemusí spojovat, řešení důsledků krize, je nemusí spojovat vlastně s těmi, kdo ji řešil, v té akutní fázi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Polsku už znají protikandidáta, nejsilnější, největší opoziční strana Občanská platforma, do těch letních, řekněme přímých voleb hlavy státu, vyšle dosavadního primátora Varšavy, pana Trzaskowskeho, a je to nový kandidát místo Malgorzaty Kidawé-Blońské. Jaké možnosti, šance, tam lze připisovat? Bude to výraznější kandidát nebo oponent vůči Andrzeji Dudovi?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Já si myslím, že může být výraznější. Jediný problém, který já v tom vidím je, že vlastně jde o populárního, teda varšavského politika, Varšava je prostě jiná nežli zbytek Polska. Takže to je podobné, jako když si řekneme Praha volí jinak, nežli volí třeba zbytek země nebo některé regiony. A v Polsku je to ještě mnohem výraznější, protože jsou tam opravdu regiony velmi konzervativní. Vidíme tam obrovský růst vlastně vlivu církve, vidíme tam velmi problematické právě soudy, soudnictví v Polsku prochází obrovskou krizí, Ústavní soud je víceméně rozložen, Polsko je kritizováno Evropskou unií za tu reformu soudnictví, takže bude otázkou, jaká témata zvolí kandidát Občanské platformy, a jakým způsobem bude schopen reagovat na to, že Varšava není celé Polsko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje profesorka Vladimíra Dvořáková. Děkuji za Váš čas, za Vaše názory a přeji hezký den. Na slyšenou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, profesorka, politoložka:
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zita Senková přeje příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.