Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 13. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijala Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin portálu Aktuálně a týdeníku Respekt v Bruselu, dobrý den, Kateřino.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Dobrý den, zdravím z Bruselu.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se na pozici České republiky v Evropě i smysl Visegrádské skupiny v Unii, léto s covid pasem, světový spor o vakcíny, i na mrazivý příběh monstra z Arden, nerušený poslech. Evropská unie další ruské diplomaty z členských zemí nevyhostí. Nechce totiž zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou. Podle šéfa unijní diplomacie Borrella nicméně Evropská unie nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Moskvou vyvolaném kauzou Vrbětice. Doufám, že se to mezitím Kateřino, nezměnilo?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Ne, ne, ne, vlastně jenom se to řekněme, zdůraznilo, a to ve prospěch České republiky nebo směrem, který Česká republika bezpochyby ocení. Protože potom vlastně jednání ministrů zahraničí, které tímto způsobem, jak vy jste citovala, shrnul společný zástupce nebo představitel evropské zahraniční politiky Joseph Borrell. Tak to bylo tedy v pondělí a v úterý se konalo potom jednání evropských ministrů nebo tedy státních tajemníků. V případě České republiky, kde se připravoval summit, blížící se Evropské unie. Ten má být 25. května. Jedním vlastně ze dvou klíčových témat má být právě vztah EU k Rusku. A na této přípravné schůzce vlastně zazněla velmi, řekla bych i tvrdá slova ze strany jak zástupců Evropské komise, Evropské rady, tak jednotlivých zástupců členských států, tedy na podporu České republiky a velmi kritických vůči Ruské federaci, a dokonce tam padlo, že další kroky by měly být přichystány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to tedy vy čtete takříkajíc, protože premiér Andrej Babiš navrhoval členským zemím, aby solidárně vypověděly alespoň jednoho ruského diplomata. Víme, že tak učinili, respektive solidárně s námi bezprostředně po vypuknutí vlastně této kauzy vyhostilo několik ruských diplomatů, Slovensko, pobaltské státy, Moskva reagovala tím reciproční vypovídáním a několik dalších zemí nabídlo Praze jinou diplomatickou podporu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak, já to čtu způsobem, že většina členských států skutečně je s Českou republikou solidární. Jakkoliv nás neberou jako izolovaný, nějakým způsobem nezvykle závažný případ, tedy myslím ten výbuch ve Vrběticích před sedmi lety. Ale berou nás v kontextu toho všeho, co se teď kolem Ruska dělo. Zmíním například tu eskalaci na Rusko-ukrajinských hranicích nebo vlastně zatčením Alexeje Navalného, kdy v jedné chvíli to vypadalo, že mu skutečně jde o život. Kdy ve vězení začal držet protestní hladovku. A do tohoto kontextu jsme přišli my. Členské státy k nám přistoupily tak, že potvrzujeme, vlastně zdůrazňujeme ten celkový kontext, rovná se tedy problematického chování Ruska vůči Evropě. To jsem řekla eufemisticky, vlastně agresivního chování, nepřátelského vůči Evropě. Ale nijak jsme z toho kontextu nevybočovali a řada členských států v minulosti vyhostila ruské představitele a zejména tedy ty západní nyní říkají, my potřebujeme nějaké Rusy, zjednodušeně řečeno, tady stále to znamená v daných zemích, abychom udrželi nějakou komunikaci a ve chvíli, kdy se snažíme zabránit nové válce mezi Ruskem a Ukrajinou nebo novému napadení Ukrajiny ze strany Ruska, tak nebudeme nebo neradi bychom je reagovali způsobem, že budeme někoho vyhošťovat. Takže západní Evropa spíše hledá způsob, jak adekvátně reagovat podle čtení toho evropsko-ruského kontextu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nebo asi řečeno slovy pana Borrella, nějak tu situaci deeskalovat nebo minimálně teda jí nezhoršovat. Ptám se i proto, protože poslanci Evropského parlamentu nedávno vyzvali členské země unie, aby koordinovaně vyhostili ruské diplomaty v té reakci na Vrbětice. A dokonce více než 70 europoslancům vyzvalo také před pár dny právě šéfa unijní diplomacie, aby unie prohlásila za persony non grata členy ruského zastoupení v Bruselu, kteří pracují pro tajné služby. Má Kateřino, Evropská unie, respektive její instituce jasno, jak postupovat vůči Rusku, jaká je vůbec tedy politika sedmadvacítky?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Řekla bych, že jasno úplně nemá, že v zásadě tu novou politiku teď tedy hledá, pokavaď jde o společné evropské instituce. Mimo jiné kvůli tomu, že zahraniční politika je v drtivé většině stále v rukou národních vlád, a když tedy řekneme, jaká je společná pozice, tak to v zásadě znamená, že musíme najít průsečík, prostě styčný bod mezi 27 vládami, což je samozřejmě poměrně obtížné. Takže ty jednotlivé kroky nebo respektive ta politika tedy evropských institucích je zatím velmi obecná, a i proto, jak jsem zmínila, že tedy za dva týdny se má konat evropský summit, kde Rusko bude jedním z těch témat a tam se očekává, že dojde k čemusi, co bychom mohli nazvat nakročení k nějaké nové politice celkově Evropské unie vůči Rusku. Ačkoliv skutečně nelze očekávat, že by to byla nějaká dramaticky razantní akce právě proto, že jednotlivé země, které jsou stále majiteli v uvozovkách zahraniční politiky, můžou mít a mají k Rusku jiný vztah, než třeba máme my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zastavme se u pozice České republiky v Evropské unii mezi dalšími partnery, členskými zeměmi. Víme, že jsme v takovém tom neformálním uskupení společně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Mám na mysli samozřejmě Visegrádskou čtyřku, která vznikla před 30 lety. V Unii jsme 17 let. Kateřino, jaký vliv má V4 uvnitř té sedmadvacítky?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Má velký vliv ve smyslu tom, že jaksi dodává nějakou nálepku, nějakou, nějakou atmosféru kolem těch zúčastněných zemí. A jsme tedy součástí bloku, který bych nazval prostě zjednodušeně potížisté, ačkoliv to slovo není úplně přesné. Já ho třeba nemám ráda, ale v každém případě ta nálepka spojená s V4 není pozitivní. Dlouho platilo, že my jsme se jako Česká republika trošku vydělovali z té V4. Platilo, že tedy ještě v době, kdy například slovenským premiérem byl Robert Fico a tak dále, že tedy my jsme ještě ten most rozumu mezi západem a východem, respektive mezi západem a Visegrádskou čtyřkou. To teď opadlo jednak kvůli vlastně nekončícím problémům českého premiéra, se šetřením jeho střetu zájmů a všechno s tím související. A pak proto, že naše politika vůči Evropské unii, jak se mimo jiné ukázalo v případě Ruska, anebo nedávného sporu o dodatečné vakcíny proti covidu, tak jsme zkrátka a dobře nesrozumitelně. Chováme se způsobem, že nejsme úplně jasně zařaditelný. Stát je v zásadě moc nerozumí, co chceme po ostatních, po Evropské unii, jakou politiku chceme, chceme prosazovat. Takže ačkoliv naše pozice, na kterou jste se ptala, není tak jednoznačně negativní, jako třeba polské nebo maďarské vlády v očích tedy partnerů. To znamená ostatních národních vlád, tak to rozhodně není, není pozice, která by nám nějak pomáhala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A Kateřino, je to tak, že my, respektive teda Česká republika neumíme ta naše přání, naše zájmy jaksi formulovat anebo je to tak, že ti ostatní nám jednoduše nerozumí nebo nechtějí porozumět?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to o tom, že zejména tedy v případě té zahraniční evropské politiky, ale řekněme, toho zahraničního aspektu více jednotlivé instituce nebo ústavní činitelé Česka mluví jinak. A to dohromady dává tady nějaký koš zmatků v Bruselu, a proto nám není rozumět. Tedy když vezmu případ Vrbětic, něco zaznělo z úst českého premiéra, který teda několikrát také v zásadě revidoval svoje slova. Něco tvrdil přechodný ministr zahraničí v té době Jan Hamáček a něco jiného zaznělo z úst prezidenta Miloše Zemana. A to jsou věci, které vlastně tady jsou vnímané. Není to samozřejmě sledováno nějak, na nějakém každodenní velmi blízké bázi. Nicméně všechny tyto věci se zaznamenávají. Píšou o tom samozřejmě všechny evropské noviny a servery. Takže ta znalost o tom, že Česká republika nemá jasný postoj navenek, protože vlastně není jasné, kdo v Česku vládne, je tady znám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, jestli v tom mají jaksi patřiční nebo příslušní politici jasno tady u nás v České republice, jak to vidíte třeba z Bruselu?


Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Tak já samozřejmě jako nevidím například do hlavy Miloše Zemana. To myslím řada lidí, ale minimálně takhle zvenčí to vypadá, že skutečně zejména český premiér úplně jasno nemá právě proto, že třeba třeba v případě Vrbětic anebo i v případě vakcín několikrát změnil názor. Do jaké míry to znamená, že sám neví, jak k věci přistoupit, anebo je mezi několika mlýnskými kameny, kdy musí téměř odezírat z úst prezidentovi, anebo brát tedy vlastně na zřetel koaliční partnery, respektive strany, které ho stále ještě drží jaksi u moci, že tedy drží tu většinu v parlamentu. Tak to je samozřejmě druhá věc. Myslím si, že to je spíše tímto, ale výsledkem je, že ani tedy premiér vlastně nemluví tím jedním hlasem nebo není konzistentní v tom, co říká a co tedy v ostatních partnerech evropských požaduje. A ti samozřejmě si řeknou, proč bychom teď tedy pospíchali, například s vyhošťováním našich diplomatů, což je prostě dramatický krok a může dojít k tomu nebo logicky by došlo k tomu, že zase Rusko naše diplomaty vyhostí. Tak proč bychom sahali po tomto vlastně velmi tvrdém nástroji v diplomacii. Když ten žadatel, který nás o to prosí, vlastně si není jistý, jestli to vůbec chce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsme spojení s Bruselem a Kateřinou Šafaříkovou, zpravodajkou Hospodářských novin portálu Aktuálně a týdeníku Respekt. Už je jasné, že prázdninové cestování se neobejde bez testů nebo potvrzení o očkování, či prodělání nemoci covid-19. Evropský parlament před několika dny schválil podobu takzvaných covidových pasů, které mají cestování mezi jednotlivými členskými státy usnadnit v této době. Jak ta jednání, respektive přípravy pokračují, Kateřino? Budou ty takzvané covidpasy uznávat skutečně všechny členské země nebo je to ještě předmětem debaty?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
To je ta základní ambice, že by tedy mělo jít o dokument, certifikát, který bude uznávaný všemi členskými státy, dokonce všemi členskými státy Schengenu, nejenom Evropské unie, protože potom samozřejmě, kdyby to tak nebylo a platilo 27 plus variant, tak je namístě otázka, proč něco takového vůbec zavádět, když by to v praxi nepřineslo uživateli žádnou kvalitativní změnu. Vy jste zmínila postoj Evropského parlamentu, který byl v tomto velmi srozumitelný. Kromě toho, že tedy chtěl skutečně jako jednotný dokument, s žádnými dodatečnými restrikcemi na národní úrovni, který by byl bezplatně vydávaný testy. Pro zisk tohoto dokumentu PCR by byly zdarma. Tak ale existuje samozřejmě názor jednotlivých vlád, zpravidla jsou v tomto smyslu reprezentované zástupci ministerstev zdravotnictví členských států, následně vyjednáváno na několika úrovních. A členské státy měly trošku jiný názor. V zásadě nechaly otevřený prostor právě proto, aby si jednotlivé země mohly dodávat, řekněme, nějaké národní patro k tomu evropskému. To znamená třeba chtít ještě dodatečnou karanténu po člověku, ačkoliv absolvoval negativní test na PCR, anebo má za sebou očkování. No a zároveň taky nechal trošku volnosti v tom, do jaké míry se budou třeba uznávat čínská nebo ruská vakcína, protože, jak známo, většina Maďarů je naočkována čínskou vakcínou.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Očkovat se bude, promiňte, i na Slovensku podle všeho, kdo bude mít zájem o Sputnik.


Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a teď ty členské státy s tím evropským parlamentem vyjednávají. Je to takzvaný trialog, tedy s evropskými institucemi, s Evropskou komisí. A tato kola už proběhla dvě. Zrovna včera vlastně Portugalci coby předsedající stát informoval o tom, jak to probíhá. Ty názory se zatím docela rozcházejí, ale zároveň nikdo neztrácí optimismus. A spousta lidí říká, že vlastně do konce května, na začátku června by mohl ten základní kompromis, ta podoba toho covidového certifikátu být hotová tak, aby Evropský parlament na své první seanci červnové, která bude v týdnů po 7. červnu, už mohl vlastně závazně schválit tedy ten covidový certifikát a od 1. července mohl platit. Čili nic konkrétního zatím ještě v benku, takříkajíc není, ale pokračuje se asi tak, jak, tak podle plánu, řekla bych.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rychle se očkuje ve Spojených státech, ve Velké Británii nebo v Izraeli. K té kolektivní takzvané proočkovanosti v zemích Evropské unie ještě máme stále daleko. Evropa prý už ale dohání ten očkovací skluz. Tempo očkování zvýšila Francie, Itálie nebo také Německo. Odboural už Brusel, v uvozovkách tedy ty logistické překážky distribuci vakcín?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Zdá se, že ano. V podstatě to odpovídá tomu harmonogramu, kdy zpočátku tedy byl poměrně pomalý náběh kvůli tomu, že ty klíčové firmy, zejména tedy Pfizer BioNTech měly problémy s nedostatečnou kapacitou svých továren v Evropě. To se zdá se tedy skutečně odbouralo a teď přicházejí skutečně desítky milionů dávek do jednotlivých evropských zemí nebo tedy do členských států Evropské unie dohromady a skutečně ten, to tempo očkování je nyní rychlejší, výrazně než například ve Spojených státech nebo v Británii, ale nutno podotknout, že vlastně Británie i Spojené státy už mají ten vrchol za sebou. A že Evropa začínala celkem jaksi jiného startovního bodu, takže je jednodušší, teď být tím velkým sprinterem. To nic ale nemění na tom, že i tradičně třeba pomalejší země, jako je zrovna Belgie, z které tedy spolu mluvíme, tak je nyní třetí nejrychlejší v očkování, a to dokonce na světě a už má v zásadě 40 % dospělé populace naočkovaných minimálně jednou dávkou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
U vás, tedy v Belgii, Kateřino, začalo se také rozvolňovat?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Přesně tak, tady se začalo rozvolňovat. Tady už jsou otevřené zahrádky. Dávno už jsou samozřejmě otevřené služby. Také tady byly velmi krátce skutečně jenom 3 týdny zavřené školy. Ty už jsou taky dávno otevřené. Takže v zásadě v Belgii stačí jenom ještě otevřít posilovny, sauny, divadla, kina a restaurace a tedy podobné prostory zevnitř, což se plánuje zhruba kolem 9. června.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak Evropská unie už objednala 2 miliardy vakcín od společnosti americko-německé Pfizer, BioNTech. Znamená to už teda asi definitivní konec vakcín od britsko-švédského koncernu AstraZeneca?


Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Zdá se, že ano, uvidíme jak se ta situace bude vyvíjet. Ale AstraZeneca je v situaci, že Evropská komise jí v zásadě pohrozila druhou žalobou kvůli nesplnění podmínek té smlouvy. To znamená kvůli nedodání potřebného množství vakcín. AstraZeneca měla dodat do poloviny roku 300 milionů dávek a teď tedy Evropská komise usiluje o to, aby do dodala alespoň 120, ideálně tedy 150 alespoň 120 milionů dávek tedy v půlce roku. Jinak se skutečně neubrání té soudní dohře, protože prostě ty podmínky smlouvy jednoduše a prostě nedodržela, a i proto Evropská komise v tomto smyslu poměrně hbitě uzavřela ještě dodatečnou vlastně smlouvu se společnosti Pfizer BioNTech, až tedy na tu částku přesahující jednu miliardu v příštím roce dodatečně a celkově vlastně 3 miliardy, když spočítáme ještě tedy ten, tuto letošní objednávku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Americký prezident Biden docela překvapil lídry Evropské unie s návrhem, aby se farmaceutické firmy vzdaly patentové ochrany vakcín proti koronaviru. Odmítá to hlavně nebo se to nezamlouvá Francii a Německu. Bude to, Kateřino, podle vás nějaká zatěžkávací zkouška těch nových vztahů mezi novou administrativou v Bílém domě a Unií?


Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Zdá se že opravdu bude, protože to jeden z bodů, kde se názor Ameriky a Evropy záhy po tedy nástupu nové americké administrativy k moci ukázal. Na rozdíl od například schody na klimatické změně, respektive tedy na společném boji proti klimatické změně a tomu příkonu k té zelené vlně ze strany Joea Bidena. Tak toto skutečně problém je. Americká administrativa chce, aby Evropská unie v zásadě donutila svoje výrobce k uvolnění patentů, ale ti klíčoví představitelé, jak tedy evropských firem nebo minimálně těch, které mají v Evropě svoje závody nebo část zkrátka a dobře toho intelektuálního vlastnictví. A také klíčoví evropští politici zatím říkají, že, že ne, že s tím tedy nesouhlasí a odvolávají se mimo jiné na to, že samotný patent až tolik neřeší, že nejdůležitější je výrobní kapacita a samotný ten proces, který je podle tedy jejich prohlášení velmi sofistikovaný. Například šéf Pfizer BioNTech nebo té části BioNTech řekl, že 70-75 % celého procesu výroby jejich vakcíny je dohled a kontrola nad tím celým procesem. A to vyžaduje znalosti know how, nějakou logistiku, nějakou infrastrukturu, která je podle jeho slov tedy daleko složitější a důležitější než samotný klíč, abych tak řekla k tomu, jak vlastně tu vakcínu sestrojit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Média jak v Belgii taky ve Francii věnují značnou pozornost skonu jednoho z nejznámějších francouzských zločincům posledního desetiletí. Sériový vrah Michel /nesrozumitelné/ si za vraždy a znásilnění nejméně 11 dívek a mladých žen odpykával doživotní trest. Říkalo se mu ardenská zrůda. Té nejmladší oběti bylo 9 let a oběť mu pomáhala jaksi tipovat, vybírat a také zabíjet jeho třetí manželka. Je to velmi brutální příběh. Kateřino, podařilo se objasnit všechny případy tohoto zločince?


Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Ano, nepodařilo, což je vlastně součástí nebo jeden z důvodů, proč reakce na jeho úmrtí, tedy na úmrtí Michela /nesrozumitelné/ byly takové dvojsečné, protože právě v těchto týdnech se chystal další proces s ním, kde tedy měl vlastně, kde měla být učiněna spravedlnost nebo měl se prostě jaksi, měl vypovídat a vysvětlit usmrcení dvou z těch 11 dívek. Zároveň se i stále ještě nenašla dvě zbývající těla, takže na toto všechno samozřejmě, na ty odpovědi nebo na indicie další, kde třeba by ta těla mohla být, čekaly samozřejmě rodiny pozůstalých, rodiny obětí i široká veřejnost, ať už ve Francii nebo, nebo v Belgii. A to tedy s jeho smrtí nyní padá. Tedy nebude soud. Už prokurátorka francouzská nebo vyšetřující soudkyně francouzská prohlásila, že tedy pátrání po těch zbylých tělech bude pokračovat. Ale samozřejmě Michael /nesrozumitelné/ už nikdy nestane před soudem, aby mohl zdůvodňovat, vypovídat a objasňovat svoje činy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zločiny on řádil i v Dánsku a také v Nizozemí. Většina těch obětí byla zavražděna v oblasti Arden. Proto také ten přívlastek. V severní Francii a také v Belgii. Dokonce se spekulovalo, jestli tam není nějaká souvislost s jinými případy, které rovněž otřásly veřejností. A to je, nebo byly zločiny Marka /nesrozumitelné/, sadistický pedofil.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Je to tak. Oba dva ty případy se spojovaly zejména kvůli tomu, že pátrání po několika zmizelých dívek, dívkách, které se dodneška nenašly, tak zkrátka a dobře při tom pátrání zazněla jména obou mužů. To, do jaké míry jaksi spolupracovali nebo o sobě věděli nebo měli vlastně nějaké překrývající se sítě kontaktů, to zatím nebylo jakkoliv prokázáno. Je to tedy v podstatě jenom nějaká spekulace na základě několika indicií. Ale to co zejména tedy Belgií otřáslo, je to, že opět jde o případ, kdy vlastně velmi dlouho naprosto v ústraní a bez jakékoliv pozornosti policie dochází k těmto činům vlastně v zemi, která je, teď myslím Belgii, která je velmi přátelská, otevřená a měla právě zkušenost s Markem /nesrozumitelné/ a nebyla schopná přesto policie k nějakým jiným způsobem vyšetřovat podobné případy, tedy mizení dívek a mladých žen, aby zabránila právě tomu, co se stalo a v tomto smyslu Belgie prochází takovou druhou katarzí, kdy si říká, co děláme špatně, co náš stát dělá špatně, že se tyto věci vlastně relativně často u nás dějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Kateřina Šafaříková, bruselská zpravodajka Hospodářských novin portálu Aktuálně a týdeníku Respekt. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji do Belgie hezký den, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka časopisu Respekt
Děkuji na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude genetik Jan Pačes, příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.