Přepis: Jak to vidí Michal Smetana – 29. června 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, naladili jste si pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Mým hostem je dnes Michal Smetana, výzkumný pracovník a pedagog na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Buďte vítán. Dobrý den.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jak se změní obranné plány Severoatlantické aliance. Jaký vzkaz vyšle summit NATO svému východnímu křídlu a Rusku. Co je v zájmu České republiky a nakolik byly dodávky zbraní Ukrajině ze Západu efektivní. Přeji nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Její třídenní summit v Madridu začal tedy, pane Smetano, hned průlomem. Co tomu říkáte?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Určitě je to velké vítězství pro generálního tajemníka Stoltenberga. Je to rozhodně velká věc pro NATO jako takové. Celkem je jasná shoda v rámci Aliance, že Finsko i Švédsko jsou významnou posilou pro Alianci, takže není to jenom tak, že přibíráme z nějakého politického důvodu další členy, ale že skutečně mohou významným způsobem i vojensky přispět pro Alianci, zvlášť teda v současné době, kdy se řeší situace okolo Ruska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co přimělo tureckého prezidenta Erdogana ke změně, k tomu obratu? Protože Ankara dosud tvrdila, že s rozšířením nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace, těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boj proti tzv. nebo samozvanému Islámskému státu.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
No, o tureckém prezidentovi se říká, že se drží pravidelně hesla, že škoda každé krize, které se nevyužije, takže i v tomto případě byl tedy ten spojler, ten hráč, který nějakým způsobem teda kazí to společné nadšení z přijetí Finska a Švédska. Každopádně od začátku bylo v zásadě jasné, a bavili jsme se o tom, myslím, i minule, když jsem byl tady, že z velké části je to hra směrem k domácímu tureckému publiku a z velké části je to samozřejmě snaha Turecka si vyjednat některé ústupky jak ze strany teda Finska a Švédska, ale možná i více ze strany Spojených států. A co se týče těch věcí, co víme, tzn. co jsou někde už v tuto chvíli na papíře a veřejně se o nich mluví, tak se sepsala dohoda právě třístranná mezi Tureckem, Švédskem a Finskem, kdy mimo jiné Švédsko i souhlasilo tedy s nějakou systematičtější a efektivnější extradicí jednotlivců, které jste právě zmiňovala, které trápí Turecko vzhledem ke vztahu s Kurdskou stranou pracujících. To je ta jedna oblast, další a velmi citlivá věc je zbrojní embargo, které právě Švédsko a Finsko měly uvalené na Turecko vzhledem k aktivitám Turecka v Sýrii. To jsou ty věci, co víme, druhá část, tzn. nějaká diplomatická jednání za zavřenými dveřmi mezi Tureckem a Spojenými státy, je velmi pravděpodobné, že něco takového probíhalo, detaily samozřejmě v tuto chvíli neznáme, ale určitě existuje spousta spekulací ohledně například dodávek letounů F-16 a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vstup Švédska a Finska budou muset ještě schválit parlamenty všech stávajících 30 členských států, lze říct, pane Smetano, možná v jakém horizontu by tedy mohlo reálně už dojít k přímému zapojení, začlenění těchto dvou zemí?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
To je zatím velmi těžké říct, protože skutečně je to velká řada států, ta ratifikace musí proběhnout v každém z nich, většinou padá nějaký ten odhad 1 rok. To je takové číslo, ale rozhodně je jasné, že v tuto chvíli už nebrání nic tomu, aby se ten proces jako takový rozběhnul.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Summit Severoatlantické aliance potrvá 3 dny, výsledkem má být především nová strategická koncepce, o jaké změny NATO usiluje? Jaké prosadí? Jak se změní vůbec ty obranné plány zejména na východním křídle?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Tam asi z těch věcí opět, co už víme, že jsou skutečně na stole a jeví se jako realistické, ale zároveň nejsou rozhodně zanedbatelné, je právě posílení přítomnosti Severoatlantické aliance na tom východním křídle. V tuto chvíli se bavíme vlastně o rozšíření toho, co byly předtím ty praporové uskupení v rozsahu tisíce vojáků, takže se bavíme o navýšení až na úroveň brigád. Tzn. že v tu chvíli už by to byly tisíce vojáků, NATO přítomné na východním křídle, což je také jedna z těch zásadních změn. Tou druhou je celkové posílení těch sil rychlé reakce, kterými by NATO bylo schopné reagovat v případě, že by například v budoucnu došlo k nějaké variantě typu ruského útoku na Pobaltí, kde se bavíme skutečně o dramatickém navýšení z nějakých 40 000 vojáků, co je to to aktuální číslo, na 300 000, což je velmi ambiciózní, velmi nákladné, rozhodně to vysílá velmi silný signál, bude to něco, co určitě bude ministerstva financí v řadě zemí nějakým způsobem trápit, zároveň je to z pohledu Severoatlantické aliance to jak teda silný signál, tak něco, co by mohlo prakticky pomoct v takovém extrémním případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jednom z komentářů jsem, pane Smetano, četla, že Severoatlantická aliance se vlastně svým způsobem, když se podíváme na ty velké plány, říkal jste teď také to navýšení ze 40 na 300 000 vojáků, vlastně vrací tak trochu do období studené války.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
V nějakém způsobu uvažování určitě. Ve chvíli, kdy se rozpadl Sovětský svaz, tak v podstatě NATO se ocitlo v takovém určitém vakuu, kdy nemělo nějakého jasně definovaného nepřítele a muselo si nějakým způsobem teda vymýšlet, co bude ten hlavní bezpečnostní cíl celé Aliance. V tuto chvíli se to nějakým způsobem změnilo, samozřejmě to vnímání hrozeb není stejné v rámci Aliance a je jasné, že například pro Spojené státy dlouhodobě nějaké soupeření s Čínou v zcela jiném geografickém prostoru bude hrát prim oproti například obav bezpečnostních, které má Česká republika, Polsko a obecně východní Evropa, takže není to vnímání není úplně stejné, ale každopádně to, že Rusko je nějaký teďka klíčový nepřítel Aliance, je asi vnímáno pořád napříč Aliancí, tzn. minimálně v tom uvažování nějakých bloků, které stojí proti sobě a nějakým způsobem soupeří, skutečně, dá se říci, že se vracíme mentálně do období studené války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké nálady nebo možná názorové proudy existují v Severoatlantické alianci? Mají vůbec třeba ty jednotlivé země, možná skupiny zemí pochopení pro priority ostatních? Narážím na to, že nejspíš je něco jiného v eminentním zájmu Slovenska, pobaltských zemí nebo Polska, které mají bezprostřední hranici s Ukrajinou nebo s Ruskem, jiné než třeba zájmy Španělska, které mimochodem přesně před, pokud se nepletu, 40 lety se stalo členem Severoatlantické aliance.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Je to tak. A je to přesně, jak to popisujete. V každém případě to vnímání hrozeb a ta citlivost je odlišná, vychází to i z jiné historické zkušenosti, geografické polohy a samozřejmě to vidíme i na naší straně. My také nemáme asi úplně stejná pochopení pro to, jakým způsobem hrozby vyhodnocuje západní Evropa, a často kroutíme hlavou nad některými rozhodnutími našich západních sousedů stejně, jako oni nás občas vnímají jako až příliš hrr do nějakých akcí, takže to určitě se v tomto státy liší napříč Aliancí, ale Aliance funguje na principu jednomyslnosti, tzn. vždy ve všech těchto ohledech je potřeba najít to jasné řešení, proto i v takovém případě, jako jsme zmiňovali ohledně Finska a Švédska, stačilo to jedno Turecko, které si postaví hlavu a bude tomu bránit a ostatní státy se musí pokusit najít s Tureckem společnou řeč, a bude to tak i u ostatních věcí, které se budou v Alianci řešit v příštích letech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je zájmem České republiky v tomto kontextu?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Zájmem České republiky, pro nás určitá citlivost na Rusko je vyšší než u řady států právě například jižní nebo západní Evropy, to v každém případě, takže v tomto směru jsme mnohem blíže právě například Polsku nebo Pobaltí. To v každém případě. Náš zájem aktuálně primárně je samozřejmě snaha posílit východní křídlo Aliance vojensky a snaha co nejvíce podporovat Ukrajinu v tuto chvíli. Myslím, že toto je poměrně jasná linie zahraniční politiky České republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Německý kancléř Olaf Scholz na summitu skupiny G7 v Bavorsku zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout, řekl také, že Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. O jakém modelu, ať už vztahů, nebo komunikace, pane Smetano, s Moskvou se uvažuje, pokud vůbec teď se nad tím uvažuje? Předtím by měla zaznít otázka, kdy válka skončí.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Já se bojím, že to uvažování v tuto chvíli nejde příliš daleko a že si to skutečně nikdo neumí moc představit. Jako určitě platí, že nějaký návrat k normálu, pokud zůstane aktuální ruský režim, je velmi těžko představitelný, a zároveň je jasné, že geograficky se nezmění nic. Rusko zůstane jistě tam, kde je v tuto chvíli, a tzn. že do budoucna bude nutné nalézt nějaký způsob vzájemného fungování, ale to je skutečně velmi daleko, protože jsme velmi daleko od nějaké varianty například uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a do té doby skutečně se nacházíme ve velmi dynamickém období, kdy Západ vyvíjí na Rusko zásadní tlak a plánuje v tom pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Agentury denně přinášejí zprávy o aktuální situaci, třeba jsme sledovali v tomto týdnu útok na obchodní centrum v Kremenčuku, pod ruskou palbou se ocitlo i druhé největší ukrajinské město Charkov, exploze otřásly Kyjevem atd. Jaký je ale ten celkový obraz války, pokud ho známe nebo umíme jaksi přečíst?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Myslíte, jak to vnímat aktuálně?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně. Kam to celé směřuje?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Aktuální obraz je v zásadě velmi krvavá opotřebovací válka, kde vidíme velmi malé teritoriální posuny a neschopnost jakékoliv z válčících stran v podstatě udělat nějaký jeden zásadní velký strategický průlom, který by tu válku nějakým způsobem rozhodl, takže v tuto chvíli, když myslíme opotřebovací válka, je také snaha tedy, jak získávat nějaká teritoria na úkor toho, že se snažíme uštědřit oponentovi vlastně co největší ztráty. V tuto chvíli skutečně Rusko postupuje pro něj úspěšněji, než tomu bylo právě v těch prvních fázích války, kde jsme viděli celou řadu taktických chyb. Nyní Rusko postupuje opět za cenu velkých ztrát a rozhodně tam, pokud se koukáme na ten samotný herní plán, co se bude odehrávat, tak to není něco, kde bychom mohli očekávat nějaký ať už zlom, nebo nějaký průlom, změnu nebo rozřešení dané situace v horizontu týdnů nebo i měsíců. Skutečně to, jak v tuto chvíli vypadá situace na bojišti, tak se pořád koukáme ještě na konflikt, který bude poměrně dlouho pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co rozhodne?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Rozhodne potenciálně změna situace, kdy jedna z těch stran uzná, že pro ni ta aktuální situaci je už velmi těžko udržitelná, a bude ochotná zasednout k jednacímu stolu a nějakým způsobem udělat ústupky, které nebyla předtím. To se obávám, že to je asi to jediné, co může v tuto chvíli nějakým zásadním způsobem rozhodnout. A tam samozřejmě k tomu je celá řada dalších parametrů, které jsou s tím spojeny. Jak se tomu bude stavět například dlouhodobě Západ. Pokud by se stala situace, že například na podzim, před zimou by skutečně například veřejnost začala tlačit politiky k tomu, že už ta ekonomická situace v západní Evropě je velmi těžko udržitelná, a Západ by začal tlačit na Ukrajinu, aby se nějakým způsobem dohodla s Ruskem, což je možná něco, s čím Rusko počítá vzhledem k tomu, že se bude blížit zima, energetická krize, velmi vysoké ceny, je to něco, co by samozřejmě situaci Ukrajině velmi zkomplikovalo, protože Ukrajina je velmi závislá na jak dodávkách ekonomické, tak vojenské pomoci ze Západu. To je jedna z variant, samozřejmě se může stát i to z druhé strany, že ta ruská kampaň, která má celou řadu problémů, velké ztráty, nedostatek vojáků, bude kulminovat někdy v horizontu příštích měsíců a Ukrajina díky dodávkám západních velmocí se začne úspěšně pokoušet o protiofenzívy a dobývat zpátky pomalu některá území zabraná Ruskem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže by válku na Ukrajině mohla rozhodnout energetická situace v Evropě? Naše topení, řekněme, anebo to budou spíš už vlastně neudržitelnost těch civilních ztrát, těch lidských životů?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Všechno toto je možné. Já myslím, že v tuto chvíli Ukrajina skutečně už utrpěla tak velké ztráty, že v tuto chvíli ta její ochota a z pro mě velmi pochopitelných důvodů k nějakému diplomatickému kompromisu, která tam byla možná někdy třeba i v první fázi války, tzn. nějakým způsobem se bavit o nějakých zásadních teritoriálních ústupcích, se výrazně snížila. Mimo jiné je to i odkaz toho, co se stalo v Buče a na dalších místech, kde skutečně asi po těch všech ztrátách, co už utrpěla, tak nějaká nálada ve společnosti udělat Rusku nějaké zásadní ústupky je skutečně velmi nízká, takže na to musíme spíše koukat i na vztah právě Ukrajina - Západ, jak se k tomu budou stavět /nesrozumitelné/ země, a právě i proto Ukrajina na Západ tak systematicky nadále apeluje, protože sama vnímá, že ta podpora bude klíčová k tomu, aby byla schopná se vůbec o nějaké větší protiofenzívy pokusit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Má západ ještě dostatek možností dodat Ukrajině zbraňové systémy? Například před pár dny i premiér Petr Fiala řekl, že ty zásoby se ztenčují.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
To má pravdu. To je něco, co si spousta lidí vlastně neuvědomuje, kdy často vidím některé posměšky, když některý stát například dodá nějaký počet houfnic v počtu jednotlivých kusů a zdá se to jako strašně málo, a mezi částí veřejnosti panuje takový pocit, že možná jsme příliš lakomí nebo se příliš bojíme provokovat Rusko, a často je to o tom, že se vzdáváme vojenských systémů, kterých máme skutečně jako Západ velmi omezené množství. A rozhodně to neznamená, že už není v uvozovkách kde brát nebo že by ta pomoc měla končit, to v žádném případě, ale je si potřeba uvědomit, že Západ není připraven na nějakou kontinuální permanentní produkci, výrobu zbraňových systémů, munice, a tím pádem řadu toho, co dává, dává vlastně ze svých zásob, se kterými počítá ve své vlastní obranné strategii, určitě nadále ty dodávky budou pokračovat, každý týden se bavíme o nějakých nových dodávkách, ať už ze strany Spojených států, Velké Británie, Německa nebo dalších zemí, takže rozhodně nejsme na žádném konci tohoto celého procesu, to v každém případě, ale je potřeba mít na paměti, že tam jsou některé určité limity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom pro zajímavost, Ukrajina obdržela i starší typy zbraní, sovětské ještě provenience a konstrukce od středoevropských i východoevropských států včetně České republiky, byly, pane Smetano, ty dosavadní západní dodávky zbraní a munice Ukrajině efektivní? Šlo o ty druhy, které Ukrajina v dané chvíli, ať už byla ta první fáze války, nebo další, ta aktuální vlastně, které potřebovala? Jak se proměnila vůbec ta poptávka?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Tak v každém případě byly efektivní a důležité, brali to jako i spíš nutnou podmínku pro to, aby Ukrajina byla schopna bojovat tak, jak bojuje v těch uplynulých týdnech a měsících, takže to v každém případě. Ale jak vy zmiňujete, ty potřeby se vyvíjejí, protože ta samotná situace se dynamicky vyvíjí, takže Ukrajina velmi aktivně komunikuje svoje potřeby, vlastně to, co se v tuto chvíli nejvíce řeší, jsou právě dodávky například salvových raketometů, což je něco, co může výrazným způsobem Ukrajině pomoct, a to byla ta agenda těch posledních několika týdnů, která se hodně řešila, co se týče dodávek ze Spojených států. Aktuálně se řeší systémy protivzdušné obrany nové sofistikované, které by Spojené státy byly schopny dodat potenciálně Ukrajině v příštích týdnech. Takže říkám, vyvíjí se taktika, vidí vyvíjí se situace na bojišti a taky se vyvíjí to, že se Rusko na některé ty změny adaptuje. A tím pádem Ukrajina musí opět na tu situaci dále reagovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je tedy obranyschopnost Ukrajiny aktuálně, co byste řekl?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Ukrajina je samozřejmě v tuto chvíli, co se týče té východní části fronty, v určité defenzívě, kdy se Rusku podařilo zabrat město Severodoněck a potenciálně tam hrozí, že se mu podaří dobýt celou Luhanskou oblast, zároveň ten plán dobýt celý Donbas je v tuto chvíli stále pro Rusko velmi ambiciózní a Ukrajina má velmi dobře vybudovanou obranu právě v oblasti Slavjansku a dalších měst, která ještě v tuto chvíli kontroluje v té Doněcké oblasti, takže pokud by se to Rusku mělo podařit, nebude to vůbec snadné a bude to ještě na řadu dlouhých měsíců.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí výzkumný pracovník a pedagog na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle agentury TASS s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené zprávy Krilla Stemusova se ukrajinská Chersonská oblast, kterou během invaze na Ukrajinu ovládla ruská vojska, připravuje podle místní správy na referendum o připojení k Rusku. Co to bude znamenat?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Je to pravda. My tam vlastně vidíme náznaky toho, a to už v těch několika uplynulých týdnech velmi aktivně, vlastně snahy Ruska nějakým způsobem inkorporovat tuto oblast do své sféry skrze například otevírání bank a distribuci rublů a vlastně nějaká snaha ekonomicky začlenit obyvatele do toho ekonomického systému Ruska, takže ta politická integrace v této oblasti do Ruska je určitě něco, o co se bude Rusko snažit, nemá to vůbec snadné. Máme signály o tom, že samozřejmě místní obyvatelstvo tomu velmi vzdoruje a vidíme tam i různé partyzánské akce proti Rusku a koneckonců i v této oblasti vidíme ukrajinské protiofenzívy, kde se Ukrajina snaží získávat zpátky některá dobytá území.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to tedy přinese pro lidi, pro Ukrajince, kteří tam žijí?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
To je velmi těžké říct, samozřejmě v tuto chvíli velká část místních lidí je velmi silně nakloněna proti Rusku a bude nucena nějakým způsobem tedy fungovat na území pod ruskou správou, což bude fakticky okupační správa, a bude to rozhodně velmi jiná situace, než byla například o některých těch samozvaných republikách vyhlášených na východě Ukrajiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký vzkaz podle vás, pane Smetano, vysílá Vladimir Putin, který se chystá nebo už odjel na svou první zahraniční cestu od napadení Ukrajiny, Tádžikistán, Turkmenistán, tam by ho měl čekat summit zemí sousedících s Kaspickým mořem?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Signál. V každém případě, pokud to vysílá nějaký signál, tak je to možná zpráva, že toto není situace Vladimír Putin proti zbytku světa, ale že skutečně ty postoje v rámci mezinárodního společenství jsou nějakým způsobem roztříštěné, kde je to tedy Západ, který skutečně stojí velmi silně za Ukrajinou, ale je tam celá řada za zemí, která je tak někde uprostřed, a jakkoliv tu válku nepodporuje, tak zároveň odmítá Rusko nějakým zásadním způsobem odsoudit a pro některé země je to potenciálně, v tom vidí možná i nějakou příležitost, jakým způsobem z té situace ekonomicky/diplomaticky profitovat, takže ty postoje nejsou na celém světě rozhodně stejné a možná některé této diplomatické kroky mohou i toto signalizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ruské státní televize vlastně šéfa Kremlu čeká po návratu do Moskvy setkání s indonéským prezidentem, jaké jsou teď vlastně jeho vztahy, s jakými zeměmi?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Ono je to složitější, no, protože spousta těch vztahů samozřejmě je založena i na nějaké dlouhodobé pozici a my například některé státy, které dlouhodobě vnímáme jako v rámci našeho tábora, nyní vnímáme současně kriticky právě proto, že nedostatečně odsuzují invazi. Když se koukáme například na vztahy mezi Indií a Ruskem, jde o jeden z těch států, které rozhodně se k Západu nepřidaly v tom smyslu sankcí a vytváření nátlaku na Rusko takovým způsobem, jakým jsme si představovali, právě proto, že ta spolupráce mezi oběma zeměmi je v řadě strategických oblastí poměrně úzká. Hodně se například i v Čechách řeší vztah mezi Izraelem a Ruskem, kde Izrael opět se bude dostávat do nějaké kritiky právě proto, že vzhledem ke svým vazbám na Rusko nebyl ochoten tak tvrdě přistoupit k potrestání Ruska, jako je zbytek západních zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak bude Vladimir Putin reagovat na vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
No, v každém případě velmi podrážděně. V každém případě je to něco, co se Rusku líbit nebude, ale s čím nebude pravděpodobně schopné cokoliv dělat. Můžeme si představit určitě nějaké provokace a nějaké odvetné akce nižšího řádu, ale v každém případě není schopen tomu nějakým způsobem zabránit ani nějakým způsobem to dramaticky potrestat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude mu vadit třeba kandidátský status Ukrajiny, který získala minulý týden? Mám na mysli samozřejmě členství do Evropské unie.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
My jsme měli kolem toho hodně debat, do jaké míry skutečně Rusku potenciální členství Ukrajiny v Evropské unii vadí. Rozhodně tím, že to proběhlo bez toho, aby to bylo součástí nějaké celkové dohody, tak to Rusku nic pozitivního z jejich pohledu nepřináší, takže určitě i toto bude vnímat kriticky, ale opět, nevidím tam nějakou schopnost tomu nějakým způsobem v tuto chvíli zabránit nebo udělat nějaký zásadnější krok, než které už dělá tak jako tak v rámci této bojové kampaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to se zdá teď ale z toho, že vlastně Vladimiru Putinovi to nevadí?

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Ono to není o tom, že nevadí. On je to nějaký limit v tom, co s tím může dělat. A koneckonců je potřeba si přiznat samozřejmě, my netušíme, jak celá válka dopadne, rozhodně ruská propaganda je řadu možných výsledků schopna prodat jako své vítězství, ale zároveň jako objektivně Vladimir Putin dosáhl toho, že má NATO výrazně rozšířenější a výrazně posílenější a výrazně jednotnější, než mělo před válkou. Což Rusko rozhodně nechtělo. A Ukrajina dostává kandidátský status, což pro Rusko určitě také preference nebyla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy komentoval mezinárodní dění a já vám za to děkuji, mějte se hezky. Na slyšenou.

Michal SMETANA, Institut politologických studií FSV UK
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.