Přepis: Jak to vidí Jiří Pondělíček – 20. října 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dobrý den přeje Zita Senková, čas vyhrazený aktuální publicistice věnujeme pohledu na Spojené státy, které za dva týdny čeká volba nového prezidenta, situaci rozeberu s Jiřím Pondělíčkem, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, jsem ráda, že jste přijal naše pozvání, dobrý den, vítejte.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Dobrý den, děkuju za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Zaměříme se zejména na enormní zájem o korespondenční hlasování, styl i smysl kandidátských debat i povolební scénáře, nerušený poslech. Za 2 týdny 3. listopadu budou Američané volit hlavu státu, možnosti předčasně hlasovat už dosud využilo přes 22 milionů Američanů. Ve frontách čekají klidně i 11 hodin, dá se pane Pondělíčku očekávat tak enormní zájem o korespondenční hlasování?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Ono se o tom mluvilo dlouhodobě dopředu, že vlastně vzhledem k té epidemiologické situaci v různých státech a vzhledem k tedy té pořád probíhající pandemii, takže zájem o to hlasování distanční, ono je korespondenční, někde je takové napůl osobní, že vlastně dostanete ten volební lístek, ale pak ho musíte vhodit do nějaké tedy hlídané a zapečetěné schránky, která se potom postupně vybírá, takže ten, ten zájem byl dlouhodobě vyšší nebo dlouhodobě se předpovídalo, že ten zájem bude vyšší. Já jsem upřímně nečekal, že to bude, někde jsem četl, že to je více jak desetinásobek toho, co bylo ve stejné fázi v roce 2016 odevzdáno takhle před volbami, takže možná až takový nárůst jsem nečekal, ale o tom, že to bude, že to bude větší a že to ten systém zatíží, tak o tom pochyb nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Podle informací médií zatím získali demokraté prý dvakrát více odevzdaných hlasů, což zajisté ještě nic nemusí znamenat nebo?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Ono to obecně se předpokládá nebo vlastně ve všech těch scénářích, kdy se mluvilo o té korespondenční volbě, tak se mluvilo o tom, že vlastně je velice pravděpodobné, že republikáni získají většinu těch hlasů, které budou odevzdány v den voleb a naopak demokraté budou mít vlastně výhodu v tom, v tom korespondenčním hlasování nebo mezi těmi korespondenční lístky, takže není to asi úplně překvapivé, já bych z toho zatím úplně nic nevyvozoval, ono taky v některých státech se ty volební lístky vlastně nedají otevřít až do dne voleb, jsou to právě třeba klíčové státy jako je Pensylvánie, takže to je stát, který, ve kterém se možná o výsledku těch voleb vzhledem k tomu systému sboru volitelů rozhodne a tam zatím ne, nemáme přesné informace o tom, jak si kdo, kdo, kdo v tom hlasování zatím vede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Které jsou mimochodem další, řekněme, ty klíčové státy, kde se rozhodne?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Ono se to rok od roku mění, ale letos to vypadá aspoň podle těch průzkumů, že částečně to bude podobné jako tradičně, tradičně to je Florida, ta už je dlouhodobě, v roce 2016 se těmi klíčovými státy staly Michigan, Pensylvánie, které předtím dlouhodobě ale byly jaksi v té kolonce demokratické, takže se mezi ty takzvané swing states nepočítaly, letos se zdá, že tam budou opět, že tedy opět je tam, ten výsledek bude poměrně těsný nebo těsnější než třeba ve zbytku, než třeba ve zbytku země, takže tady ty 3 státy bych řekl, že budou, že budou pro ten výsledek opravdu nejdůležitější, ale jsou tam i další, ve kterých jaksi ten výsledek je pořád tak nějak na vážkách nebo se nedá úplně předvídat, ty šance jsou tam třeba 55 na 45, 60 na 40 %, což je v podstatě statisticky pořád, jak oni říkají to /nesrozumitelné/, že si můžete hodit korunou a to jsou státy jako je Ohio, Arizona a mnoho, mnoho dalších.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Oba kandidáti obhájce Bílého domů úřadující republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden finišují ve svých kampaních, v jakém duchu je vůbec vedou, na co sází?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Co se týče téma, tak já se domnívám, že demokraté opravdu nejvíc útočí na prezidenta Trumpa ohledně tedy toho, jak zvládá, respektive nezvládá tu pandemii koronaviru, to jejich hlavní téma myslím si už dlouhodobě, ne že by neměli nějaké vlastní plány, vlastní, vlastní program co se týče například reformy zdravotního systému nebo třeba reformy daňového systému, ale řekl bych, že to hlavní to, to klíčové téma, kterým chtějí jaksi přesvědčit ty nerozhodnuté voliče uprostřed, tak je právě tedy pandemie koronaviru, a dokonce tam došlo k určitému sporu, teď jsem to, zachytil jsem to někdy až ráno, že vlastně se to v Americe stalo včera, že došlo ke sporu ohledně témat na tu poslední debatu, protože z týmu prezidenta Trumpa zaznělo, že ta debata by měla být především o zahraniční politice, jak je podle nich tedy tradice, nicméně od demokratů zaznělo, že dlouhodobě bylo dohodnuto, že ta témata si bude vybírat moderátorka té debaty a je to možná právě proto, že demokraté by rádi tedy ještě znovu voličům připomněli tu pandemii koronaviru, a to co považují za selhání prezidenta Trumpa, kdežto prezident Trump by pravděpodobně rád utekl k trošku jiným tématům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Například Blízký východ, dojednání míru zprostředkování mezi Izraelem, Spojenými arabskými emiráty a také Bahrajnem, lze říct, komu hraje vlastně více do karet, lidově řečeno právě koronakrize?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já se domnívám, že tam aspoň z těch dat, co máme dostupná, tak tam je to celkem jednoznačné, že pro prezidenta Trumpa a jeho šanci na zvolení, znovuzvolení to znamenalo velkou ránu, neznamená to, že tady zvolen být nemůže, ale jo, i když se podíváte třeba na ty průzkumy, tak do dubna ten rozdíl byl třeba 2, 3, 4 v těch agregovaných 2, 3, 4 procentní body, což jednak je dlouho před volbami, takže to pro prezidenta ještě nemuselo znamenat žádný problém, za druhé takhle malý rozdíl při nějaké statistické chybě nemusí znamenat opět nic a zároveň je třeba uvědomit si, že šlo o ty průzkumy ne v jednotlivých státech ale celonárodní a ten americký systém, jak jsme koneckonců viděli v roce 2016, je takový, že Hillary Clintonová vyhrála o několik milionů hlasů, ale v těch klíčových státech prohrála a tím pádem ten sbor volitelů vyhrál Donald Trump, což při těch, při rozdílu do dvou, do tří procent, pokud by vyhrál Joe Biden celonárodně, tak vzhledem k tomu, že ty klíčové státy Pensylvánie, Michigan, Florida i Ohio většinou volí více republikány, tak by to pro něj pořád znamenalo určitou výhodu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Sehraje roli i třeba právnička Amy Barret, kterou do Nejvyššího soudu navrhl právě Donald Trump na místo zesnulé legendární soudkyně Ruth Bader Ginsburgové?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já se nedomnívám, že by to bylo pro republikány až takové terno, jak si možná oni sami myslí někteří, protože ono to téma soudců není v kampani úplně nové, prezident Donald Trump už předtím než Ruth Bader Ginsburgová zemřela, tak vlastně zveřejnil nějaký seznam tedy kandidátů případných, nebo ze kterých by vybíral v případě, že bude znovu zvolen a v případě, že tedy se mu uvolní další místo na Nejvyšším soudě, takže to co on udělá a Amy Coney Barrettová byla na tomto seznamu, takže vlastně těm svým nábožensky založeným voličům těm evangelikálům, pro které to obsazení Nejvyššího soudu je opravdu asi nejdůležitější téma voleb, tak těm vlastně ten signál dával už dopředu už předtím, než se tady to stalo, naopak tady to může mobilizovat demokratické voliče, kteří jsou teďka hodně zklamaní z toho, že republikáni v roce 2016 odmítali vlastně vůbec jenom uspořádat slyšení nominantovi Baracka Obamy s odkazem právě na to, že se blíží volby, a to tehdy byl teprve březen toho roku 2016 teď a najednou jsou ochotní vlastně 2 týdny před volbami, ta slyšení probíhala do minulého týdne, takže 3 týdny před volbami vlastně zahájit slyšení s tím, že je klidně možné, že to schválení přijde pár dní před volbami anebo třeba dokonce až po volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
No ono složení toho Nejvyššího soudu ve Spojených státech je vysoce politická záležitost.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
No, ono to tak vždycky nebývalo, ta tradičně je ta shoda na těch, na těch kandidátech byla daleko větší i si myslím, že ne, že by tedy už od devatenáctého století samozřejmě tam to rozdělení bylo jiné, ale potom vlastně od těch minimálně sedmdesátých let, tak to rozdělení na nějaké ty konzervativněji založené a liberálněji založené soudce, vlastně docela fungovalo, já jsem si v tomhle ohledu nedávno vzpomněl na slyšení, ve kterém tedy byl potvrzován Antonin Scalia, který právě zemřel v roce 2016 a jehož, jehož křeslo tedy republikáni odmítli obsadit ještě před volbami a tam, přestože on to byl opravdu výrazný konzervativní soudce, tak, tak ten výsledek byl naprosto jednoznačně a hlasovali pro něj senátoři obou stran a ještě nedávno vlastně bylo potřeba, aby, aby ty soudce potvrdila dvoutřetinová většina senátu, a to bylo opět zase nějaký výraz toho, že ta podpora by neměla být jenom z jedné strany, že to není jenom nějaký mocenský souboj, vlastně tady ten, tady ten princip zrušili sami demokraté, když byli frustrovaní z toho, že jak oni tvrdili republikáni vlastně shazují jednoho kandidáta do federální soudní soustavy za druhým, protože ten systém se, se týká tedy i federálních soudců a následně tedy došlo k tomu, že u federálních soudců a následně i u soudců Nejvyššího soudu bylo vlastně tady ta, tady ten požadavek snížen a stačí prostá většina, takže bych řekl, že ten politický boj do jisté míry tam byl vždycky, ale v poslední době dosti eskaluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Znamená to, že tedy obecně mezi demokraty a republikány jsou čím dál větší, řekněme příkopy?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Určitě to je částečně tím, ale není to, ono to není, ta dělící linie nevede vždycky přímo mezi těmi dvěma stranami, ty strany jsou v Americe poměrně široké voličské koalice, já se domnívám, že tady je to spíš opravdu příkop mezi sekulárními nebo náboženství ne úplně holdujícími Američany, kterých je v Americe čím dál tím víc. mezi těmi evangelikály, kteří prostě mají pocit, že ty, ta morálka křesťanská by měla vlastně v řízení státu hrát daleko větší roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Dnes hovoříme s amerikanistou Jiřím Pondělíčkem z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vyvíjí se, pane Pondělíčku, v čase strategie těch obou protivníků Donalda Trumpa i Joe Bidena?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já se domnívám, že Donald Trump určitě zkouší různé věci, na konci léta jsme viděli, ne že by od toho úplně opustil, ale už to není úplně to hlavní téma, na konci léta jsme viděli velkou snahu použít ty protesty často nebo v některých případech násilné protesty proti, proti tedy policejnímu násilí, jakožto volební téma, bylo to ta jeho, to jeho poselství, že on je tedy prezidentem práva a pořádku, který tedy Američany ochrání před, před tady těmi nepříjemnostmi, já se domnívám, že v poslední době je to spíš snaha, spíš snaha poukázat opět na to, že tedy on je ten čistý, nezkažený, tak jako v roce 2016 bojující proti tomu establishmentu, on už začal opět na mítincích vyzývat tedy k tomu, aby jeho protivníci byli uvězněni a to říkal v roce 2016 o Hillary Clintonové, teď mluví o tom, že by to měl být Bidena a jeho rodina, takže si myslím, že teď se opět snaží akcentovat takovou tu svojí tu, tu devizu toho, že on není politik, že on v tom Washingtonu neseděl těch 30 let a bojuje proti tomu zkaženém systému.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Proti čemu bojuje Joe Biden?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Joe Biden, já si myslím, že tam to, to, ta hlavní náplň nebo ten hlavní náboj jeho kampaně je, že to není Donald Trump, on koneckonců sám při několika příležitostech nebo i lidé z jeho týmu mluvili o návratu do normálu, což je myslím si naprosto vědomá strategie, oslovit ty republikány, kteří třeba úplně nesouhlasí s tím, jak prezident Trump vystupuje, jak se chová v nějakých konkrétních případech, ono nejde jenom o vystupování, ale jde i o kontroverzní případy, například milosti pro Rogera Stonea a dalšího jeho spolupracovníky, což mu mnozí republikáni vyčítají nebo někteří republikáni vyčítají, že prostě. Se vlastně chová trošku jako, jako monarcha, nikoliv jako prezident, takže myslím si, že je tam zjevná snaha oslovit právě tady ty voliče a Joe Biden, přestože některé ty reformy, které, se kterým jeho tým přichází, jsou poměrně ambiciózní, tak si myslím, že to hlavní poselství opravdu je, uklidněme se a vraťme se zpátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Nabízí tedy Joe Biden i něco jiného než kartu anti Trump?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Co se týče programu tak určitě, tam já jsem zmiňoval tu reformu zdravotnictví nebo například reformu daní, tam je to možná v tuhle chvíli nejvýraznější, protože tam se opravdu, tam jde o vlastně z velké míry návrat před tu daňovou reformu Donalda Trumpa, byť třeba ty podnikové daně se nemají vrátit na tu poměrně vysokou úroveň 35 %, mají se zvýšit tuším jenom asi na 28 z těch současných 22, ale, ale je tam naprosto zjevná, naprosto zjevná snaha vrátit ten daňový systém jaksi před to, než ho, než ho Donald Trump reformoval po svém, čili nelze říct, že by tam nebyla substance, že by tam nebyl žádný program, ale domnívám se, že to co má opravdu voliče motivovat a viděli jsme to i v primárkách, kdy vlastně se hodně mluvilo o tom, který z těch vyzyvatelů a vyzyvatelek má proti Donaldu Trumpovi největší šanci, tak se hodně mluví právě, právě o tom, aby ten kandidát byl Trumpovi co nejméně podobný nebo aby to byl nějaký anti Trump.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Pozítří by se měl uskutečnit druhý televizní duel kandidátů, on je to v podstatě třetí v pořadí, nicméně ta druhá původní debata se kvůli nakažení Donalda Trumpa nekonala, respektive byly z toho nakonec dva separátní rozhovory obou rivalů, každý byl někde jinde, jeden v Miami, druhý ve Filadelfii a zpovídal daného kandidáta, nikoliv soupeř nýbrž moderátor, co se z toho vyčetl, pane Pondělíčku?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Myslíte z té druhé debaty?

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Z té druhé, řekněme, distanční, proč vlastně tedy Trump odmítl ten distanční duel?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
On sám tvrdil, že tedy nehodlá diskutovat s někým přes monitor, že to prostě není důstojné, že takhle debata vypadat nemá, já se domnívám, že prostě jemu ten formát nesedí, on bylo to vidět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Je kontaktní?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Ono to bylo vidět v té první debatě, že tam byla zjevná snaha nějakým způsobem Joea Bidena zatlačit, třeba ho donutit k tomu, aby se přeřekl nebo třeba na chvíli zamrznul a přestal odpovídat, protože jedna z věcí, na kterou Donald Trump útočí, je věk jeho protikandidáta, byť on sám není o mnoho mladší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
3 roky rozdíl, pokud se nepletu.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Ale on tvrdí že, tedy na rozdíl od Joe Bidena on je, on je naprosto v pořádku a u Joe Bidena mluví o senilitě, o jaksi poklesu těch kognitivních schopností, schopností, takže myslím si, že byla snaha a koneckonců viděli jsme v roce 2016, že zdravý hraje velkou roli. Hillary Clintonová zkolabovala při tuším oslavě nebo respektive vzpomínkové akci k 11. září a pro mnohé voliče to mohlo hrát významnou roli, koneckonců teď to vidíme, že nákaza koronavirem prezidentovi nepřinesla žádné body navíc, spíš to vypadá, že naopak ty nůžky se podle průzkumu ještě více rozevřely, takže ty pochyby o zdravotní způsobilosti kandidátů mohou hrát velkou roli a byla to právě snaha prezidenta Trumpa Joea Bidena dostat pod nějaký tlak a to se samozřejmě těžko dělá přes zoom nebo přes nějakou jinou elektronickou platformu, on opravdu si myslím potřeboval nebo měl pocit, že potřebuje, aby byl v té místnosti s Joe Bidenem, aby ho dostal pod nějaký tlak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Tak můžeme se těšit na velmi zajímavý třetí duel nebo poslední duel.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já myslím, že určitě dojde opět k překřikování a tak dále, byť to diváci a voliči zřejmě nevnímali úplně pozitivně, tak se nedomnívám, že by Donald Trump ten, ten styl nějakým způsobem opustil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Ta první debata byla velmi ani ne emotivní, spíše byla plná urážek, skákání do řeči, nyní by měli mít knoflík, kde moderátor vypne toho řečníka, pokud by se dopustil nějakých faulů, co se týče vedení debat, slyší pane Pondělíčku voliči na tento formát konfrontace, první se odehrála před 60 lety, jaké, jaký je smysl těchto televizních duelů?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Tak ten formát se samozřejmě velice proměnil, ty debaty byly daleko civilnější. Já se domnívám, že nebo respektive co i politologové v Americe její na základě svého výzkumu tvrdí, že ten význam těch debat je přeceňován, že oni většinou nějakou velkou skupinu voličů nepohnou, ale při těsných volbách samozřejmě může hrát roli každá drobnost a jsou v historii případy nebo mluví se o minimálně třeba volbách v roce 1980, kdy ta debata měla pomoci výrazně Ronaldu Reaganovi, který v ní předvedl velice dobrý výkon a tehdy přišel s tou sugestivní a velice dobře sestavenou otázkou, jednoduchou pro voliče, že ta základní otázka je, jestli se teď mají lépe, než se měli před čtyřmi lety, jestli si myslí, že Amerika je bezpečnější, než byla před čtyřmi lety a na to voliči tehdy hodně slyšeli, co se týče toho, jak to vypadá, tak tenhle konfrontační tón určitě není, určitě není standardní, dokonce když byly debaty v roce 2000, tak Al Gore byl tehdy kritizován už jenom za to, že když jeho protikandidát George Bush odpovídal, tak on si několikrát tak jako povzdechnul, jako kdyby chtěl dát najevo, že jeho kandidát, jeho protikandidát mluví hlouposti a už to bylo tehdy vnímáno velice negativně, za to byl poměrně silně kritizován a když to srovnáme s tím, co jsme viděli už v roce 2016, ale teď opět tedy v té první debatě, tak samozřejmě to je někde úplně jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Situaci před americkými volbami analyzuje pro Dvojku Českého rozhlasu Jiří Pondělíček, amerikanista z Univerzity Karlovy, v dosavadních předvolebních průzkumech si Joe Biden drží v podstatě celou dobu nadstandardním náskok, čemu za to vděčí?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já už jsem tady říkal, že si myslím, že opravdu tou největší devizou pro něj byla ta koronavirová pandemie, ty nůžky se hodně začaly rozevírat právě někdy po tom dubnu, kdy ten počet obětí v Americe začal výrazně stoupat, pardon?

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jaké jsou jeho silné stránky, když to srovnáme s Trumpem?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já se domnívám, že právě to, že není Trump, že on působí nebo tvrdí, že, že bude tedy vystupovat civilně, že chce sjednocovat, takže to je, to co může i vlastně vhledem k tomu, že probíhá ta krize, tak to může pro, na mnoho Američanů působit uklidňujícím dojmem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Jsou pane Pondělíčku, po zkušenostech z roku 2016 experti, média i ostatně experti nebo agentury těch průzkumů opatrnější, co se týče předpovědí?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Já se domnívám, že tam došlo k určitému, k určitému, k určité změně, k určitému poučení, zvláště tedy aspoň to tvrdí ty agentury na, pro výzkum veřejného mínění v těch státech, ve kterých se spletli minule nejvíc, což byla právě Pensylvánie, Michigan a ty, ty státy toho, kdy si průmyslového tedy středozápadu amerického a tam oni tvrdí, že v roce 2016 nedostatečně tedy jaksi korigovali, korigovali kategorii vzdělání, že ji nezohledňovali v těch svých vzorcích a to letos údajně napravili, takže tvrdí, že ty předpovědi by letos v těch jednotlivých státech měly být přesnější, nicméně samozřejmě k chybě pořád dojít může, to, ta se vyloučit nedá, koneckonců každý průzkum nějakou tu statistickou chybu má, takže určitě pokud teďka ty agregát, agregované průměry, ty vážené průměry říkají, že Joe Biden někde vede, o dejme tomu 4 %, tak ono se klidně může stát v rámci tedy té statistické chyby, že to bude v rozmezí od dvou do šesti, a to vlastně není chyba průzkumu jo, to je vlastně v rámci nějakého, nějaké navržené metodiky přípustné. Může samozřejmě dojít k chybě ještě větší, nehledě na to, že pořád ještě jsme dva týdny před volbami a minule jeden z těch velkých problémů, proč ty průzkumy nakonec nevyšly nebo celonárodní vyšly, ale nevyšly v těch jednotlivých státech, bylo právě to, že tam je prostě určité prodlení, pokud den před volbami zveřejníte průzkum, tak to znamená, že sběr dat byl před nějakým zhruba týdnem a ono se za ten poslední týden změnilo mnoho, bylo tehdy v Americe daleko víc nerozhodnutých voličů, kteří právě potom se rozhodli z velké, z velké většiny volit Donalda Trumpa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Právě o tom se spekuluje, jestli může Trump i letos spoléhat na to, že ten last minute, řekněme na poslední chvíli osloví nebo se pro něj rozhodnou i ti, kteří do posledního momentu váhají.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Spoléhat na to úplně nemůže, samozřejmě vyloučené to není, ten scénář jeho vítězství je momentálně možná méně pravděpodobný než to, že, že Joe Biden vyhraje jaksi velkým rozdílem, ale pokud by se v jeho prospěch sešlo několik faktorů, ať už by to byly tedy to, že by se v posledním týdnu mu podařilo oslovit, takhle musel by stáhnout trošku ten náskok v těch klíčových státech, zároveň by se mu muselo podařit oslovit v tom posledním týdnu ty nerozhodnuté voliče, kteří zatím vypadají, že jsou tak nějak na vážkách stále, že je to prostě 50 na 50 a zároveň tedy by musel spoléhat opět na to, že pomůže ten sbor volitelů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Volby ještě ani neproběhly a už se spekuluje o možných povolebních scénářích, jak je vidíte?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Bude podle mě dosti záležet na tom, jak rychle budou ty hlasy sečteny, protože samozřejmě vzhledem k tomu korespondenční hlasování a vzhledem k tomu, že například v Pensylvánii nelze ty volební lístky otevřít a začít zpracovávat před dnem voleb, tak nemůžeme očekávat, že bude výsledek v tu volební noc nebo respektive, že bude jasné, kdo vyhrál, ono samozřejmě kompletní pětky nikdy nebyly, i minule se v Kalifornii sčítalo ještě ještě, ještě dlouho po povolební noci, takže bude záležet na tom, jestli se bude jednat o dny nebo spíše týdny, čím déle by to bylo a čím větší by byl rozdíl mezi hlasováním ten den mezi, mezi hlasy odevzdanými v den voleb a mezi hlasy tedy v té korespondenční volbě, tím větší prostor pro Donalda Trumpa nějakým způsobem ty výsledky voleb zpochybnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
My dva bychom se měli vidět 5. listopadu, snad už teda bude jasnější nebo i jasné, kdo bude příští americký prezident. Možná ještě na závěr, pane Pondělíčku, jak o možném vítězi nyní přemýšlejí americké trhy, burza, který by se jim z jejich pohledu více zamlouval a byl prospěšný pro Spojené státy?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Tam těžko soudit, ale a já přiznám nejsem vzděláním ekonom, ale, ale co jsem četl ty poslední zprávy, tak trh reagoval pozitivněji spíš na na Joe Bidena, což je možná paradoxní vzhledem tedy k jeho plánu, jeho plánu zvýšit, zvýšit daně, ale je to zároveň možná prostě vyjádření toho, že prezident Trump skutečně z mnoha pohledů může jednat nepředvídatelně a trhy vlastně to co, to co trhům nejvíce svědčí, je předvídatelnost a nějaká kontinuita a konzistence, takže možná z tohoto pohledu by pro ně byl lepší Joe Biden, ale jak říkám, já nejsem ekonom, takže vám nemůžu úplně říct, koho, koho by preferovaly, preferovaly trhy jako takové, soudím opravdu jenom z pohybu, z pohybu těch akcií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Platí, že se rozštěpení americké společnosti ještě prohloubilo v posledních čtyřech letech, jak se o tom píše v nejrůznějších komentářích?

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Určitě, já si nemyslím, že to byl jenom poslední 4 roky, byť samozřejmě za ty poslední 4 roky ten posun tam je taky zřejmý, ale k tomu štěpení vlastně začalo docházet minimálně třeba od roku 2000 od George Bushe ty volby byly tehdy také velmi vypjaté, pak to trošku to rozdělení přikryla vlastně ta celonárodní jednota po 11. září, ale a potom tedy to vypadalo, že národ se opět trošku spojil, Barack Obama vyhrál v roce 2008 s poměrně velkým náskokem, ale už 4 roky na to ty volby byly opět velice vypjaté, takže já bych řekl, že to není tak, že to jsou jenom ty poslední 4 roky, ale opravdu ty poslední 4 roky ten posun je jasně, jasně zřejmý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Amerikanista Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy, děkuji za vaši analýzu, za váš čas a přeji hezký den, na slyšenou.

Jiří PONDĚLÍČEK, amerikanista, Institut mezinárodních studií FSV UK 
Děkuju za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka 
Mým zítřejším hostem bude ekonomka Ilona Švihlíková, příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.