Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 1. července 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. V příštích minutách budu mluvit s Kateřinou Šafaříkovou, zpravodajkou Respektu, Hospodářských novin a portálu Aktuálně.cz v Bruselu. Přeji vám Katko, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme zejména začínajícímu předsednictví České republiky v Evropské unii. Zeptám se například na to, jak chce Česko promlouvat do politiky sedmadvacítky a jaký vzkaz by mělo vyslat Evropě, přeji nerušený poslech. Česko se na půl roku ujímá předsednictví v Radě Evropské unie. Jsme Kateřino, dobře připraveni, podle Mikuláše Beka, ministra pro evropské záležitosti ano.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Dá se říct, že ministr má vlastně pravdu v tom smyslu, že jsme prostě připraveni tak, jak jsme. Už to pravděpodobně lepší nebude. Těch profesionálů, kteří předsednictví vlastně budou vést. Budou to ti, kteří ho budou vykonávat, tak těch máme docela málo, protože rozpočet na předsednictví byl, nebo je nižší než průměr obvykle bývá na ten předsednický půlrok Česko má jenom v Bruselu na stálé misi při EU podstav zhruba 30-40 lidí. Na druhou stranu jsou to, jak jsem říkala profesionálové, jsou to lidi zkušení, velmi jaksi připraveni a rozhodnutí udělat maximum. Ministr Bek mluvil o tom, že má i strach o jejich zdraví, protože to bude velké vypětí. Takže pokavaď jde o tedy ten počet lidí, které máme a nějaké rozhodnutí vlády, to zvládnout, tak asi připraveni jsme. Jestli to bude stačit, to se teprve ukáže, ukáže se to mimo jiné kvůli tomu, že my nevíme, co nám následující týdny a měsíce přinesou. Jestli třeba v Evropě nebude nějaká další velká krize, která by samozřejmě ty relativně sporé personální kapacity napnula a prověřila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem spočívá vůbec význam nebo smysl role předsednické země? Předpokládám, že tak, jak to bývá, je to příležitost například zvýšit ten politický kredit?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Přesně tak. Ona předsednická role je v zásadě taková vrcholná manažerská činnost, by se dalo říct. Zkrátka a dobře Češi budou vést týmy, koordinovat debaty, posouvat diskuze dál. A to je v zásadě jaksi vysoce náročná, profesionální, manažerská činnost, kdy tedy ta vlastní národní politika bude muset trochu ustoupit do pozadí. Ale už samotná manažerská činnost je vlastně docela náročné cvičení. A pokud to Češi zvládnou, tak se jim to, jak se odmění nebo ta odměna bude mít podobu, že se jim Bruselu nebo obecně mezi členskými státy, že se prostě zafixují jako země, která ač je vlastně relativně malá střední velikosti. Nemá tedy tak robustní státní správu, třeba jako Francie nebo Německo, takže podobné věci zvládne. Ono to zní jako klišé, spousta politologů říká, že předsednictví je o tom, aby si země vyzkoušela, jestli dokáže hrát nad svoji váhovou kategorii. A když to dokáže, tak se to právě pozitivně vrací. Ale já to tady vidím, můžeme to vidět v Bruselu nebo právě v komentářích těch lídrů členských států všude okolo. Dávám konkrétní příklad, Dánsko pětimilionové je malá země a má vlastně vysoce respektované postavení v Evropě, její představitelé právě proto, že Dánové mají pověst velmi schopných administrátorů, vykonavačů, vyjednavačů, zkrátka a dobře věcí, které přináší doba. Znamená to, že potom Dánové si mohou říkat o třeba zajímavé funkce, role v celé té evropské architektuře, které by ne až tak odpovídaly jejich velikosti. Naopak třeba nejde o postavení, které spíše bývá určeno pro větší země, ale v případě Dánska nebo třeba i Portugalska. To je ten poslední příklad, se zkrátka a dobře tohle daří, tedy v Česku se potom může podařit toto, že bude hrát nad svoji váhovou kategorii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký otisk zanechává Francie, od které přebíráme to předsednické žezlo?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Pro Francii to bylo už třinácté předsednictví, jak jsem říkala, Francie zrovna patří mezi velké sály s takovou opravdu robustní a profesionální státní správou. Čili tam nebyla žádná nervozita ve smyslu, jestli Francie svůj další půl rok zvládne. Teď tedy ke konci nebo na konci ta bilance je v zásadě kladná v tom smyslu, že se jí podařilo dohodnout spousta dílčích věcí v jednotlivých agendách, uzavřít debaty, hledání kompromisu na nové legislativě. Ale myslím, že úplně nejdůležitější, a to, řekněme, byla výzva, je to, že se jak Emmanuelu Macronovi, tak dalším francouzským představitelům a tedy zmíněné státní správě podařilo udržet Evropu jednotnou na pozadí ruského útoku proti Ukrajině. To myslím je velký výkon, že po 24. únoru teď tedy na začátku července vstupuje Evropa do nové fáze konfliktu, vlastně stále je nutná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Umí tedy z toho předsednictví země vesměs vytěžit ten politický kapitál pro další období, jak vás tak poslouchám?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to přesně tak. Já jsem předtím zmínila Dánsko nebo Portugalsko, tak můžu to jenom upřesnit, že tedy Portugalci měli předsednictví přesně před rokem v první polovině roku 2021. A velmi dobře se zapsali, ačkoliv je to taky vlastně docela malý stát desetimilionový nebo devítimilionový, jihoevropský vlastně na jižním cípu Evropy v mnohem jaksi vzdáleném tomu dění ve střední a východní Evropě a Portugalci měli velké problémy loni ještě s pandemií na začátku, kdy zrovna prožívali svůj další lockdown, bylo to náročné, ale podařilo se jim velmi uspět v řadě dílčích věcí. Zapsali se jako vynikající vyjednavači, včetně svého premiéra Antonia Costy. A o něm se teď mluví mezi lidmi, kteří jsou zapojeni do evropské politiky jako možném dalším předsedovi Evropské komise, tedy za 2 roky a kousek až bude končit Ursula von Der Leyenová. Čili to je vlastně jenom další příklad toho, že i takováhle země už a priori vlastně může být v okruhu těch, z nichž se potom bude vybírat vrcholné posty právě proto, že prokázala, že zkrátka a dobře má na to vést velmi složitý organismus s názvem EU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Napravíme si, Kateřino, reputaci po tom prvním předsednictví v roce 2009, kdy právě během této akce přišla o důvěru vláda občanských demokratů, lidovců a zelených vedená Mirkem Topolánkem.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Ano, ano, je to otázka samozřejmě, která vlastně nejvíc zajímá české politické prostředí, ale tady nutno říci, že odsud tedy z Bruselu, nebo když jako odstoupí od té, od té české reality, tak ten pád vlády tady vlastně tolik nerezonuje jako u nás. Zkrátka a dobře Česko, pokud se bavíte s lidmi, kteří si to pamatují, tak je spíše zapsané Entropu, tou skládačkou Davida Černého, která fascinovala, ale zároveň které pobouřila, asi si možná posluchači vzpomenou, že to byla, že to bylo takové puzzle, kde zkrátka dobře každá země byla nějakým způsobem typicky nebo ironicky nebo karikaturně vyobrazena, například Bulharsko tam bylo jako turecký záchod a vedlo to potom k nějakým diplomatickým kontroverzím, ta část Entropy, tedy téhle té skládačky se potom musela zakrýt a tak dále. A to si třeba ti profesionálové evropské politiky pamatují více než pád vlády. Zpravidla řeknou, zmíní, když se ptám na prvním místě Entropu a potom tedy pád vlády uprostřed předsednictví. Ale to neznamená, že tedy nemáme co napravovat, nebo že by to nebylo důležité. Ale myslím, že je to důležitější pro nás, pro nás samé. Protože, když to tentokrát zvládneme, tak myslím, že to bude něco jako náš druhý návrat do Evropy, protože prostě v nás zůstane zakódovaná ta zkušenost, že to lze zvládnout, že můžeme uspět, že jsme standardní evropská země, která celého půl roku vydrží a Evropu dokáže držet pospolu. A myslím si, že to je prostě důležitější pro naše celé sebevědomí než pro zbytek EU, protože EU má třeba v sobě nebo za sebou zkušenosti, kdy třeba Belgie neměla dva roky vládu, a přesto zcela bez problémů zvládla svoje předsednictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže v těch unijních strukturách nejsou až natolik citlivý, ne že bychom se teď chtěli chlácholit, ale na ty vnitropolitické otřesy v jednotlivých členských zemích.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to přesně tak, je to skutečně věc, která je prožívá námi nebo těmi jednotlivými státy. Ale ta jaksi bruselská mašina chcete-li, je, funguje jako docela dobře promazaný stroj a podobné věci řeší méně, než bychom si my mohli myslet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou pověst má vůbec Česká republika v těch unijních strukturách?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Dlouhodobě měla pověst státu, který je prostě další z té čtveřice problematické nebo problematické prostě kontroverzní, možná pro někoho pozitivně výrazné Visegrádské čtyřky. To zejména, když tedy ještě byl u moci bývalý premiér Andrej Babiš, protože ta kombinace Andrej Babiš, Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki působila pro někoho toxicky v tom smyslu, že viděli v nich jenom ty, kteří zase budou říkat ne, nebudou říkat nikdy ano, budou říkat jenom ne. Budou některé debaty brzdit nebo dokonce i blokovat, což teda se děje i nyní v případě maďarského premiéra Viktora Orbána. Ale teď s nástupem nové vlády, v zásadě aniž by ta vláda nějak aktivně udělala něco mimořádného na tom evropském kolbišti. Už jenom to, že a priori Petr Fiala, premiér mluví jinak, že ta vláda celkově je vstřícnější, vypadá tak, že prostě naslouchá, chová se přátelštěji a více racionálně, tak už jenom to vlastně sejmulo z České republiky, chcete-li tu nálepku, té problematické, nesrozumitelné v zásadě trošku protivné země a s Českem tedy se nepojí žádná jaksi mimořádná očekávání. Právě proto, že to je země spíš menší, ví se, že ta vláda je u moci relativně krátce, ale rozhodně to není tak, že by tedy Evropa, zbytek Evropské unie vstoupil do začátku českého předsednictví s nějakou nervozitou, tak to není. Prostě. Bere se to tak, že Petr Fiala, jak hovoří, chová se tak jako v zásadě standardní západoevropský politik, takže se vlastně od nás čeká nějaký standardní evropský výkon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Začínajícím předsednictví České republiky Evropské unii hovořím s Kateřinou Šafaříkovou, bruselskou zpravodajkou Respektu, Hospodářských novin a portálu Aktuálně.cz. Evropa jako úkol reformovat, obnovit, posílit, to je motto českého předsednictví, vystihuje ty priority, Kateřino, jak hodnotíte motto, které odkazuje na projev Václava Havla z roku 1996?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
To myslím zafungovalo velmi dobře pro jaksi u lidí, kterým bylo určeno, kterým je určeno. Ať už tedy evropští partneři, ostatní evropští partneři české vlády, politologové mezi evropskými metropolemi, kteří sledují unijní politiku a hodnotí. Tak ti vesměs říkali, že to je velmi dobré heslo, odkaz na Václava Havla, který má stále obrovskou pozitivní reputaci mezi klíčovými představiteli Evropské unie. Tak to zkrátka dobře zafungovalo dobře, i ten samotný vzkaz, tedy ten obsah, to znamená Evropa jako úkol. To, že my vidíme Evropu jako úkol, vlastně bez nějakých ironických vzkazů mezi řádky, což bylo právě ten slogan toho videa v roce 2009, to slavné Evropě to osladíme. Část elity to tehdy nepochopila. Někteří se trošku přiurazili. Vlastně to působilo naprosto nesrozumitelně. Tentokrát to motto působí velmi srozumitelně, jasně, civilně a myslím, že se oceňuje to, že tedy bereme Evropu jako úkol, protože prostě ten předsednický půlrok je nějaký úkol a už jsem i o tom mluvila, který musíme nějakým způsobem zvládnout a jaksi to podheslo nebo rozvité heslo obnovit, posílit a tak dále, to jenom podtrhuje, o čem teď právě mluvím. Tedy, že si evropští partneři uložili ten vzkaz. Češi vědí, co se od nich očekává nebo co je potřeba a jsou zjevně, minimálně pokud jde o logo a o slogan, tak jsou připraveni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím, že to logo podle těch prvních reakcí také docela rezonuje.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Ono s tím logem je to takové složitější, protože je vizuální a vizualita je relativně subjektivní, takže já se tady potkávám s různými názory typu, že třeba to může vypadat jako ukrajinská výšivka, jak je to hodně barevné a pracuje se s tím v těch různých jako soustředěných kruzích, tak jsem tady dostala od dvou kolegů novinářů dotaz, jestli to je reakce tedy na ruskou válku proti Ukrajině, jestli Češi i svým logem chtěli nějakým způsobem Ukrajinu podpořit, což mě překvapilo. Já tam nevidím, ale jak říkám, je to v zásadě taková individuální emočních věc. Takže na to ty názory se scházejí různé, já bych tak řekla rozptýlenější než na ten slogan, ale nesetkala jsem se s žádnou kritikou a už vůbec ne s nějakým sžíravým odsudkem, že by to logo třeba bylo nevhodné a podobně, takže potud zatím dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podívejme se na to hlavní, a to jsou priority. Například v zemědělství to budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování, podpora lesnictví. Ministerstvo zdravotnictví vidí to hlavní v péči o onkologické pacienty na stejnou dostupnost moderních léků, ve všech zemích se také chce zaměřit mezi zahraničněpolitické priority, patří Ukrajina, ukončení závislosti na energii z Ruska, budování obranných kapacit a obchodní dohody. Tady jenom připomenu, že ta energetická bezpečnost ta byla, pokud se nepletu, Katko, tématem už při tom našem prvním předsednictví v roce 2009.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to přesně tak, historie ukazuje v případě České republiky absolutní kruh, protože správně, jak říkáte, Zito, tehdy už byla energetická bezpečnost, tématem je opět kvůli jaksi situaci v Evropě a což je nejdůležitější. Jsme na začátku července, 11. července má dojít k vypnutí plynovodu Nord stream 1. Je to tedy každoroční pravidelná údržba, ale většina lidi, kteří jsou zapojení do těch aktuálních událostí, tak je přesvědčená, že Vladimír Putin už Nord stream 1 nezapne. Zkrátka a dobře, že 11. července přestane do Evropy tímto plynovodem téct plyn. Takže budeme mít druhou plynovou krizi. Druhou v tom smyslu, že právě to první české předsednictví v roce 2009 začínalo plynovou krizí tím, kdy ruský režim ukončil dodávky přes Ukrajinu. Tehdy začalo mrznout Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a vlastně bylo ten první úkol českého předsednictví nejdůležitější. Tedy zvládnou, zajistit plynové dodávky ve střední a východní Evropě. A je dost pravděpodobné, že tedy budeme mrznout. Tentokrát je léto, ale že nedostatek plynu pro Evropu bude zase ten nejdůležitější úkol, minimálně v těch prvních týdnech a měsících druhého českého předsednictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem velkým úkolem a velmi důležité bude, Kateřino, také pro naše diplomaty z České republiky nebo vůbec lidi, kteří se budou účastnit těch jednání, dostat se do Bruselu, protože ta situace je docela stále nejasná nebo komplikovaná. Narážím na letecké spojení a podobně.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
To je velmi relevantní poznámka. Můj muž před několika týdny potřeboval se za námi dostat do Bruselu a nesehnal žádný led, protože prostě lítá jeden přímý let denně, který je za prvé tedy velmi drahý. Za druhé obsazený, takže prostě často už nejsou žádná místa. Některé spoje se dokonce ruší a jel za námi vlakem a nakonec 4× přestupoval a trvalo to celé 12 hodin. Takže cesta Praha - Brusel nyní může skutečně přinášet různé výzvy a uvidí se ano, jak to budou řešit čeští ministři. Teď je jasné, že například v druhém červencovém týdnu, kdy je zasedání výboru Evropského parlamentu a jednotliví ministři tam budou představovat priority a plány na ten předsednický půl rok. Uvidí se, jak to bude s plynem, možná budou nějaké ad hoc urgentní prostě mítinky v Bruselu kvůli tomu tedy případnému neobnovení dodávek z Nord streamu 1, a to všechno samozřejmě právě bude znamenat, že ten provoz po nebi mezi Bruselem a Prahou bude muset být výrazně intenzivnější. A není úplně jasné, jak se to bude dělat. Respektive ví se, že třeba ten druhý týden v červenci bude muset vláda vypravit několikrát vládní speciál proto, aby odvezla ministry do Bruselu a zpátky na ta jednání, které jsem zmínila. Ale co když bude potřeba zvýšit výrazně ten provoz právě proto, že budou urgentní jednání kvůli plynu. Nedej bože, jak se říká, aby byl třeba mimořádný summit v této věci, tak to bude skutečně velká výzva, jak dostávat české profesionály mezi Bruselem a Prahou, ale možná, že ještě nějaké změně dojde, co je známo. Co jsem pokrývala jako novinářka. Je to, že vláda vyjednávala, jak se společností Smart Wings, která ještě do dubna, tedy do Velikonoc provozovala linku mezi Prahou a Bruselem stálou potom jí zrušila, protože se údajně ekonomicky nevyplácela a zároveň česká vláda jednala s belgickou společností /nesrozumitelné/ Airlines. Jsou tedy ti jediní, kteří teď provozují přímé spojení letecké mezi Prahou a Bruselem. Ještě ta jednání nejsou úplně uzavřená, zatím tedy není ani pozitivní výsledek, ale ještě to není úplně uzavřené, tak uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O začínajícím předsednictví České republiky v Evropské unii hovořím s Kateřinou Šafaříkovou, bruselskou zpravodajkou Respektu, Hospodářských novin a pro Aktuálně.cz jste mimo jiné, Katko, napsala, že noty před jednáním diplomaté občas ladí v kavárně Korika. Máte tam svůj stoleček?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Skoro bych měla mít, když to takhle poslouchám, ale nemám. Ne, že bych nechtěla, vlastně bych chtěla ano, možná bych měl být. Ale to je kavárna, která vlastně funguje bez stolečků. Je to takový, říká se tomu italský typ kavárny pultový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
To znamená, že tedy stojíte u pultů nebo u několika stolečků a takových těch vysokých na stojáka, jak se říká česky venku. Ale není to model, styl kavárny, kdybyste si sedli do těch pohodlných křesel měkkých a tam prostě seděli 3 hodiny s počítačem na stole nebo v klíně pracovali. Tady skutečně si jdete k pultu pro kávu, maximálně si jí vezmete k vysokému malému stolku venku, vypijete si jí a jdete. A to je v zásadě součástí toho kouzla, té kavárny nebo i důvodů, proč tedy se tam budou ladit ty noty, protože prostě tam si skutečně nejdete sednout a 3 hodiny odpočívat, ale jdete tam jako dobít baterky, rychle zjistit, že existuje i život mimo evropské vyjednávání, dát si dobrou kávu a odejít. A to, co je nejdůležitější, proč se tam tedy budou ladit ty noty, je, že ta kavárna Korika, že sídlí v ústí ulice Karoly v Bruselu, kde právě sídlí stálé zastoupení České republiky při EU. Takže Češi, kteří jdou ráno do práce nebo odpoledne, se vracejí ze schůzek do kanceláře, tak prostě nemůžou jinak, než jí kolem Koriky, tak proto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Která další místa pro posluchače méně známá nebo úplně neznámá, budou během toho půlroku spjata s naším předsednictvím, ale i klidně mimo něj samozřejmě?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Budou to, jednak tedy abych tak řekla klasické budovy, jako je třeba Evropská rada, Rada EU, Evropská komise, prostě tyhle ty evropské úřadovny, kam se běžně dochází na jednání, ale Česká republika jaksi nechá svůj otisk během toho předsednického půlroku i na místech, která nejsou přísně vzato spjata tedy s evropskou politikou, ale prostě jsou v Bruselu. Zmíním třeba slavný sál, výstavní prostor, koncertní sál, kinosál v Bruselu, Vozár, zkratka z francouzského muzea, tedy krásná umění. Je to budova, která je postavená slavným aldeco architektem panem Hortou. A v této budově bude například koncert na úvod českého předsednictví, tedy on bude až v říjnu. Myslím na konci září, jestli se nepletu. Ale zkrátka a dobře bude to jeden z těch slavnostních koncertů, při příležitosti českého předsednictví a bude tam i několik výstav českých umělců. Je to skutečně velmi krásné místo, vyhledávané a Česku by tam tedy mělo mít několikrát jaksi kulturní událost spojenou s českými umělci nebo s nějakou českou tématikou. Ale těchhle těch míst bude více. Například i slavná figurka, tedy symbol Bruselu čůrající chlapeček, 50 centimetrová postavička, se vždycky tak jako oblíká nebo šňoří u příležitosti nějakých věcí. No a teď na začátku předsednictví se poběží v Bruselu slavnostní běh, na stadionu krásném z padesátých let U Tří lip, kde Emil Zátopek zaběhl světový rekord na desetikilometrové trati. A vlastně v připomínce tohoto aktu a připomenutí nebo v rámci toho závodu, oslavného závodu i bude čůrající chlapeček oblečen do trenek a tílka Emila Zátopka. Takže těch stop je několik a já bych tady posluchače ráda pozvala k tomu, aby se podívali na webovou stránku, tedy na server Aktuálně.cz, kde kolegové udělali velmi hezkou interaktivní mapu. Právě s místy v Bruselu, která budou nějakým způsobem důležitá kvůli předsednictví a kde tedy Češi nechají během toho půlroku nějaký svůj otisk.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude to maraton nejenom na tom stadionu U Tří lip, ale co se týče jednání a také vaší novinářské práce a pokrývání, že Katko? Opravdu letos neočekávám, že by mě čekala takzvaná okurková sezóna, kdy novináři nemají vlastně příliš, o čem psát, protože jsou všichni na prázdninách. Tak zrovna v případě nebo zrovna teď tedy v červenci a v srpnu, tak myslím, že se nudit nebudeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím, kdo vymyslel termín okurková sezóna. Tak vám přeji Katko, lehkou klávesnici a dobité baterky třeba i u té kávy, bude-li na to čas.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Děkuji velice a přeju posluchačům Českého rozhlasu krásné léto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a Kateřině Šafaříkové, zpravodajce Respektu, Hospodářských novin a portálu Aktuálně.cz děkuji do Bruselu, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.